18 C 33/2026-45 — Okresní soud v Kolíně

1. Žalobce se žalobou domáhal zaplacení částky 21 966,33 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnil tím, že právní předchůdce žalobce, společnost , právnická osoba, ., sídlem , adresa, , IČO , IČO, , uzavřel s žalovaným smlouvu o revolvingovém úvěru č. , hodnota, a vydání a užívání kreditní karty, ve které se zavázal žalovanému poskytnout úvěr až do výše úvěrového limitu 20 000 Kč. Žalovaný se zavázal tento úvěr splatit v pravidelných měsíčních splátkách alespoň ve výši minimální splátky, která byla stanovena jako 2 % z vyčerpaného úvěrového rámce. Vedle jistiny úvěru se žalovaný zavázal uhradit úroky a poplatky v souladu s obchodními podmínkami právního předchůdce žalobce. Právní předchůdce žalobce svůj závazek splnil a otevřel žalovanému úvěrový účet a vydal žalovanému kreditní kartu. Žalovaný však úvěr řádně a včas nesplácel, a proto předchůdce žalobce žalovaného opakovaně upomenul o úhradu dluhu, následně z tohoto důvodu prohlásil úvěr za okamžitě splatný v celém rozsahu dopisem ze dne 13. 4. 2025. Smlouvou o postoupení pohledávek uzavřenou mezi společností , právnická osoba, . a žalobcem dne 18. 9. 2025 byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobce. Postoupení bylo žalovanému oznámeno dne 25. 9. 2025. Doposud žalovaný dluží žalobci zažalovanou částku s příslušenstvím, kterou neuhradil ani přesto, že byl k jejímu zaplacení vyzván předžalobní upomínkou.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Žalobce souhlasil na výzvu soudu s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání, žalovaný se k navrženému postupu nevyjádřil, proto má soud za to, že nemá námitek (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). Soud dospěl k závěru, že věc lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, proto postupoval podle ust. § 115a o.s.ř. a věc projednal a rozhodl bez nařízení jednání.4. Soud provedl důkazy listinami, které předložili účastníci k prokázání svých tvrzení (ust. § 120 odst. 1 o.s.ř.), účastníci provedení dalších důkazů nenavrhovali a potřeba provedení jiných důkazů v řízení nevyšla najevo a po postupu dle ust. § 132 o.s.ř. bylo v řízení prokázáno následující.5. Právní předchůdce žalobce a žalovaný uzavřeli dne 16. 2. 2024 smlouvu o revolvingovém úvěru č. , hodnota, a vydání a užívání kreditní karty. Touto smlouvou se právní předchůdce žalobce zavázal poskytnout žalovanému peněžní prostředky až do výše sjednaného úvěrového rámce 20 000 Kč a žalovaný se zavázal peněžní prostředky žalobci vrátit, a to spolu se sjednanými úroky a poplatky. Žalovanému byla vydána kreditní karta. Při řádném splácení úvěru jej byl žalovaný oprávněn čerpat opakovaně (revolving) až do výše úvěrového rámce. Žalovaný se zavázal splácet úvěr alespoň minimální splátku, která činila 2 % z vyčerpaného úvěrového rámce. Roční úroková sazba byla sjednána ve výši 14 %. Součástí smlouvy byl seznam poplatků za konkrétní služby poskytnuté žalobcem (prokázáno smlouvou o revolvingovém úvěru č. , hodnota, ze dne 16. 2. 2024 včetně obchodních podmínek a Sazebníku). Žalovaný neplnil své závazky ze smlouvy řádně a včas. O zaplacení dlužné částky byl opakovaně upomínán právním předchůdcem žalobce, za zaslanou upomínku si právně předchůdce žalobce účtoval 800 Kč, celkem za 4 upomínky částku 3 200 Kč (prokázáno upomínkami ze dne 25. 12. 2024, 14. 3. 2025, 2. 4. 2025, výpisem ke kreditní kartě, Sazebníkem). Žalovaný současně přečerpal úvěrový rámec, za což mu byl účtován poplatek ve výši 300 Kč (prokázáno výpisem ke kreditní kartě, Sazebníkem). Dopisem ze dne 13. 4. 2025 byl žalovaný informován, že z důvodu opakovaného porušování smluvních podmínek právní předchůdce žalobce zesplatnil celou svou pohledávku vyplývající ze smlouvy o úvěru č. , hodnota, . Žalovaný byl zároveň vyzván k úhradě dlužné částky v celkové výši 21 138,36 Kč do dne 28. 