19 C 5/2026-51 — Okresní soud v Kolíně

1. Žalobkyně se domáhala po žalované zaplacení 202 998, , částka, s příslušenstvím. V žalobních důvodech uvedla, že jako úvěrující uzavřela dne , datum, se žalovanou jako úvěrovanou smlouvu o úvěru, na jejímž základě se zavázala poskytnout žalované peněžní prostředky jako revolvingový úvěr v úvěrovém rámci ve výši , částka, a žalovaná se je zavázala vrátit společně s úrokem ve výši 23, 9 % p.a., a to v měsíčních splátkách po 2, 5 % z úvěrového rámce. Žalovaná se však ocitla v prodlení se splněním tohoto dluhu, a žalobkyně ji proto dopisem ze dne , datum, vyzvala k jeho splnění jako celku. Žalobkyně tak má za žalovanou pohledávky v celkové výši 202 998, , částka, , z toho 199 265, , částka, na jistině pohledávky na vrácení poskytnutých peněžních prostředků, 1 333, , částka, na odměnu za účast žalované na pojištění za období od dubna 2024 do července 2024, , částka, na „nákladech na vymáhání“ pohledávky na vrácení poskytnutých peněžních prostředků za období dubna, května a července 2024 a smluvní pokuty v celkové výši , částka, za prodlení žalované se splněním splátek, které dospěly dne , datum, , dne , datum, a dne , datum, . Příslušenstvím těchto pohledávek žalobkyně za žalovanou je úrok za období do , datum, ve výši 61 865, , částka, , úrok ve výši 23, 9 % p.a. z částky 199 265, , částka, od , datum, , jehož se žalobkyně vůči žalované domáhá jen v sazbě 14, 75 % p.a., úrok z prodlení za období od , datum, do , datum, ve výši 32 335, , částka, a úrok z prodlení v zákonné výši 12, 75 % p.a. z částky 202 998, , částka, od , datum, do zaplacení. Žalovaná je nesplnila ani přes výzvu zástupce žalobkyně ze dne , datum, .2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.3. Z výpisu žalobkyně ze seznamu regulovaných a registrovaných subjektů finančního trhu vedeného Českou národní bankou soud zjistil, že žalobkyně je oprávněna poskytovat spotřebitelský úvěr.4. Ze smlouvy o úvěru ze dne , datum, soud zjistil, že se žalobkyně měla na jejím základě zavázat poskytnout žalované peněžní prostředky jako revolvingový úvěr v úvěrovém rámci ve výši , částka, a žalovaná se měla zavázat je vrátit společně s úrokem ve výši 23, 9 % p.a., a to v měsíčních splátkách ve výši nejméně , částka, . K listině, která měla zachycovat obsah smlouvy o úvěru, připojil podpis pouze zástupce žalobkyně.5. Ze sdělení , právnická osoba, ., ze dne , datum, soud zjistil, že žalobkyně poskytla žalované peněžní prostředky v celkové výši , částka, .6. Z dopisu žalobkyně žalované ze dne , datum, soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovanou k zaplacení 222 524, , částka, , a to do , datum, . Tuto výzvu žalobkyně odeslal žalované dne , datum, , jak vyplývá z poštovního podacího archu7. Z dopisu zástupce žalobkyně žalované ze dne , datum, soud zjistil, že zástupce žalobkyně vyzval žalovanou ke splnění pohledávek, které jsou předmětem řízení v projednávané věci. Tuto výzvu zástupce žalobkyně odeslal žalované dne , datum, , jak vyplývá z poštovního podacího archu.8. Z úvěrových podmínek žalobkyně účinných od , datum, , z výpisu z účtu vedeného pro žalovanou, z metodiky žalobkyně k posouzení úvěruschopnosti spotřebitele, ze záznamu žalobkyně o posouzení úvěruschopnosti žalované ze dne , datum, , z úvěrové zprávy, z kopie občanského průkazu žalované, z kopie průkazu zdravotního pojištění žalované ani ze záznamu žalobkyně o poskytnutí peněžních prostředků žalované soud nezískal žádné skutkové zjištění významné pro projednávanou věc.9. Podle § 2395 o.z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.10. Podle § 2399 odst. 1 o.z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.11. Podle § 104 odst. 1 věta první zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů, smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem.12. Žalobkyně skutkově tvrdila, že žalovaná podepsala smlouvu o úvěru „SMS podpisem“ vyjádřeným v listině, která má zachycovat obsah smlouvy o úvěru, číselným kódem.13. Podle § 561 odst. 1 o.z. k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat.14. Podle § 562 o.z. písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby.15. Podle čl. 3 bod 10, 11 a 12 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu a o zrušení směrnice 1999/93/ES se pro účely tohoto nařízení rozumí: „elektronickým podpisem“ data v elektronické podobě, která jsou připojena k jiným datům v elektronické podobě nebo jsou s nimi logicky spojena a která podepisující osoba používá k podepsání; „zaručeným elektronickým podpisem“ elektronický podpis, který splňuje požadavky stanovené v článku 26 a „kvalifikovaným elektronickým podpisem“ zaručený elektronický podpis, který je vytvořen kvalifikovaným prostředkem pro vytváření elektronických podpisů a který je založen na kvalifikovaném certifikátu pro elektronické podpisy.16. Podle čl. 25 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 elektronickému podpisu nesmějí být upírány právní účinky a nesmí být odmítán jako důkaz v soudním a správním řízení pouze z toho důvodu, že má elektronickou podobu nebo že nesplňuje požadavky na kvalifikované elektronické podpisy.17. Podle čl. 25 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 kvalifikovaný elektronický podpis má právní účinek rovnocenný vlastnoručnímu podpisu.18. Podle čl. 26 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 zaručený elektronický podpis musí splňovat tyto požadavky: je jednoznačně spojen s podepisující osobou; umožňuje identifikaci podepisující osoby; je vytvořen pomocí dat pro vytváření elektronických podpisů, která podepisující osoba může s vysokou úrovní důvěry použít pod svou výhradní kontrolou a je k datům, která jsou tímto podpisem podepsána, připojen takovým způsobem, že je možné zjistit jakoukoliv následnou změnu dat.19. Podle § 7 zákona č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce, ve znění pozdějších předpisů, k podepisování elektronickým podpisem lze použít zaručený elektronický podpis, uznávaný elektronický podpis, případně jiný typ elektronického podpisu, podepisuje-li se elektronický dokument, kterým se právně jedná jiným způsobem než způsobem uvedeným v § 5.20. Zaslání kódu prostřednictvím krátké textové zprávy nevyhovuje ani nevymezení pojmu prostého elektronického podpisu, protože takový kód nepředstavuje elektronická data logicky spojená s jinými daty v elektronické podoby, kterými je v projednávané věci nabídka žalobkyně na uzavření smlouvy o úvěru. Tím méně jde o zaručený nebo kvalifikovaný elektronický podpis.21. Kód zaslaný prostřednictvím krátké textové zprávy tak může mít nanejvýš význam elektronického nebo jiného technického prostředky, jejichž prostřednictvím strana právně jedná. Z listiny označené za „dohledání informací o činnosti klienta“ ze dne , datum, , kterou vyhotovila žalobkyně, však nevyplývá skutkové zjištění, že kód zaslaný krátkou textovou zprávou umožňoval určení žalované jako jednající osoby a zachycení obsahu smlouvy o úvěru. Vlastní záznamy žalobkyně o výměně krátkých textových zpráv mezi účastnicemi řízení mají totiž význam pouhého skutkového tvrzení žalobkyně. Pro úsudek o uzavření smlouvy o úvěru je proto bez významu závěr o důvěryhodnosti evidence vedené žalobkyní „o zřizování a čerpání služeb klienty“ podle listiny, která obsahuje znalecký posudek podaný dne , datum, pro žalobkyni , právnická osoba22. Žalobkyně dále navrhla provést důkaz sdělením poskytovatele služeb elektronických komunikací, kdo byl uživatelem telefonního čísla použitého při uzavření smlouvy o úvěru. Žalobkyně ovšem přehlíží, že ani zjištění uživatele telefonního čísla by samo o sobě nedostačovalo k závěru, že smlouvu o úvěru za jeho použití uzavřela se žalobkyní právě žalovaná, nadto o tom obsahu, jak jej žalobkyně vylíčila v žalobě (návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu), zejména pokud jde o výši peněžních prostředků, které se měla zavázat žalované na její žádost poskytnout, výši úroku a čas plnění její povinnosti je vrátit. Z tohoto důvodu soud zamítl návrh žalobkyně na provedení důkazu sdělením poskytovatelů služeb elektronických komunikací, kdo byl uživatelem telefonního čísla použitého při uzavření smlouvy o úvěru. Jiné důkazní prostředky o