19 C 323/2025-166 — Okresní soud v Kolíně

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení 96 051, , částka, s příslušenstvím. V žalobních důvodech uvedla, že jako úvěrující uzavřela dne , datum, se žalovaným jako úvěrovaným pomocí prostředků komunikace na dálku smlouvu o úvěru, na jejímž základě žalovanému poskytla peněžní prostředky ve výši , částka, a žalovaný se zavázal je společně s úrokem ve výši 17, 48 % p.a. žalobkyni vrátit v měsíčních splátkách po , částka, . Žalovaný se ocitl v prodlení se splněním tohoto dluhu, a proto jej žalobkyně dopisem ze dne , datum, vyzvala ke splnění pohledávek, které založila smlouva o úvěru, jako celku. Žalovaný však tento dluh nesplnil ani přes výzvu žalobkyně ze dne , datum, . Žalobkyně tak má za žalovaným pohledávku ve výši 96 051, , částka, na jistině. Jejím příslušenstvím je úrok ve výši 12, 75 % p.a. z částky 58 164, , částka, od , datum, do zaplacení a úrok z prodlení ve výši 12, 75 % p.a. z částky 96 051, , částka, od , datum, do zaplacení.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Ze smlouvy o úvěru soud zjistil, že tuto smlouvu měli uzavřít žalobkyně jako úvěrující a žalovaný jako úvěrovaný. Žalobkyně se touto smlouvou měla zavázat poskytnout žalovanému na jeho požádání peněžní prostředky až do výše , částka, (čl. I. odst. 1 smlouvy o úvěru) a žalovaný se měl zavázat vrátit žalobkyni poskytnuté peněžní prostředky společně s úrokem ve výši 17, 48 % měsíčně (čl. III. odst. 2 smlouvy o úvěru) ve splátkách po , částka, měsíčně (čl. IV. odst. 1 smlouvy o úvěru. K listině, která má zachycovat obsah smlouvy o úvěru, nepřipojil podpis žádný z účastníků řízení. Na místě podpisu žalovaného obsahuje pouze doložku o tom, že žalovaný měl tuto smlouvu uzavřít v prostředí internetového bankovnictví, s údajem o použité IP adrese.4. Z výpisu z účtu vedeného pro žalovaného za období října 2022 soud zjistil, že žalobkyně na tento účet dne , datum, připsala , částka, a umožnila jimi žalovanému volně nakládat.5. Z dopisu žalobkyně žalovanému ze dne , datum, soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného, aby v důsledku prodlení s plněním ujednaných splátek splnil dluhy, které měla založit smlouva o úvěru, ve výši 64 032, , částka, jako celek, a to do , datum, . Tuto výzvu žalovanému doručila dne , datum, , jak vyplývá z obálky zásilky, která ji obsahovala.6. Z dopisu zástupce žalobkyně žalovanému ze dne , datum, soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného ke splnění pohledávky, která je předmětem řízení v projednávané věci, a to do sedmi dnů ode dne doručení této výzvy. Tuto výzvu zástupce žalobkyně doručil žalovanému dne , datum, , jak vyplývá z obálky zásilky, která ji obsahovala.7. Podle § 2395 o.z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.8. Podle § 2399 odst. 1 o.z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.9. Podle § 104 odst. 1 věta první zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů, smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem.10. Žalobkyně skutkově tvrdila, že žalovaný podepsal smlouvu o úvěru v prostředí internetového bankovnictví.11. Podle § 561 odst. 1 o.z. k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat.12. Podle § 562 o.z. písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby.13. Podle čl. 3 bod 10, 11 a 12 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu a o zrušení směrnice 1999/93/ES se pro účely tohoto nařízení rozumí: „elektronickým podpisem“ data v elektronické podobě, která jsou připojena k jiným datům v elektronické podobě nebo jsou s nimi logicky spojena a která podepisující osoba používá k podepsání; „zaručeným elektronickým podpisem“ elektronický podpis, který splňuje požadavky stanovené v článku 26 a „kvalifikovaným elektronickým podpisem“ zaručený elektronický podpis, který je vytvořen kvalifikovaným prostředkem pro vytváření elektronických podpisů a který