4. 2025 (prokázáno upomínkou – rozhodnutí o zesplatnění a výzva k zaplacení úvěru ze dne 13. 4. 2025). Ke dni ukončení úvěrové smlouvy, tj. 12. 4. 2025, žalovaný dlužil částku celkem ve výši 21 138,36 Kč, která se skládala z dlužné jistiny ve výši 16 742,66 Kč, kapitalizovaného smluvního úroku ve výši 895,70 Kč, smluvních poplatků účtovaných v souladu se smluvními ujednáními ve výši 3 500 Kč (prokázáno platební historií ke smlouvě o úvěru č. , hodnota, a výpisy ke kreditní kartě). Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 18. 9. 2025 byla pohledávka za žalovaným postoupena z právního předchůdce žalobce společnosti , právnická osoba, ., na žalobce (prokázáno smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 18. 9. 2025 včetně seznamu postupovaných pohledávek a potvrzením o zaplacení úplaty). Postoupení bylo žalovanému oznámeno (prokázáno dopisem o oznámení postoupení pohledávky ze dne 25. 9. 2025 včetně dokladu o odeslání). Předžalobní výzvou byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky ve výši 21 966,33 Kč (částka 21 138,36 Kč + částka 827,97 Kč jakožto kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení) nejpozději do 15 dnů od doručení této výzvy, žalovaný byl zároveň upozorněn, že pokud svůj dluh v dané lhůtě nezaplatí, bude žalobce nucen pohledávku vymáhat soudně (prokázáno předžalobní upomínkou ze dne 9. 10. 2025 včetně dokladu o odeslání).6. Po právní stránce soud posoudil vztah účastníků jako smlouvu o úvěru dle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“). Smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.7. Za shora uvedeného proto soud dospěl k závěru, že nárok žalobce je důvodný, a proto rozhodl, jak je uvedeno ve výroku. Žalobce v řízení prokázal existenci a výši uplatňované pohledávky. V řízení naopak nebylo tvrzeno ani prokázáno, že žalovaný na zažalovanou pohledávku něčeho uhradil. Tím, že žalovaný neuhradil svůj dluh v termínu splatnosti, dostal se následujícím dnem do prodlení. Žalobci proto soud dále přiznal zákonný úrok z prodlení dle § 1970 o.z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle ust. § 160 odst. 1 věta první o.s.ř., když neshledal důvodu pro jiný postup.8. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobce byl v řízení plně úspěšný a náleží mu plná náhrada účelně vynaložených nákladů řízení a náhrady za daň z přidané hodnoty, jelikož advokát žalobce je plátcem této daně. Konkrétně má žalobce nárok na náhradu částky: 810 Kč (zaplacený soudní poplatek), Advokát žalobce učinil v řízení celkem , hodnota, úkony právní služby: převzetí a příprava zastoupení (§ 11 odst. 1 písm. a/ adv. tarifu), návrh ve věci samé, výzva k plnění (§ 11 odst. 1 písm. d/ adv. tarifu), podání ze dne 26. 2. 2026 (§ 11 odst. 1 písm. d/ adv. tarifu)o Mimosmluvní odměna za 3 úkony právní služby činí do podání návrhu (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, návrh ve věci samé) 3 x 400 Kč (§ 14b odst. 1 bod 2 adv. tarifu)o Mimosmluvní odměna za 1 úkon právní služby činí po podání návrhu (podání ze dne 26. 2. 2026) 1 x 1 980 Kč (§ 14b odst. 4 ve spojení s § 7 bod 5 adv. tarifu)o Paušální náhrada hotových výdajů advokáta do podání návrhu činí 3 x 100 Kč (§ 14b odst. 6 písm. a) adv. tarifu)o Paušální náhrada hotových výdajů advokáta po podání návrhu činí 1 x 450 Kč (§ 14b odst. 6 písm. b) adv. tarifu) 825,30 Kč (náhrada za 21% daň z přidané hodnoty z odměny zástupce žalobce a jeho hotových výdajů podle § 137 odst. 3 o.s.ř.).Celkem tak má žalobce nárok na náhradu nákladů řízení ve výši 5 565,30 Kč, a to k rukám zástupce žalobce ve standardní třídenní lhůtě k plnění s počátkem běhu od právní moci rozsudku (§ 149 odst. 1, § 160 odst. 1 o.s.ř.).