6 C 145/2017-222 — Okresní soud v Klatovech

1. Žalobce se žalobou ze dne [datum] domáhal určení neplatnosti právního úkonu označeného jako okamžité zrušení pracovního poměru zaměstnavatelem pro zvlášť hrubé porušení pracovní kázně, doručeného žalobci dne [datum]. V žalobě uvedl, že u žalovaného od června 2016 pracoval jako řidič a automechanik na základě pracovní smlouvy, jejíž písemnou formu od žalovaného neobdržel. Žalobce pracoval jako řidič nákladní dopravy, kdy rozvážel zboží po republice a po státech EU, přičemž o tom zda, kdy a kam žalobce pojede, ho zaměstnavatel zpravidla informoval den až dva dny předem a auto si vyzvedával v místě sídla zaměstnavatele, nebo na služební cesty vyjížděl z místa bydliště, kde měl auto se souhlasem zaměstnavatele zaparkované. Pokud žalovaný neměl pro žalobce práci, vykonával profesi automechanika, nebo-li opravoval vozidla žalovaného, a to v místě svého bydliště, kam mu vozidla vozil žalovaný. Dne [datum] (v sobotu) v 6.48 hod. ukončil služební cestu v místě svého bydliště, vozidlo zde zaparkoval a kolem 15.00 hod. se k němu dostavil žalovaný, vozidlo od žalobce převzal a na dotaz, zda má žalobce počítat v pondělí s nějakou služební cestou, žalovaný odpověděl, že mu dá v neděli vědět. V neděli [datum] pracoval žalobce na opravě vozidla, které před několika dny žalovaný přistavil k domu žalobce. Kolem 17.00 hod. se žalovaný u žalobce zastavil, opravované vozidlo si odvezl, i když oprava nebyla ukončena a žalobci sdělil, že v pondělí pro něho žádnou práci nemá, aby žalobce zůstal doma, že žalovaný se ozve. Současně mu předal mobilní telefon, který žalobce zapomněl v soupravě, kterou přivezl předchozí den. V průběhu dne [datum] se žalovaný neozval, proto ho žalobce sháněl. Chtěl vědět, zda pojede na služební cestu, žalovaný telefon nebral a v sídle, kam se za ním žalobce rozjel, nebyl, objekt byl uzamčen a žalovaného žalobce nezastihl. Nepodařilo se mu žalovaného kontaktovat ani v následujících dnech. Dne [datum] se žalobce znovu vypravil do [obec], ale žalovaného ani nikoho jiného v objektu nezastihl. Dne [datum] obdržel dopis, ve kterém mu bylo sděleno, že žalovaný s ním okamžitě ruší pracovní poměr z důvodu, že se žalobce od [datum] bezdůvodně nedostavoval do zaměstnání. Žalobce s tímto dopisem nesouhlasil, snažil se se žalovaným kontaktovat, žalovaný však byl nedostupný, proto se žalobce obrátil na advokátní kancelář s žádostí o poskytnutí právní pomoci. Zástupce žalobce se obrátil na žalovaného, kterému dne [datum] zaslal dopis, ve kterém uvedl, že trvá na tom, aby jej žalovaný nadále zaměstnával. Žalovaný na dopis reagoval telefonicky s tím, že doručí zástupci žalobce dohodu o skončení pracovního poměru. Dohodu však neposlal. Zároveň žalobce namítal, že výpověď byla podepsána paní [jméno] [příjmení], bez plné moci od žalovaného. 2. Žalovaný s žalobou nesouhlasil. Žalovaný učinil dne [datum] řádné okamžité zrušení pracovního poměru, kteréžto podepsala a odeslala přímo jeho účetní, a to paní [jméno] [příjmení] a takto vložila i do obálky. Právní úkon své účetní, které k tomuto neudělil plnou moc, považoval žalovaný za platný dle § 430 odst. 1 o.z. Okamžité zrušení pracovního poměru bylo dle žalovaného učiněno zcela platně a důvody jsou v něm specifikovány. Žalobce se již od [datum] neptal na žádnou služební cestu, naopak rovnou řekl, že končí a že chce peníze, do [příjmení] nejel, na místo výkonu práce se nedostavil. Zároveň žalovaný namítal, že mu nebyl doručován dopis JUDr. [příjmení] ohledně nesouhlasu ukončením pracovního poměru a trváním na dalším zaměstnávání. 3. Rozsudkem zdejšího soudu č. j. 6 C 145/2017-73 ze dne [datum rozhodnutí] bylo rozhodnuto, že právní úkon žalovaného [celé jméno žalovaného], [IČO], adresovaný žalobci [celé jméno žalobce], [datum narození], a označený jako„ okamžité zrušení pracovního poměru zaměstnavatelem pro zvlášť hrubé porušení pracovní kázně“, je neplatný. Žalovanému byla uložena povinnost nahradit žalobci náklady řízení. Žalobě bylo vyhověno, neboť okamžité zrušení je dle soudu zcela neplatné, jelikož nemá náležitosti řádného právního úkonu, když pracovní smlouva byla uzavřena mezi žalobcem a žalovaným a žalovaný neprokázal, že by někoho zmocnil k tak závažnému úkonu. Rozsudkem Krajského soudu v Plzni č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] byl rozsudek soudu prvního stupně potvrzen. Nejvyšší soud ČR k dovolání žalovaného rozsudkem č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] oba shora uvedené rozsudky zrušil a věc vrátil Okresnímu soudu v Klatovech