5 C 22/2026-30 — Okresní soud v Kolíně

1. Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu domáhala po žalovaném zaplacení částky 11 450 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že právní předchůdce žalobkyně , právnická osoba, , IČO: , IČO, , , adresa, , uzavřel se žalovaným dne , datum, smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na základě které poskytl právní předchůdce žalobkyně žalovanému úvěr ve výši 15 000 Kč v hotovosti. Žalovaný se zavázal splácet právnímu předchůdci žalobkyně úvěr spolu s pevným úrokem ve výši 3 000 Kč, poplatkem za administrativní činnost ve výši 3 000 Kč a poplatkem za umožnění splátek v hotovosti ve výši 6 000 Kč v 60 týdenních splátkách po 450 Kč. Žalovaný však řádně nesplácel a uhradil toliko 15 550 Kč. Výše uvedená pohledávka za žalovaným byla právním předchůdcem žalobkyně postoupena na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, a postoupení pohledávek bylo žalovanému písemně oznámeno. Žalovaný ani přes výzvu právního zástupce žalobkyně dlužnou částku doposud neuhradil.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Soud na základě provedeného dokazování učinil následující skutková zjištění:4. Právní předchůdce žalobkyně , právnická osoba, jako podnikatel a žalovaný jako spotřebitel uzavřeli dne , datum, smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na základě které předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému úvěr ve výši 15 000 Kč v hotovosti při podpisu smlouvy (prokázáno smlouvou o spotřebitelském úvěru ze dne , datum, ). Před poskytnutím úvěru žalovaný předchůdci žalobkyně sdělil, že má základní vzdělání, je rozvedený, je trvale hlášen na ohlašovně městského úřadu na adrese , adresa, , , adresa, nad , Jméno žalovaného B, . Je zaměstnán jako zedník u zaměstnavatele město , adresa, nad , Jméno žalovaného B, s příjmem 12 191 Kč, uvedl ještě další příjmy ve výši 5 000 Kč, avšak bez jakékoli specifikace, o jaké příjmy se má jednat. Žalovaný rovněž uvedl, že splácí ještě další úvěr/zápůjčku ve výši 5 000 Kč měsíčně (prokázáno kartou zákazníka). Pohledávka za žalovaným byla společností , právnická osoba, postoupena na žalobkyni (prokázáno smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, včetně seznamu postoupených pohledávek a potvrzením o úhradě ze dne , datum, ). O postoupení pohledávky právního předchůdce žalobkyně na žalobkyni byl žalovaný informován (prokázáno oznámením o postoupení pohledávky ze dne , datum, a podacím lístkem ze dne , datum, ). Žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky před podáním žaloby advokátem žalobkyně dne , datum, (prokázáno výzvou k úhradě před podáním žaloby ze dne , datum, včetně podacího lístku ze dne , datum, ).5. Na základě zjištěného skutkového stavu soud po právní stránce věc posoudil následovně:6. Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.7. Dle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.8. Dle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel a zprostředkovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.9. Dle § 76 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel a zprostředkovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele.10. Dle § 86 odst. 1 a 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.11. Dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.12. Dle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.13. Dle § 2991 odst. 1, odst. 2 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Dle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.14. Dle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).15. Dle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroků z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li si strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.16. Vztah mezi předchůdcem žalobkyně a žalovaným byl založen smlouvou o úvěru uzavřenou dle § 2395 a násl. o. z., na základě které se předchůdce žalobkyně zavázal žalovanému poskytnout peněžní prostředky ve sjednané výši a žalovaný se zavázal předchůdci žalobkyně poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Na daný právní vztah mezi předchůdcem žalobkyně a žalovaným, založený smlouvou o úvěru, je dále nutné aplikovat ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru, neboť předchůdce žalobkyně předmětnou smlouvu uzavřel v postavení podnikatele (§ 420 a § 421 odst. 1 o. z.) a žalovaný v postavení spotřebitele (§ 419 o. z.). Předchůdce žalobkyně tak byl povinen dle § 86 odst. 1, odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru řádně posoudit úvěruschopnost žalovaného před poskytnutím úvěru. Soud proto nejprve hodnotil, zda předchůdce žalobkyně dostál své povinnosti stanovené v § 86 odst. 1, odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru a zda před uzavřením smlouvy se žalovaným řádně prověřil jeho schopnost úvěr splácet. Platnost smlouvy o spotřebitelském úvěru z pohledu řádného posouzení úvěruschopnosti spotřebitele jako žadatele o poskytnutí úvěru je soud povinen zkoumat z úřední povinnosti a nikoliv pouze k námitce spotřebitele, jak vyplývá z rozsudku SDEU ze dne , datum, , sp. zn. C 679/18: „Články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne , datum, o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008/48 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době.“17. Z karty zákazníka se podává, že žalovaný měl