5 C 185/2025-17 — Okresní soud v Kolíně

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky 15 468,04 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že účastníci mezi sebou dne , datum, po předchozím posouzení úvěruschopnosti žalovaného uzavřeli smlouvu o revolvingovém úvěru. Na základě uvedené smlouvy bylo žalovanému umožněno čerpat úvěr až do sjednaného úvěrového limitu 15 000 Kč. Žalovaný se zavázal dlužnou částku splácet prostřednictvím pravidelných měsíčních splátek ve výši 450 Kč. Za poskytnuté finanční prostředky se zavázal platit poplatky a úrok ve výši 16,9 %. Žalobkyní byla úroková sazby snížena na 12,75 % ročně. Protože se žalovaný dostal do prodlení s více než dvěma splátkami, žalobkyně v souladu se smlouvou prohlásila úvěr ke dni , datum, za okamžitě splatný a žalovaného vyzvala k okamžité úhradě dluhu. Zažalovaná částka sestává z jistiny ve výši 14 008,04 Kč, poplatků ve výši 1 460 Kč a kapitalizovaného úroku ve výši 2 017,70 Kč za období od , datum, do , datum, . Žalobkyně též požaduje úrok ve výši 12,75 % ročně z částky 14 008,04 Kč od , datum, do zaplacení a zákonný úrok z prodlení od , datum, do zaplacení, který za období od , datum, do , datum, kapitalizovala na částku 1 188,12 Kč. Žalovaný na svůj dluh neuhradil ničeho, ačkoliv mu byla zaslána předžalobní upomínka.2. Žalovaný se k žalobě, ač mu byla řádně doručena, nevyjádřil.3. Žalobkyně souhlasila s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání, žalovaný se k navrženému postupu nevyjádřil, proto má soud za to, že nemá námitek (§ 101 odst. 4 zákona č. 99/1963, občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“). Soud proto postupoval podle § 115a o. s. ř. a věc projednal a rozhodl bez nařízení jednání.4. Soud provedl důkazy listinami, které předložili účastníci k prokázání svých tvrzení, účastníci provedení dalších důkazů nenavrhovali a potřeba provedení jiných důkazů v řízení nevyšla najevo a po postupu dle § 132 o. s. ř. byl v řízení prokázán následující skutkový stav:5. Žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne , datum, pomocí prostředků komunikace na dálku smlouvu o revolvingovém úvěru, na základě které se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr až do sjednaného úvěrového limitu 15 000 Kč, jejíž nedílnou součástí byly Všeobecné obchodní podmínky a Ceník. Žalovaný se zavázal platit úroky ve výši 16,9 % ročně a poplatky dle Ceníku (prokázáno smlouvou o revolvingovém úvěru ze dne , datum, , Všeobecnými smluvními podmínkami, Ceníkem). Před uzavřením uvedené smlouvy žalobkyně prověřovala úvěruschopnost žalovaného (prokázáno souhrnem procesu sjednávání úvěru). Žalovaný nesplácel řádně, proto žalobkyně prohlásila ke dni , datum, celý úvěr za splatný (prokázáno výpisem z účtu žalovaného, historií úvěru, výzvou k okamžitému splacení dluhu ze dne , datum, ). Před podáním žaloby byl žalovaný právním zástupcem žalobkyně vyzván k zaplacení dlužné částky (prokázáno předžalobní výzvou ze dne , datum, a podacím archem).6. Na základě zjištěného skutkového stavu soud po právní stránce věc posoudil následovně:7. Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.8. Dle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.9. Dle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel a zprostředkovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.10. Dle § 76 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel a zprostředkovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele.11. Dle § 86 odst. 1 a 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.12. Vztah mezi žalobkyní a žalovaným byl založen smlouvou o úvěru uzavřenou dle § 2395 a násl. o. z., na základě které se žalobkyně zavázala žalovanému poskytnout peněžní prostředky ve sjednané výši a žalovaný se zavázal žalobkyni poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Smlouva o úvěru byla uzavřena distančním způsobem podle § 561 odst. 1, § 562 odst. 1 a § 1824 a násl. o. z., kdy podpis žalovaného byl nahrazen elektronickými prostředky, kdy bylo zajištěno určení a ověření osoby, která úkon učinila, a obsah projevu vůle byl elektronickými prostředky zachycen. Žalobkyně před uzavřením smlouvy prověřila úvěruschopnost žalovaného. Žalovanému byl na základě platné smlouvy o úvěru poskytnut úvěr, který byl povinen vrátit ve sjednané době. Žalovaný nehradil řádně a dluží na jistině částku 14 008,04 Kč, na poplatcích částku 1 460 Kč a na úroku za období od , datum, do , datum, částku 2 017,70 Kč. Jelikož žalovaný nehradil včas, dostal se dle § 1968 o. z. do prodlení a žalobkyni vznikl dle § 1970 o. z. nárok na úrok z prodlení, jehož výše byla dána § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Soud proto shledal nárok uplatněný žalobou opodstatněným po skutkové i právní stránce a rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.13. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobkyně měla ve věci plný úspěch, a proto jí přísluší vůči žalovanému náhrada účelně vynaložených nákladů. Žalobkyni, která byla v řízení zastoupena advokátem, přiznal soud náhradu nákladů řízení v celkové výši 2 615 Kč sestávající ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč a z odměny advokáta žalobkyně dle § 8 odst. 1 a § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), v platném znění (dále jen „a. t.“), vypočítané z tarifní hodnoty ve výši 15 468,04 Kč dle § 14b odst. 1 a. t. za tři úkony právní služby (příprava a převzetí zastoupení, žaloba, výzva k plnění) ve výši 400 Kč/úkon, paušální náhrady hotových výdajů za tři úkony právní služby ve výši 100 Kč/úkon dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a náhrady za daň z přidané hodnoty (21 %), jíž je advokát plátcem podle zvláštního právního předpisu, ve výši 315 Kč dle § 137 odst. 3 o. s. ř. Vzhledem k tomu, že žalobkyně byla ve sporu zastoupena advokátem, uložil soud žalovanému povinnost zaplatit náhradu nákladů řízení přímo k rukám tohoto advokáta dle § 149 odst. 1 o. s. ř.14. Lhůty k plnění soud stanovil dle § 160 odst. 1 o. s. ř., když z obsahu spisu nevyplývá důvod pro jejich prodloužení.