k dalšímu řízení. V odůvodnění dovolací soud mimo jiné uvedl, že:„ V projednávané věci podle zjištění soudů žalovaný nevystavil plnou moc, kterou by [jméno] [příjmení] zmocnil k okamžitému zrušení pracovního poměru s žalobcem. Vystavení takové plné moci žalovaný v řízení ani netvrdil. Jednatelské oprávnění [jméno] [příjmení] k okamžitému zrušení pracovního poměru s žalobcem bylo podle něj založeno tím, že [jméno] [příjmení] při provozu obchodního závodu pověřil výkonem činností mzdové účetní, neboť„ se u ukončování pracovněprávních vztahů jedná o činnost, ke které obvykle dochází při činnosti mzdové účetní“. S tímto právním posouzením žalovaného dovolací soud nesouhlasí. Nelze pochybovat o tom, že typickou náplní činnosti mzdové účetní je zpracovávání a uzavírání mzdových podkladů jednotlivých zaměstnanců podnikatele, výpočet mzdy (jednotlivých složek mzdy) zaměstnanců, zakládání a vedení mzdových listů zaměstnanců, vedení evidence mezd, provádění povinných odvodů ze mzdy zaměstnanců, evidence účetních dokladů podnikatele, zpracování účetní závěrky, zpracování interních mzdových předpisů a další obdobné účetní činnosti. Na druhé straně ale nelze považovat za obvyklé, že by s výkonem těchto činností byl spojen též výkon personální agendy podnikatele, tím méně v takovém rozsahu, že by s jejím výkonem bylo možno obvykle spojovat též jednatelské oprávnění k právnímu jednání směřujícímu k uzavření nebo rozvázání pracovního poměru se zaměstnanci podnikatele; takové jednatelské oprávnění lze obvykle spojovat s prací personalisty vykonávajícího personální agendu na vedoucím pracovním místě (například u vedoucího personálního oddělení, personálního ředitele apod.). Odvolací soud tedy správně uzavřel, že„ nelze dojít k závěru, že by externí mzdová účetní zastupovala žalovaného při uzavírání či ukončování pracovních poměrů“, neboť se nejedná„ o činnost, ke které obvykle dochází při činnosti mzdové účetní“. Náležitě však nevzal v úvahu možnost dodatečného schválení (ratihabice) okamžitého zrušení pracovního poměru žalovaným ve smyslu ustanovení § 440 odst. 1 o. z., a z tohoto pohledu se věcí nezabýval. Kdyby totiž žalovaný okamžité zrušení pracovního poměru učiněné [jméno] [příjmení] bez zbytečného odkladu poté, kdy se o něm dozvěděl, dodatečně schválil, byl by tímto právním jednáním od počátku (ex tunc) vázán, a to i přesto, že žalobce jako adresát právního jednání o nedostatku zástupčího oprávnění věděl (srov. Odůvodnění rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 23. 7. 2019 sp. zn. 27 Cdo 4593/2017, uveřejněného pod [číslo] ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, roč. 2020).“. 4. Soud se na základě rozhodnutí Nejvyššího soudu primárně zabýval otázkou, zda došlo žalovaným k dodatečnému schválení okamžitého zrušení pracovního poměru. Přičemž vycházel ze zjištěných skutečností, jak je uvedeno výše i v rozhodnutí Nejvyššího soudu, tedy, že paní [příjmení], nebyla řádně zmocněna k úkonu okamžitého zrušení pracovního poměru vůči žalobci. 5. Dle § 440 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“):„ Překročil-li zástupce zástupčí oprávnění, zavazuje právní jednání zastoupeného, pokud překročení schválí bez zbytečného odkladu. To platí i v případě, kdy za jiného právně jedná osoba, která k tomu není oprávněna.“. 6. Žalovaný k výzvě soudu předložil čestné prohlášení podepsané jím a paní [jméno] [příjmení], dle něhož hned ústně, telefonicky a písemně na tom papíře odsouhlasil to, že učinila v dubnu 2017 okamžité zrušení pracovního poměru panu [celé jméno žalobce]. Uvedl, že podepisoval dokumenty k ukončení pracovního poměru pro úřad práce, zdravotní pojišťovnu a ČSSZ a poprosil paní účetní, aby žalobce odhlásila. Dále předložil Okamžité zrušení pracovního poměru (č.l. 186), opatřené datem [datum], podpisem paní [příjmení] a ručně dopsanou větou:„ Souhlasím se zrušením pracovního poměru [celé jméno žalobce]“. Předložené Okamžité zrušení s dopsanou větou o souhlasu dle soudu ničeho neprokazuje, když z něho není zřejmé, kdy byl na něj souhlas dopsán, a jelikož tato verze Okamžitého zrušení nebyla soudu až do výzvy k důkazu předložena, domnívá se soud, že ona věta byla účelově dopsána až po zaslané výzvě soudu. Žalovaný však od počátku řízení uváděl, že právě on dal své účetní pokyn, aby zaslala žalobci okamžité zrušení, a i následně se choval tak, že druhé straně muselo být zřejmé, že s tímto jednáním souhlasí a na tomto trvá. Pro dodatečné schválení právního úkonu není stanovena zvláštní forma. Znamená to, že ke schválení právního úkonu může