11 C 319/2025-51 — Okresní soud v Kolíně

1. Žalobou podanou u soudu dne 20. 10. 2025 se žalobce domáhal zaplacení částky ve výši 38 282,30 Kč s příslušenstvím. Uvedl, že jeho právní předchůdce , právnická osoba, ., IČO , IČO, , se sídlem , adresa, , uzavřel se žalovaným dne 17. 3. 2021 smlouvu o úvěru. Na základě uzavřené smlouvy poskytla banka žalovanému úvěr ve výši 50 000 Kč, tento úvěr byl vedený na úvěrovém účtu č. , č. účtu, . Žalovaný se zavázal splácet bance čerpaný úvěr v pravidelných měsíčních splátkách, spolu se splátkami se žalovaný zavázal hradit úroky z úvěru ve výši 12,99 % a poplatky (ceny) za úkony související s poskytnutím a správou úvěru. Vzhledem k tomu, že žalovaný sjednané splátky úvěru, úroky a poplatky nesplácel řádně a včas, banka ho několikrát písemně upozornila a vyzvala k nápravě uhrazením dlužné částky v poskytnuté lhůtě. Následně v důsledku trvajícího porušování těchto smluvních povinností ze strany žalovaného banka s účinností ke dni 29. 3. 2025 úvěr zesplatnila. O této skutečnosti byl žalovaný vyrozuměn dopisem z téhož dne, ve kterém byl rovněž vyzván k zaplacení zůstatku úvěru včetně vyúčtované neuhrazené smluvní pokuty za prodlení a dalších poplatků. Pohledávka za žalovaným vyplývající z výše uvedené smlouvy byla ze strany banky postoupena žalobci na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 26. 6. 2025, a to s účinností ke dni 1. 7. 2025, což bylo žalovanému oznámeno dopisem zaslaným doporučeně dne 8. 7. 2025. Žalobce tedy požadoval na žalovaném zaplacení dlužné jistiny úvěru ve výši 35 723,30 Kč, tvořené neuhrazeným zůstatkem úvěru ve výši 34 637,30 Kč a připsanými neuhrazenými úroky z úvěru ve výši 1 086 Kč, dále úroků z prodlení ve výši 1 062,18 Kč kapitalizovaných ke dni postoupení pohledávky a poplatků ve výši 2 559 Kč. Dále žalobce požadoval zaplacení běžících úroků z úvěru a úroků z prodlení. Před podáním žaloby byl žalovaný žalobcem písemně vyzván k úhradě dlužných částek předžalobní výzvou k plnění, tato výzva byla žalovanému odeslána doporučeně dne 20. 8. 2025.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, k nařízenému jednání se nedostavil, soud proto věc projednal a rozhodl v jeho nepřítomnosti dle ust. § 101 odst. 3 o.s.ř.3. Soud provedl důkaz listinami, které předložil žalobce k prokázání svých tvrzení a z těchto listin byl zjištěn tento skutkový stav:Mezi právním předchůdcem žalobce , právnická osoba, ., IČO , IČO, , se sídlem , adresa, a žalovaným byla dne 17. 3. 2021 uzavřena smlouva o úvěru. Na základě uzavřené smlouvy poskytla banka žalovanému úvěr ve výši 50 000 Kč, tento úvěr byl vedený na úvěrovém účtu č. , č. účtu, . Žalovaný se zavázal splácet bance čerpaný úvěr v pravidelných měsíčních splátkách, spolu se splátkami se žalovaný zavázal hradit úroky z úvěru ve výši 12,99 % a poplatky (ceny) za úkony související s poskytnutím a správou úvěru. Dle evidence právního předchůdce žalobce žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas. V důsledku porušení smluvních povinností využil právní předchůdce žalobce svého práva a dne 29. 3. 2025 úvěr zesplatnil a vyzval žalovaného k okamžité úhradě dlužné částky. Pohledávka za žalovaným byla postoupena žalobci na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 26. 6. 2025, což bylo žalovanému oznámeno. Žalovaný byl žalobcem písemně vyzván k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou právního zástupce žalobce ze dne 20. 8. 2025.4. Podle § 2395 z. č. 89/2012 Sb. (o.z.) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.5. Na základě provedených listinných důkazů soud dospěl k závěru, že právní předchůdce žalobce uzavřel s žalovaným úvěrovou smlouvu ve smyslu ust. § 2395 a násl. o.z., dle které byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 50 000 Kč, který se zavázal splácet dle sjednaných podmínek. Z důvodu porušení platebních povinností právní předchůdce žalobce smlouvu ukončil a požadoval okamžitou úhradu dlužné částky včetně příslušenství. Pohledávka z nesplaceného úvěru byla na základě smlouvy ze dne 26. 6. 2025 postoupena žalobci, který je ve sporu aktivně věcně legitimován. V řízení nebylo tvrzeno ani prokázáno, že žalovaný dlužné částky uhradil, když tyto částky byly prokázány historickým výpisem z úvěrového účtu. Soud proto vyhověl žalobě a uložil žalovanému povinnost uhradit dluh, který je tvořen jistinou úvěru s připsanými neuhrazenými úroky z úvěru ve výši 35 723,30 Kč, poplatky ve výši 2 559 Kč a kapitalizovanými úroky z prodlení ve výši 1 062,18 Kč. Kromě této dlužné částky mu uložil k úhradě úroky z úvěru ve výši 12 % ročně z dlužné jistiny úvěru ve výši 35 723,30 Kč od 2. 7. 2025 do zaplacení, úroky z prodlení v zákonné výši 12 % ročně z dlužné částky ve výši 38 282,30 Kč od 2. 7. 2025 do zaplacení (§ 1970 o.z., § 2 vl. nař. č. 351/2013 Sb.), jak je ve výroku I. rozsudku stanoveno.6. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalobce měl ve věci plný úspěch, má proto právo na náhradu vzniklých nákladů řízení, a to: odměnu za tři úkony právní služby po 700 Kč a 3 režijní paušály po 100 Kč dle § 14 b) vyhl. č. 177/1996 Sb., jeden úkon právní služby advokáta ve věci po 2 660 Kč (účast u jednání) dle § 7 vyhl. č. 177/1996 Sb., 1 režijní paušál po 450 Kč dle § 13 odst. 4 téže vyhl., 21% DPH advokáta ve výši 1 157,10 Kč dle § 137 odst. 3 o.s.ř. a zaplacený soudní poplatek ve výši 1 532 Kč, tedy celkem 8 199,10 Kč. Soud nepřiznal žalobci náhradu za písemné podání obsahující tvrzení o prověření úvěruschopnosti žalovaného a označení důkazů, neboť to mělo být obsaženo již v žalobě, nejedná se tedy o účelně vynaložený náklad. Soud žalovanému uložil, aby náhradu nákladů v uvedené výši zaplatil k rukám advokáta žalobce dle § 149 odst. 1 o.s.ř.7. Lhůta k plnění platebních povinností byla žalovanému stanovena dle § 160 odst. 1 věta prvá o.s.ř.