4 C 149/2015-736 — Okresní soud v Klatovech

1. [anonymizováno] [název soudu] č.j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] ve spojení s rozsudkem [název soudu] č.j. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí], oba v právní moci dne [datum], bylo zrušeno a vypořádáno podílové spoluvlastnictví účastnic k pozemku [anonymizována dvě slova], jehož součástí je stavba domu [adresa] v k.ú. [obec] [anonymizována dvě slova], a to tak, že nemovitost byla přikázána do výlučného vlastnictví žalobkyně se současným uložením povinnosti žalobkyni zaplatit žalované vypořádací podíl v částce [částka]. Dále byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni z titulu investic do společné věci částku [částka] a žalobkyni byla uložena povinnost zaplatit žalované podíl na výnosech společné věci částku [částka]. Ve věci dále rozhodoval [název soudu] o dovolání žalované, které usnesením č.j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] odmítl. 2. Dne [datum] podala žalobkyně návrh na obnovu řízení, který doplnila podáním ze dne [datum]. Uvedla, že všechna rozhodnutí soudu byla učiněna na podkladě nepravdivého znaleckého posudku a křivé výpovědi znalce [celé jméno znalce]. Dne [datum] podala žalovaná na znalce [anonymizováno] oznámení na [anonymizována tři slova] v [obec], v té době však ještě nevěděla, že metoda znalce je zákonně nepřípustná. Teprve po dlouhé internetové rešerši se žalovaná dověděla v období od [datum] do [datum] z dizertační práce [anonymizováno] [jméno] [příjmení], že od [datum] cenu zjištěnou výnosovou metodou již nelze označit jako cenu obvyklou. V daném období byla platná vyhláška č. 441/2013 Sb., z níž žalovaná zjistila, že pronajaté či částečně pronajaté nemovitosti se oceňují podle platné vyhlášky pouze kombinací nákladové a výnosové metody. Nedokončené stavby (tedy rizality) se oceňují pouze nákladovou metodou sníženou o míru opotřebování. Znalec záměrně a zřejmě za úplatek oklamal soud a tím zajistil značnou finanční výhodu žalobkyni. Dále žalovaná našla po přestěhování své kanceláře do nového archivu dokumenty, o kterých si myslela a o kterých si její sestra myslela, že už jsou zlikvidované. Tyto doklady usvědčují sestru žalované [jméno] [příjmení] z křivé výpovědi ve prospěch její dcery (žalobkyně). Dále žalovaná našla korespondenci s [jméno] [příjmení] a švagrem [příjmení] [příjmení], která dokládá, že se žalovaná finančně podílela na investicích do nemovitosti. Sestra žalované křivě vypovídala opakovaně i u notářů při projednání dědictví. Dále žalovaná našla dokumenty, které usvědčují žalobkyni, že křivě vypovídala, že se žalovaná nehodlala podílet na investicích do nemovitosti. Žalovaná se na těchto investicích podílela od smrti matky částkou [částka]. Žalovaná vyčíslila škodu, která jí měla vzniknout na podkladě křivých výpovědí žalobkyně, sestry a znalce a nepravdivého znaleckého posudku na částku cca [částka]. Žalovaná uvedla, že z původně pronajaté kanceláře se vystěhovala na začátku března 2020, pak měla veškeré dokumenty uloženy ve sklepě, od poloviny června si mohla pronajmout nový archiv, na přestěhování archivu však v té době neměla čas a dostala se k tomu až [datum], kdy veškeré dokumenty našla. Žalovaná dále podrobně popsala, v čem žalobkyně a sestra křivě vypovídaly a jaký je dle žalované skutečný stav investic do nemovitosti. 3. Žalobkyně s návrhem na obnovu řízení nesouhlasila. Uvedla, že veškeré důkazy, které nyní žalovaná navrhuje, mohla označit v řízení o vypořádání podílového spoluvlastnictví. Dokumenty, na které žalovaná odkazuje, měla po celou dobu ve svém vlastním archivu, mohla je tedy kdykoli použít. Pokud jde o znalecký posudek, ze strany policie bylo zjištěno, že se znalec [příjmení] [celé jméno znalce] nedopustil žádného [anonymizováno] činu ani přestupku, polemika se závěry znalce měla být uplatněna v nalézacím řízení. Dále nebyla zachována subjektivní lhůta 3 měsíců pro podání návrhu na obnovu řízení. 4. Dle § 228 odst. 1 o.s.ř. žalobou na obnovu řízení účastník může napadnout pravomocný rozsudek nebo pravomocné usnesení, kterým bylo rozhodnuto ve věci samé: a) jsou-li tu skutečnosti, rozhodnutí nebo důkazy, které bez své viny nemohl použít v původním řízení před soudem prvního stupně nebo za podmínek § 205a a 211a též před odvolacím soudem, pokud mohou přivodit pro něho příznivější rozhodnutí ve věci b) lze-li provést důkazy, které nemohly být provedeny v původním řízení před soudem prvního stupně nebo za podmínek § 205a a 211a též před odvolacím soudem, pokud mohou přivodit pro něho příznivější rozhodnutí ve věci. 5. Dle § 233 odst. 1 o.z. žaloba na obnovu řízení musí být podána ve lhůtě tří měsíců ode dne, kdy ten, kdo obnovu navrhuje, se dozvěděl o důvodu obnovy, nebo od té doby, kdy jej mohl uplatnit; běh této lhůty však neskončí před uplynutím tří měsíců od právní moci napadeného rozhodnutí. 6. Soud se nejprve zabýval prvým žalovanou tvrzeným důvodem pro obnovu řízení – křivou výpovědí a nepravdivým znaleckým posudkem znalce [příjmení] [celé jméno znalce], který v nalézacím řízení nemovitosti oceňoval. Žalobkyně uvádí, že dne [datum] podala na znalce [příjmení] [celé jméno znalce] trestní oznámení pro křivou výpověď a nepravdivý znalecký posudek, v té době však ještě nevěděla o nezákonnosti metodiky ocenění znalce, o níž se dověděla až v období od 25. 10. - [datum], v témže období našla i vyhlášku č. 441/2013 Sb.. Z vyrozumění [anonymizována tři slova] v [obec] ze dne [datum] soud zjistil, že trestní oznámení žalované na znalce [příjmení] [celé jméno znalce] bylo dále prověřováno [stát. instituce], [anonymizováno] odbor [obec]. Z [anonymizována tři slova], [anonymizováno] [anonymizováno] [obec], [anonymizována tři slova] [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], které nabylo právní moci dne [datum], bylo zjištěno, že policie trestní věc podezření ze spáchání [anonymizováno] křivá výpověď a nepravdivý znalecký posudek, jehož se měl dopustit [celé jméno znalce], odložila, neboť nejde o podezření z trestného činu a není na místě věc vyřídit jinak. V odůvodnění policejní orgán osvětlil své závěry, proč nebylo jednání znalce [příjmení] [celé jméno znalce] možno shledat jako naplňující znaky skutkové podstaty trestného činu, také v návaznosti na stanovisko odborného konzultanta – jiného znalce [příjmení] [jméno] [příjmení]. Z rozhodnutí policejního orgánu také vyplývá, že žalovaná odůvodnila své trestní oznámení tím, že znalecký posudek [anonymizováno] [celé jméno znalce] neodpovídá platné legislativě, obsahuje nepravdivé a zavádějící závěry, nesprávné a nepřesné technické informace a nepřesné ceny a odhady. 7. Napadený rozsudek ve věci vypořádání podílového spoluvlastnictví nabyl právní moci dne [datum], dne [datum] pak nabylo právní moci usnesení [název soudu] o odmítnutí dovolání. Pokud žalobkyně podala trestní oznámení na znalce pro křivou výpověď a nepravdivý znalecký posudek dle svého vlastního tvrzení dne [datum] (tehdy ještě dle svých slov nevěděla o nezákonnosti oceňovací metody) a následně pak návrh na obnovu řízení s odkazem na své trestní oznámení až dne [datum], pak tak neučinila v zákonem stanovené tříměsíční subjektivní lhůtě, když o důvodech, které ji vedly k podání [anonymizováno] oznámení (nepravdivé a zavádějící závěry, nesprávné a nepřesné technické informace, ceny a odhady) se dověděla již tehdy, když se se znaleckým posudkem seznámila. Skutečnost, že tyto důvody znala, z obsahu spisu zcela jednoznačně vyplývá, když žalovaná vyjadřovala se závěry a oceněním znalce opakovaně nesouhlas, specifikovala výhrady ke znaleckému posudku (viz. protokol ze dne [datum] na [číslo listu]), kladla znalci kritické dotazy při jeho výslechu (protokol ze dne [datum] na č.l. 295). Veškeré výhrady žalobkyně k posudku vždy byly pouze subjektivního rázu, žalobkyně měla možnost podložit své výhrady objektivním odborným názorem, k čemuž jí byl soudem poskytnut značný časový prostor. Dne [datum] soud žalované sdělil, že revizní znalecký posudek nebude soudem zadáván, neboť pro to nejsou dány důvody ([číslo listu]), žalované však byla poskytnuta lhůta 6 týdnů k případnému doložení oponentního znaleckého posudku, další jednání se konalo až [datum], do této doby žalovaná oponentní posudek nepředložila a na tomto jednání bez bližšího zdůvodnění sdělila, že jej ani nepředloží. 8. Lze shrnout, že žalovaná jednak, pokud tvrdila důvody pro znalcovo trestní stíhání, měla pro tyto důvody návrh na obnovu řízení uplatnit ve lhůtě 3 měsíců od právní moci rozhodnutí dovolacího soudu (za užití § 235odst. 2 o.s.ř.), tj. do [datum]. Co je však dále podstatné, žalovanou tvrzené skutečnosti o nesprávnosti a nepravdivosti znalcova ocenění nejsou způsobilé založit přípustnost žaloby na obnovu řízení ve smyslu § 228 odst. 1 písm. a) o.s.ř., neboť nejde o skutečnosti či důkazy, které nemohla žalobkyně uplatnit v původním řízení – naopak – žalobkyně je v původním řízení uplatňovala, avšak z pohledu soudů dvou instancí a soudu dovolacího nedůvodně a ve výsledku neúspěšně. Pokud jde o následné trestní oznámení na znalce, pak je podstatné, že trestní stíhání znalce [příjm