4 C 175/2021-59 — Okresní soud v Klatovech

1. Návrhem ze dne [datum] se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, jímž by soud žalované uložil povinnost zaplatit žalobci částku [částka] s příslušenstvím. Uvedl, že společně se žalovanou jsou rodiči nezl. [jméno] [celé jméno žalované], před narozením dcery se spolu účastníci rozešli, následně bylo určeno otcovství žalobce k nezletilé, nezletilá byla svěřena do péče žalované a žalobci bylo stanoveno výživné na částku [částka] měsíčně. Od března [rok] (zpětně) do současnosti je dále k rukám žalované vyplácen německým státem tzv. [anonymizováno], v období od března do prosince [rok] činila dávka [částka] měsíčně, od ledna do dubna [rok] činila [částka] měsíčně, žalovaná navíc v daném období čerpala ještě jednorázový bonus ve výši [částka]. Dávka [anonymizováno] je příspěvkem [anonymizováno] státu rodičům, který má zajistit určité životní minimum dítěte, nárok na něj vzniká osobám, které jsou v [země] registrovány k dani z příjmu, tato podmínka dopadá v daném případě na žalobce. Pokud spolu rodiče nežijí, pro zjednodušení pobírá [anonymizováno] pouze ten z rodičů, u kterého dítě žije. [příjmení] občanský zákoník však počítá s tím, že potřeby dítěte hrazené formou hotovostních plateb (výživného) jedním z rodičů budou co do výše jedné poloviny [anonymizováno] hrazeny právě z [anonymizováno], tj. od výživného, které má být hrazeno jedním z rodičů, se jedna polovina [anonymizováno] odečte, pokud druhý rodič pobírá [anonymizováno]. Soud se však při rozhodování o výživném na nezl. otázkou případné žádosti matky o [anonymizováno] (o které již tehdy u soudu hovořila) a jeho započtením na výživné vůbec nezabýval. Dle přesvědčení žalobce se žalovaná bezdůvodně obohatila o jednu polovinu tzv. [anonymizováno] v období od [anonymizováno] [rok] do [anonymizováno] [rok] a dále o jednu polovinu tzv. bonusu, celkem tedy o částku [částka] a tuto částku požaduje vydat. 2. Žalovaná se žalobou nesouhlasila a navrhovala její zamítnutí. Uvedla, že žalobce neposkytl žalované žádné plnění, natož pak plnění bez právního důvodu, z neplatného právního úkonu či z právního důvodu, který odpadl, nemůže se tedy domáhat vydání bezdůvodného obohacení. Žalovaná je oprávněným příjemcem dávky [anonymizováno] a pokud by tomu tak nebylo, příslušný [anonymizováno] správní orgán by mohl nárokovat její vrácení, tuto pravomoc si však nemůže bezdůvodně usurpovat žalobce. Žalobce je naopak osobou, která poskytla žalované při vyřizování dávek [anonymizováno] součinnost, o vyplácení dávek byl informován a tato skutečnost byla zohledněna samotným žalobcem i v opatrovnickém řízení. 3. Žalobce je [anonymizováno] a [anonymizováno] státním občanem žijícím v [země], žalovaná je občankou [anonymizováno] žijící v [země] (v [obec]), dle § 6 odst. 1 zákona č. 91/2012 Sb. o mezinárodním právu soukromém je dána pravomoc českého soudu, v daném případě je místně příslušným Okresní soud v Klatovech. Pokud jde o rozhodné právo, zákon č. 91/2012 Sb. výslovně neupravuje vztahy z bezdůvodného obohacení, proto je ve vztahu k určení rozhodného práva na místě užít ustanovení svým obsahem nejbližší, a tím je ustanovení hlavy XI. o závazkovém právu, konkrétně § 87 odst. 1, dle něhož smlouvy se řídí právem státu, s nímž závazek nejúžeji souvisí, pokud smluvní strany nezvolily rozhodné právo. V daném případě se jedná o nárok z titulu bezdůvodného obohacení, k němuž mělo na úkor žalobce dojít na straně české občanky žijící v ČR, a to ponecháním si dávky, vyplácené pro účely uspokojování potřeb potřeby nezletilé, která je rovněž českou občankou žijící v ČR, přičemž místem tohoto tvrzeného bezdůvodného obohacení je Česká republika (zde žalovaná příspěvek načerpala a tento si v plné výši ponechala). Soud se neztotožňuje s argumentací žalobce, dle níž je nutno posuzovat věc podle německého práva, nejedná se o řízení mezi [anonymizováno] státem a žalovanou ve smyslu oprávněnosti pobírání této dávky (zde by jistě nebyla vůbec dána pravomoc českých soudů), nýbrž jedná se o spor rodičů mezi sebou o to, kdo má jakou část této dávky, oprávněně poskytnuté [anonymizováno] státem ve prospěch nezletilé [jméno], získat do své dispozice. 4. Z rozsudku Okresního soudu v Klatovech č.j. 11 Nc 9005/2019-123 ze dne 22. 5. 