18 C 325/2025-54 — Okresní soud v Kolíně

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal na žalovaném zaplacení částky 49 950 Kč s příslušenstvím. Uvedl, že se jedná o dluh ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, uzavřené mezi účastníky dne 12. 7. 2024, jejíž podmínky žalovaný řádně neplnil a která byla zesplatněna ke dni 14. 11. 2024. Žalovaná částka sestává z nesplacené jistiny ve výši 30 000 Kč, smluvního úroku ve výši 40 % měsíčně z jistiny za první měsíc doby čerpání úvěru v kapitalizované výši 12 000 Kč a ze smluvní pokuty v sazbě 0,1 % denně z jistiny za období od data prodlení, tj. 15. 11. 2024, do data odeslání předžalobní výzvy, tj. 7. 8. 2025, v kapitalizované výši 7 950 Kč. Dále žalobce požadoval zákonný úrok z prodlení z částky 42 000 Kč od 15. 11. 2024 do zaplacení. Svůj dluh žalovaný neuhradil, přestože mu byla zaslána předžalobní výzva.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Žalobce se z účasti na nařízeném jednání omluvil, žalovaný se k nařízenému jednání bez včasné a důvodné omluvy nedostavil. Soud tak ve věci jednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků dle ust. § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu („o.s.ř.“).4. Ohledně skutkového stavu soud zjistil, že účastníci sjednali pomocí prostředků komunikace na dálku dne 12. 7. 2024 smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě se žalobce zavázal poskytnout žalovanému peněžní prostředky až do výše 30 000 Kč a žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky žalobci vrátit a zaplatit úroky. Strany si sjednaly, že úvěr bude poskytnut na dobu neurčitou a smlouva bude trvat do úplného splacení jistiny žalovaným. Úroková sazba byla sjednána v sazbě 40 % měsíčně. Žalovaný se zavázal splácet každý měsíc, a to vždy nejpozději k 30. dni v měsíci, úrok přirostlý za uplynulé období. Jistinu úvěru mohl žalovaný dle smlouvy splatit zcela nebo zčásti kdykoli během trvání smlouvy. Mezi stranami byla dále v čl. 4.2. písm. c) smlouvy ujednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně níž je žalovaný v prodlení. V čl. 6.2. smlouvy se strany dohodly, že v případě prodlení žalovaného po dobu dva kalendářní měsíce nebo delší, se bez dalšího stává splatný celý dluh, tj. nesplacená jistina, nesplacený úrok a veškeré sankce z prodlení (prokázáno smlouvou o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ze dne 12. 7. 2024). Před sjednáním smlouvy si žalobce od žalovaného obstaral výpisy z jeho bankovního účtu za 5 předcházejících měsíců (prokázáno výpisy z účtu žalovaného za měsíce únor-červen 2024). Žalovaný čerpal jistinu úvěru ve výši 30 000 Kč, kdy mu byla dne 12. 7. 2024 zaslána na bankovní účet č. , č. účtu, částka 20 000 Kč a dne 18. 7. 2024 částka 10 000 Kč (prokázáno potvrzeními o vyplacení úvěru, sdělením , právnická osoba, .). Dopisem ze dne 11. 11. 2024 informoval žalobce žalovaného, že vzhledem k jeho opakovanému porušování smluvních podmínek vyplývajících ze smlouvy o spotřebitelském úvěru došlo k tomuto dni k zesplatnění úvěru a vyzval ho k úhradě celkové dlužné částky ve výši 84 553 Kč do tří dnů (prokázáno oznámením o zesplatnění ze dne 11. 11. 2024). Žalovaný byl k zaplacení dlužné částky vyzván předžalobní upomínkou ze dne 7. 8. 2025 (prokázáno výzvou k úhradě ze dne 7. 8. 2025 včetně dokladu o odeslání).5. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku („o.z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.6. Žalobce sjednal smlouvu v postavení podnikatele a žalovaný v postavení spotřebitele (§ 419 a § 420 o.z.). Vzniklý závazek je tak kromě příslušných ustanovení o.z., nutno posoudit rovněž podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru.7. Podle ust. § 86 odst. 1 zákona o spotř. úvěru ve znění ke dni sjednání smlouvy, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.8. Podle ust. § 86 odst. 2 zákona o spotř. úvěru ve znění ke dni sjednání smlouvy, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.9. Podle ust. § 87 odst. 1 zákona o spotř. úvěru ve znění ke dni sjednání smlouvy, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.10. K posouzení úvěruschopnosti žalovaného při uzavírání smlouvy žalobce uvedl, že k ověření výše příjmu žalovaný poskytl žalobci výpisy ze svého bankovního účtu. Žalovaný byl dále žalobcem lustrován ve veřejně dostupných databázích ISIR, CEE, CRKI a BRKI. Na základě uvedených skutečností nedošlo k důvodným pochybám ohledně platební schopnosti žalovaného a byla mu schválena žádost o poskytnutí spotřebitelského úvěru. Na písemnou výzvu k doplnění tvrzení o posouzení úvěruschopnosti žalovaného a předložení listinných důkazů žalobce uvedl, že vyšel z žádosti o úvěr, kde žalovaný uvedl, že má pravidelný měsíční příjem 35 816 Kč a potvrdil, že je schopen úvěr splatit. K uvedenému žalobce předložil výpisy z účtu žalovaného za období 9. 11. 2023-8. 2. 2024 a žádost žalovaného o spotřebitelský úvěr (prokázáno žádostí o spotřebitelský úvěr). Z účasti na nařízeném jednání se žalobce omluvil a nemohl tak být poučen ve smyslu § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř.11. Soud konstatuje, že posouzení úvěruschopnosti žalovaného ze strany žalobce považuje za zcela nedostatečné. Žalobce nedoložil, že by lustraci žalovaného v jím uváděných databázích skutečně provedl. Žalobce si obstaral od žalovaného výpisy z jeho bankovního účtu za 8 měsíců předcházející sjednání úvěru, které zároveň soudu předložil. Z těchto výpisů vyplývá, že žalovaný v každém z daných měsíců většinu finančních prostředků na účtu spotřebovával. Navíc měl velké množství dalších úvěrů, a to např. u společností , právnická osoba, . Vzhledem k uvedenému je zřejmé, že žalobce nemohl být v pozici, kdy by z výsledku posouzení úvěruschopnosti žalovaného vyplývalo, že nejsou důvodné pochybnosti o jeho schopnosti úvěr splácet.12. S ohledem na to, že žalobce ve věci neprokázal, že při sjednávání smlouvy byla splněna jeho zákonná povinnost s odbornou péčí posoudit úvěruschopnost žalovaného jakožto dlužníka, je tak tato smlouva absolutně neplatná. V řízení bylo naopak prokázáno, že žalobce uzavřel předmětnou smlouvu s žalovaným, aniž by vzal v úvahu všechny nezbytné a relevantní faktory, které by mohly ovlivnit schopnost žalovaného daný úvěr po dobu jeho trvání splácet13. Vzhledem k tomu, že mezi účastníky nebyl sjednán platný závazek, má žalobce podle ust. § 87 odst. 1 zákona o spotř. úvěru nárok na vrácení peněžité částky představující nesplacenou část jistiny úvěru. Z tvrzení a listinných důkazů žalobce bylo prokázáno, že vyplatil z titulu smlouvy o úvěru žalovanému částku 30 000 Kč, žalovaný nezaplatil ničeho a na jistině úvěru mu tak zbývá uhradit právě částku ve výši 30 000 Kč. Za shora uvedeného tak soud dospěl k závěru, že nárok žalobce je v tomto rozsahu důvodný. Úrok z prodlení soud přiznal dle § 1970 o.z. žalobci v zákonné výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř. věta před středníkem, když neshledal důvodu pro jiný postup. Ve zbytku žalobního nároku pak soud žalobu zamítl (výrok II. rozsudku).14. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o.s.ř., tedy podle míry úspěchu účastníků ve věci. V posuzované věci byla žalobci přiznána částka 30 000 Kč, ohledně částky 12 000 Kč a 7 950 Kč úspěšný nebyl. Z uvedeného vyplývá, že rozdíl v úspěchu účastníků činí 20,12 % ve prospěch žalobce. Účelně vynaložené náklady žalobce představuje v tomto případě: zaplacený soudní poplatek ve výši 1 998 Kč; advokát žalobce učinil v řízení celkem tři úkony právní služby: převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, návrh ve věci samé, přičemž mimosmluvní odměna za tyto tři úkony