je založen na kvalifikovaném certifikátu pro elektronické podpisy.14. Podle čl. 25 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 elektronickému podpisu nesmějí být upírány právní účinky a nesmí být odmítán jako důkaz v soudním a správním řízení pouze z toho důvodu, že má elektronickou podobu nebo že nesplňuje požadavky na kvalifikované elektronické podpisy.15. Podle čl. 25 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 kvalifikovaný elektronický podpis má právní účinek rovnocenný vlastnoručnímu podpisu.16. Podle čl. 26 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 zaručený elektronický podpis musí splňovat tyto požadavky: je jednoznačně spojen s podepisující osobou; umožňuje identifikaci podepisující osoby; je vytvořen pomocí dat pro vytváření elektronických podpisů, která podepisující osoba může s vysokou úrovní důvěry použít pod svou výhradní kontrolou a je k datům, která jsou tímto podpisem podepsána, připojen takovým způsobem, že je možné zjistit jakoukoliv následnou změnu dat.17. Podle § 7 zákona č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce, ve znění pozdějších předpisů, k podepisování elektronickým podpisem lze použít zaručený elektronický podpis, uznávaný elektronický podpis, případně jiný typ elektronického podpisu, podepisuje-li se elektronický dokument, kterým se právně jedná jiným způsobem než způsobem uvedeným v § 5.18. Pouhá doložka o podpisu žalovaného vyhotovená žalobkyní nevyhovuje ani nevymezení pojmu prostého elektronického podpisu, protože taková doložka nepředstavuje elektronická data logicky spojená s jinými daty v elektronické podobě, kterými je v projednávané věci nabídka na uzavření smlouvy o úvěru. Tím méně jde o zaručený nebo kvalifikovaný elektronický podpis. Jiné důkazní prostředky o svém skutkovém tvrzení o uzavření smlouvy o úvěru žalobkyně přes poučení postupem podle § 118a odst. 3 o.s.ř. nenavrhla. Z vlastních záznamů žalobkyně o uzavření smlouvy o úvěru takové skutkové zjištění rovněž nevyplývá.19. Sama okolnost, že žalobkyně poukázala žalovanému částku ve výši , částka, , nedostačuje k závěru, že žalovaný skutečně přijal nabídku žalobkyně na uzavření smlouvy o úvěru, nadto právě o tom obsahu, jak jej žalobkyně vylíčila v žalobě, zejména pokud jde o výši peněžních prostředků, o jejichž poskytnutí měl žalovaný žádat, výši úroku a čas plnění povinnosti žalovaného poskytnuté peněžní prostředky společně s úrokem vrátit. V řízení tedy vyšlo najevo, že žalobkyně žalovanému poskytla částku ve výši , částka, , avšak žalobkyni se nepodařilo prokázat, že by se tak stalo na základě uzavřené smlouvy.20. Z rámcové smlouvy o poskytování platebních služeb ze dne , datum, , z obchodních podmínek žalobkyně k rámcové smlouvě o poskytování platebních služeb účinných od , datum, , ze záznamů žalobkyně o „aktivaci“ internetového bankovnictví, ze záznamu žalobkyně o žádosti o poskytnutí úvěru, z výpisu z účtu vedeného pro žalovaného za období od , datum, do , datum, , ze záznamu žalobkyně o posouzení úvěruschopnosti žalovaného, z výpisu žalovaného z bankovních a nebankovních registrů klientských informací ze dne , datum, , z předsmluvní informace o spotřebitelském úvěru, z obchodních podmínek žalobkyně pro poskytování splátkových úvěrů pro spotřebitele účinných od , datum, ani z výpisu z úvěrového účtu soud nezískal žádné skutkové zjištění významné pro projednávanou věc.21. Podle § 2991 odst. 1 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.22. Podle § 2291 odst. 2 o.z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.23. Plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má podle § 2293 o.z. právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.24. Neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel podle § 1958 odst. 2 o.z. požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.25. Žalobkyni proto náležela pohledávka na vydání bezdůvodného obohacení p