2020, který nabyl právní moci dne [datum], soud zjistil, že žalobce byl určen otcem nezletilé [jméno] [celé jméno žalované], [datum narození], současně byla nezl. [jméno] svěřena do péče žalované a žalobci bylo stanoveno výživné v částce [částka] měsíčně. Z oznámení [anonymizována dvě slova] – [příjmení] [příjmení] ze dne [datum] má soud za prokázané a bylo mezi účastníky rovněž nesporné, že žalované byl přiznán počínaje měsícem [anonymizováno] [rok] nárok na výplatu dávky [anonymizováno] na nezl. [jméno] [celé jméno žalované], výše tohoto příspěvku činila za období od [anonymizováno] [rok] do [anonymizováno] [rok] částku [částka] měsíčně a za období od ledna do [anonymizováno] [rok] částku [částka] měsíčně, žalovaná dále učinila nesporným, že od stejné instituce za dané období obdržela rovněž jednorázový tzv. [anonymizováno] ve výši [částka]. Žalobce žalovanou upomínal o úhradu žalované částky dopisem ze dne [datum]. 5. Soud po provedeném dokazování a zhodnocení věci dospěl k závěru, že žalobu nelze pokládat za důvodnou, neboť nárok žalobce nemá oporu v hmotném právu. Dle § 2991 odst. 2 o.z. se bezdůvodně obohatí ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. V daném případě bylo nesporné, že žalobce poskytl žalované součinnost k vyřízení tzv. dávky [anonymizováno] v [země], na dávku pro dítě vznikl dle [anonymizováno] právních předpisů nárok v důsledku zaměstnání žalobce v [země] (kde odvádí daň z příjmu). Dávka [anonymizováno] byla žalované řádně přiznána rozhodnutím [anonymizována dvě slova] – [příjmení] [příjmení], žalovaná ji tedy pobírá zcela oprávněně, nemůže se proto jednat o plnění bez právního důvodu či z právního důvodu, který odpadl, kdy navíc již vůbec se nejedná o plnění poskytnuté žalobcem. Co se týče„ protiprávního užití cizí hodnoty“ jakožto další možné skutkové podstaty bezdůvodného obohacení, pak je nezpochybnitelné (a vyplývá to ostatně i z předložených výňatků [anonymizováno] právních norem), že dávka [anonymizováno] je dávkou určenou pro pokrývání potřeb nezletilého dítěte a k tomuto účelu musí být bezvýhradně užita. V tomto řízení nebylo nikým tvrzeno ani prokazováno, že by se snad žalovaná tomuto účelu zpronevěřila a s dávkou hospodařila jinak, než ve prospěch nezletilé [jméno]. Za této situace nelze dospět k závěru, že by se žalovaná jakkoli a vůči komukoli bezdůvodně obohatila protiprávním užitím cizí hodnoty. K takovému závěru by bylo možno dospět snad jedině tehdy, pokud by bylo prokázáno, že žalovaná použila dávku [anonymizováno] pro své vlastní potřeby či s ní naložila jakkoli jinak, než ve prospěch nezletilého dítěte (viz např. žalovanou zmiňované rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 28 Cdo 1544/2017-215). I v takovém případě by však mohlo být k požadavku na vydání takového bezdůvodného obohacení věcně legitimováno pouze nezletilé dítě, na jehož úkor k bezdůvodnému obohacení došlo, v žádném případě však druhý rodič, který beneficientem dávky není. Na danou věc pak nelze aplikovat ani posledně zmíněný důvod bezdůvodného obohacení, kdy za někoho„ bylo plněno to, co měl po právu plnit sám“, když žalobce za žalovanou ničeho neplnil. Vzhledem k tomu, že ani z ustanovení § 2991 a násl. o bezdůvodném obohacení, ani z žádných dalších ustanovení občanského zákoníku či jiných předpisů českého hmotného práva nelze dovodit nárok žalobce na výplatu [anonymizováno] dávky [anonymizováno] žalovanou, soud žalobu jako nedůvodnou zamítl. Soud pokládá za důležité uvést, že žalobce může své požadavky související s dávkou [anonymizováno] uplatňovat pouze a jedině v řízení o výživném na nezl. [jméno], kde opatrovnický soud může za určitých okolností pobírání dávky [anonymizováno] při úvaze o výši vyživovací povinnosti zohlednit, nicméně takový nárok nemůže být předmětem občanskoprávního sporu. Soudu je ostatně z jeho činnosti známo, že žalobce dne [datum] již zahájil řízení o snížení výživného na nezletilou právě s odkazem na dávku [anonymizováno], o tomto návrhu v době vydání tohoto rozsudku ještě nebylo pravomocně rozhodnuto (viz připojený spis 11 Nc 9005/2019). 6. Pro úplnost se dodává, že soud nevyvodil žádné závěry z výňatků z [anonymizováno] právních norem či zveřejněných článků [anonymizováno] internetových portálů o dávce [anonymizováno], neboť nebylo shledáno jako rozhodné právo [anonymizováno], nýbrž právo české. Podstatná pro závěr soudu nejsou ani potvrzení o studiu žalované v [země], která s tvrzeným nárokem na vydání bezdůvodného obohacení nesouvisí. 7. Podle § 142 odst. 1 o.s.ř. účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch n