5 C 189/2025-26 — Okresní soud v Kolíně

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky 20 000 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že právní předchůdce žalobkyně společnost , právnická osoba, ., IČO: , IČO, , , adresa, , jako podnikatel a žalovaný jako spotřebitel, uzavřeli dne , datum, smlouvu o spotřebitelském úvěru, na základě které právní předchůdce žalobkyně po předchozím posouzení úvěruschopnosti žalovaného poskytl žalovanému úvěr ve výši 20 000 Kč, který měl být splacen nejpozději dne , datum, . Žalovaný však neuhradil ničeho. Pohledávka za žalovaným byla společností , právnická osoba, . postoupena na žalobkyni Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, . Žalobkyně požaduje po žalovaném zaplacení dlužné jistiny ve výši 20 000 Kč a zákonný úrok z prodlení z částky 20 000 Kč od , datum, do zaplacení. Žalovaný ani přes výzvu právního zástupce žalobkyně dlužnou částku doposud neuhradil.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Žalobkyně souhlasila s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání, žalovaný se k navrženému postupu nevyjádřil, proto má soud za to, že nemá námitek (§ 101 odst. 4 zákona č. 99/1963, občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“). Soud dospěl k závěru, že věc lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, proto postupoval podle § 115a o. s. ř. a věc projednal a rozhodl bez nařízení jednání.4. Soud provedl důkazy listinami, které předložili účastníci k prokázání svých tvrzení, účastníci provedení dalších důkazů nenavrhovali a potřeba provedení jiných důkazů v řízení nevyšla najevo a po postupu dle § 132 o. s. ř byl v řízení prokázán následující skutkový stav:5. Právní předchůdce žalobkyně , právnická osoba, . jako podnikatel a žalovaný jako spotřebitel, uzavřeli dne , datum, pomocí prostředků komunikace na dálku smlouvu o spotřebitelském úvěru, na základě které právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému úvěr v celkové výši 20 000 Kč (prokázáno smlouvu o Smlouvu o spotřebitelském úvěru číslo , hodnota, ze dne , datum, , všeobecnými obchodními podmínkami a standardními informacemi o spotřebitelském úvěru, potvrzením o provedené platbě). Pohledávka za žalovaným byla společností , právnická osoba, . postoupena na žalobkyni Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, (prokázáno smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, a seznamem postoupených pohledávek). O postoupení pohledávky právního předchůdce žalobkyně na žalobkyni byl žalovaný informován dne , datum, (prokázáno oznámením o postoupení pohledávky ze dne , datum, a podacím lístkem). Žalovaný na jistinu úvěru neuhradil nic, proto byl vyzván k úhradě dlužné částky před podáním žaloby advokátem žalobkyně dne , datum, (prokázáno výzvou k úhradě před podáním žaloby ze dne , datum, včetně podacího lístku z téhož dne).6. Na základě zjištěného skutkového stavu soud po právní stránce věc posoudil následovně:7. Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.8. Dle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.9. Dle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel a zprostředkovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.10. Dle § 76 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel a zprostředkovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele.11. Dle § 86 odst. 1 a 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.12. Podle § 1879 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).13. Vztah mezi předchůdcem žalobkyně a žalovaným byl založen smlouvou o úvěru uzavřenou dle § 2395 a násl. o. z., na základě které se předchůdce žalobkyně zavázal žalovanému poskytnout peněžní prostředky ve sjednané výši a žalovaný se zavázal předchůdci žalobkyně poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Smlouva o úvěru byla uzavřena distančním způsobem podle § 561 odst. 1, § 562 odst. 1 a § 1824 a násl. o. z., kdy podpis žalované byl nahrazen elektronickými prostředky, kdy bylo zajištěno určení a ověření osoby, která úkon učinila, a obsah projevu vůle byl elektronickými prostředky zachycen. Předchůdce žalobkyně před uzavřením smlouvy prověřil úvěruschopnost žalovaného. Žalovanému byl na základě platné smlouvy o úvěru poskytnut úvěr v celkové výši 20 000 Kč, které byl povinen vrátit ve sjednané době. Žalobkyně rovněž prokázala svou aktivní legitimaci, neboť pohledávku nabyla na základě platné smlouvy o postoupení pohledávek. Jelikož žalovaný nehradil včas, dostal se dle § 1968 o. z. do prodlení a žalobkyni vznikl dle § 1970 o. z. nárok na úrok z prodlení, jehož výše byla dána § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Soud proto shledal nárok uplatněný žalobou opodstatněným po sutkové i právní stránce a rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.14. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobkyně měla ve věci plný úspěch, a proto jí přísluší vůči žalovanému náhrada účelně vynaložených nákladů. Žalobkyni, která byla v řízení zastoupena advokátem, přiznal soud náhradu nákladů řízení v celkové výši 2 615 Kč sestávající ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč a z odměny advokátky žalobkyně dle § 8 odst. 1 a § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „a. t.“), vypočítané z tarifní hodnoty ve výši 20 000 Kč za 3 úkony právní služby (příprava a převzetí zastoupení, výzva k plnění, žaloba) ve výši 400 Kč/úkon dle § 14b odst. 1 a. t., paušální náhrady hotových výdajů za tři úkony právní služby ve výši 100 Kč/úkon dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a náhrady za daň z přidané hodnoty (21 %), jíž je advokátka plátcem podle zvláštního právního předpisu, ve výši 315 Kč dle § 137 odst. 3 o. s. ř. Vzhledem k tomu, že žalobkyně byla ve sporu zastoupena advokátkou, uložil soud žalovanému povinnost zaplatit náhradu nákladů řízení přímo k rukám této advokátky dle § 149 odst. 1 o. s. ř15. O lhůtě k plnění soud rozhodl v souladu s § 160 odst. 1 věta první o. s. ř., neboť neshledal důvody pro její prodloužení.