18 C 101/2026-21 – Okresní soud v Kolíně

ECLI: ECLI:CZ:OSKO:2026:18.C.101.2026.1
Datum: 2026-06-22
Předmět: o 52 518,29 Kč s příslušenstvím
Ustanovení: § 2395 z. č. 418/2011 Sb.
náklady řízenílhůtyinvestiční fondsmlouva o úvěrunáhrada nákladů
O co šlo: o 52 518,29 Kč s příslušenstvím (§ 2395 z. č. 418/2011 Sb.)
1. Žalobou podanou u zdejšího soudu dne 19. 2. 2026 se žalobkyně domáhala na žalovaném zaplacení částky 52 518,29 Kč s příslušenstvím. Uvedla, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost , právnická osoba, . (dříve , právnická osoba, .), , právnická osoba, prostřednictvím své webové stránky , internetový odkaz, uzavřela s žalovaným dne 26. 8. 2025 smlouvu o revolvingovém úvěru, na jejímž základě žalovaný čerpal úvěr v konečné výši 52 518,29 Kč, který měl být splacen nejpozději dne 24. 12. 2025. Úvěr byl postupně poskytován z bankovního účtu původního věřitele na bankovní účet žalovaného č. , č. účtu, . Žalovaný úvěr v poskytnuté výši čerpal, avšak do uvedeného data splatnosti poskytnuté peněžní prostředky nevrátil. Žalovaný byl upomínán k úhradě dluhu upomínkami odeslanými původním věřitelem a následně i formou předžalobní upomínky prostřednictvím právního zástupce žalobkyně. Předžalobní upomínka byla právním zástupcem žalobkyně odeslána dne 27. 1. 2026, žalovaný však ničeho neuhradil. Žalobkyně nabyla pohledávku za žalovaným na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 27. 1. 2020 mezi společností , právnická osoba, ) jako původním věřitelem a postupitelem a společností , Jméno žalobkyně, ., se sídlem , Adresa advokátky, , IČ , IČO, , jako postupníkem a novým věřitelem.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, ač mu byla řádně doručena.3. Žalobce se z nařízeného jednání omluvil, žalovaný se k nařízenému jednání nedostavil, soud proto věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků dle ust. § 101 odst. 3 o.s.ř. V dané věci soud rozhodoval na základě listin, které předložila žalobkyně k prokázání svých tvrzení (§ 120 odst. 1 občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „o.s.ř.“), účastníci provedení dalších důkazů nenavrhovali a potřeba provedení jiných důkazů v řízení nevyšla najevo a po postupu dle § 132 o.s.ř. byl prokázán následující skutkový stav:4. Právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne 26. 8. 2025 smlouvu o revolvingovém úvěru č. , číslo, s postupným čerpáním (prokázáno smlouvu o úvěru ze dne 26. 8. 2025, standartními podmínkami k úvěrové smlouvě). Strany ujednali limit pro spotřebitelský revolvingový úvěr 35 000 Kč, denní úrok byl sjednán ve výši 0,4026 % (prokázáno standardními informacemi o spotřebitelském úvěru). Právní předchůdkyně žalobkyně při poskytování úvěru ověřovala úvěruschopnost žalovaného, vyšla z prohlášení žalovaného, že má pravidelný měsíční příjem a zvážil své možnosti a je schopen dluh splácet (prokázáno kartou Creditworthiness). Pohledávka za žalovaným byla právním předchůdcem žalobce postoupena na žalobce smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 27. 1. 2020 ve znění dodatku č. , hodnota, (prokázánu smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 27. 1. 2020 a dodatkem č. , hodnota, ze dne 8. 11. 2021 včetně přílohy – seznamu postupovaných pohledávek). Postoupení bylo žalovanému oznámeno (prokázáno oznámením o postoupení pohledávek ze dne 23. 1. 2026 včetně podacího lístku). Protože žalovaný úvěr řádně a včas nesplatil, byl vyzván k úhradě dlužné částky předžalobní upomínkou právního zástupce žalobkyně ze dne 23. 1. 2026 (prokázáno předžalobní upomínkou ze dne 23. 1. 2026 včetně podacího lístku).1. Dle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.2. Dle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.3. Dle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel a zprostředkovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Podle § 76 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel a zprostředkovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele.4. Dle § 86 odst. 1, odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.5. Dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.6. Soud po provedeném dokazování uzavřel, že účastníci platně uzavřeli smlouvu o spotřebitelském úvěru, na základě které žalobkyně poskytla žalovanému úvěr, kterou soud po právní stránce posoudil dle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník – dle § 2395 a násl. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Úvěrující poskytne úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu. Váže-li smlouva použití úvěru jen na určitý účel, může úvěrující omezit poskytnutí peněz pouze na plnění povinností úvěrovaného vzniklých v souvislosti s tímto účelem. Úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Úvěrovaný může vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků. Dle § 2048 o.z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. Dle § 1969 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení, může věřitel vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle ust. § 547 o.z. právní jednání musí obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu. Podle ust. § 580 odst. 1 o.z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Žalobkyně smlouvu uzavírala jako podnikatel (§ 420 o.z.) a žalovaný jako spotřebitel (§ 419 o.z.) a jedná se tedy o spotřebitelskou smlouvu podle ust. § 1810 a násl. o.z. Podle ust. § 1813 o.z. se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv a povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem.7. Vzhledem k tomu, že podmínky stanovené ve smlouvě žalovaný neplnil, když se ocitl v prodlení se splácením úvěru, který přes výzvu neuhradil, dluží tak ke dni podání žaloby zažalovanou částku a příslušenství. V řízení bylo dále prokázáno, že žalobkyně prověřila možnosti žalovaného splácet spotřebitelský úvěr před jeho poskytnutím. Žalovaný byl řádně vyzván k plnění ve smyslu ust. § 142a o.s.ř.8. Za shora uvedeného soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná, proto rozhodl, jak uvedeno ve výroku. Tím, že žalovaný svůj dluh nezaplatil v termínu splatnosti, dostal se tak dnem následujícím po dni splatnosti do prod

Citovaná ustanovení

§ 2395 (418/2011 Sb.)