6 C 148/2016-385 — Okresní soud v Klatovech

1. Žalobou ze dne [datum] se žalobce domáhal po žalovaném (původně dvěma žalovaným) zaplacení částky [částka] s příslušenstvím z titulu sjednané zprostředkovatelské smlouvy ze dne [datum] (v žalobě bylo písařskou chybou v záhlaví uvedeno [částka]). Uvedl, že na základě této smlouvy se žalobce jako zprostředkovatel zavázal vyvíjet činnost směřující k tomu, aby pro zájemce byla vyřešena záležitost uvolnění zástav pozemků dotčených exekucí, jež měli oba žalovaní ve společném jmění manželů, tak aby je bylo možné prodat a uhradit dlužné částky v exekučním řízení sp. zn. [spisová značka] vedeném Okresním soudem v Klatovech ve věci oprávněného [právnická osoba], vedeného exekutorským úřadem [obec a číslo] a dalších pohledávek zájemce. Žalovaný jako zájemce se zavázal k úhradě odměny zprostředkovatele ve výši 3 % z částky, za kterou budou uvolněné nemovitosti prodány. Splatnost byla stanovena do 10 dnů po získání vypořádání celé záležitosti [exekutorský úřad] [anonymizováno]. Dne [datum] bylo exekutorským úřadem vydáno usnesení, kterým byl zrušen zákaz povinného k nakládání s majetkem, v rozsahu nemovitostí v něm uvedených. Toto usnesení nabylo právní moci dne [datum]. Dne [datum] bylo dále exekutorským úřadem vydáno usnesení, kterým byl exekuční příkaz soudního exekutora, kterým bylo nařízeno provedení exekuce zřízením exekutorského zástavního práva na nemovitých věcech povinného, zrušen v rozsahu nemovitých věcí v něm uvedených. Toto usnesení nabylo právní moci dne [datum]. Téhož dne bylo vydáno usnesení, kterým byl zrušen exekuční příkaz soudní exekutorky, kterým bylo nařízeno provedení exekuce prodejem nemovitých věcí povinného, v rozsahu nemovitých věcí v něm uvedených. Toto usnesení nabylo právní moci dne [datum]. Dle názoru žalobce tak došlo dne [datum], kdy již nabyla všechna výše uvedená usnesení právní moci, k vypořádání celé záležitosti [exekutorský úřad] [anonymizováno], neboť následně bylo exekuční řízení v této věci zastaveno. Žalobci tak vznikl nárok na zaplacení odměny, jejíž výše však v tuto chvíli nebyla známa, jelikož jak bylo uvedeno výše, byla závislá na ceně, za kterou se podaří předmětné uvolněné nemovitosti prodat. Dne [datum] došlo k uzavření kupní smlouvy mezi žalovanými a panem [jméno] [příjmení], jejímž předmětem byl prodej nemovitostí, jež byly uvolněny z exekučního řízení. Kupní cena činila 2, [částka] a měla být uhrazena dle smlouvy do 5 pracovních dnů od jejího podpisu. S ohledem na výše uvedené, vznikl žalobci nárok na odměnu ve výši [částka], tj. ke dni [datum] [částka], přičemž ze strany žalovaného byla zaplacena záloha v celkové výši [částka] ve dnech [datum] a [datum]. Žalobce vyzval žalované k úhradě dlužné částky nejpozději do [datum], což žalovaní nesplnili. Zároveň vznikl žalobci nárok na zaplacení sjednané smluvní pokuty za prodlení s úhradou odměny ve výši 0,1% denně z dlužné částky. Smluvní pokuta činí ke dni [datum] částku [částka]. Žalobce dále požaduje zákonný úrok z prodlení od [datum] do zaplacení. 2. Usnesením zdejšího soudu č. j. 6 C 148/2016-78 ze dne [datum rozhodnutí] vyslovil soud svou místní nepříslušnost a věc postoupil Okresnímu soudu ve [obec], který však se svou místní příslušností nesouhlasil. Žalovaná 2) k tomuto mimo jiné uvedla, že předmětem řízení je závazek žalovaného 1) vzniklý při jeho podnikatelské činnosti. Jí jako manželce bylo známo, že zprostředkovatelskou smlouvu jako podnikatel žalovaný s žalobcem uzavřel, oba jsou v záhlaví označení jako podnikatelé s IČ, a zároveň předmětem smlouvy je závazek z podnikatelské činnosti žalovaného 1), a sice z exekuce č. j. [spisová značka], vzniklé výlučně z podnikatelské činnosti žalovaného 1). S tímto nesouhlasil žalovaný 1), který uvedl, že smlouvu se žalobcem uzavíral jako fyzická osoba, nemovitosti, jež byly předmětem smlouvy, nebyly součástí jeho obchodního závodu, ale vlastnil je jako FO s manželkou. Usnesením Krajského soudu v Českých Budějovicích č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] bylo rozhodnuto, že nesouhlas Okresního soudu ve [obec] s postoupením věci je důvodný, přičemž v odůvodnění soud uvedl, že aby mohla zprostředkovatelská smlouva být uzavřena jako podnikatelská oběma subjekty, musely by předmětné nemovitosti být součástí podnikání žalovaného, tedy součástí jeho obchodního závodu. 3. Usnesením Městského soudu v Praze ze dne [datum] byl na majetek žalobce prohlášen konkurs. Dne [datum] podal insolvenční správce Ing. [jméno] [celé jméno žalobce] návrh na pokračování v řízení. Soud dne [datum] rozhodl o pokračování řízení za účasti insolvenčního správce, který se stal účastníkem namísto žalobce. 4. Podáním ze dne [datum] žalovaná 2) namítla, že není ve sporu pasivně legitimovaná, neboť není účastníkem předmětné smlouvy, tedy ani povinnou osobou ze smluvního vztahu. 5. Žalovaný ve vyjádření ze dne [datum] uvedl, že je pravdou, že jako zájemce uzavřel dne [datum] se žalobcem zprostředkovatelskou smlouvu, kdy žalobce se jako zprostředkovatel zavázal vyvíjet činnost směřující k tomu, aby pro žalovaného 1) jako zájemce byla vyřešena záležitost uvolnění zástavy pozemků dotčených exekucí, tak aby je bylo možno prodat a uhradit dlužné částky v exekučním řízení vedeném u Okresního soudu v Klatovech pod sp. zn. [číslo jednací] a u [exekutorský úřad] [anonymizováno], a dalších pohledávek zájemce, a dále se zavázal k úhradě odměny zprostředkovatele ve výši 3% z částky, za kterou budou uvolněné nemovitosti prodány. Žalovaný ovšem považuje uzavřenou zprostředkovatelskou smlouvu za neplatnou z důvodu její naprosté neurčitosti, respektive jedná se o zdánlivé právní jednání ve smyslu § 553 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. V prvé řadě ve smlouvě vůbec nejsou označeny nemovitosti, k jejichž uvolnění z exekuce by měl žalobce vyvíjet zprostředkovatelskou činnost, nejsou ani specifikovány dlužné částky v exekučním řízení, dále a zejména pak zde není vůbec vymezeno, co by mělo být vyřešením dalších pohledávek žalovaného jako zájemce. Toto nelze dovodit ani výkladem. Žalobce má dále za to, že případný závazek ze zprostředkovatelské smlouvy patří do SJM žalovaných, neboť exekuce byla vedena a zprostředkování uvolnění zástavního práva se týkalo pozemků v SJM, které byly do SJM pořízeny v podstatě výlučně za prostředky, které žalovaný 1) vydělal jako podnikatel. Žalovaná 2) jako manželka žalovaného pak v době, kdy žalovaný 1) zahájil svou podnikatelskou činnost, mu v souladu s § 146 zák. č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku udělila souhlas k použití majetku v SJM k podnikání při jeho prvním použití, další souhlas žalované 2) již žalobce 1) k použití majetku v SJM k podnikání nepotřeboval. Je sice pravdou, že Exekutorským úřadem pro [část Prahy] vydána žalobcem zmiňovaná tři usnesení o zrušení zákazu povinného k nakládání s majetkem, o zrušení exekučního příkazu zřízením exekutorského zástavního práva, a o zrušení exekučního příkazu prodejem nemovitých věcí povinného, ovšem žalobce o jejich vydání nikterak nepřičinil. Kupní smlouvou ze dne [datum] skutečně došlo k prodeji celé řady nemovitostí v různých katastrálních územích oběma žalovanými za kupní cenu [částka], je otázkou, zda všechny nemovitosti byly postiženy v exekuci vedené Exekutorským úřadem pro [část Prahy] kdyby tomu však tak bylo, žalobci nárok na odměnu za zprostředkování nevznikl, neboť se dle žalovaného 1) nejedná o smlouvu zprostředkovatelskou, ač je tak pojmenována, ale o smlouvu nepojmenovanou. Žalovaný 1) se skutečně dohodl se žalobcem, že v případě, že mu žalobce zajistí financování úhrady dluhů a související zastavení exekuce, mu uhradí dohodnutou odměnu. Žalobce se žalovaným navštívil exekutorský úřad, kde proběhlo jednání bez jakéhokoli výsledku, aniž by žalobce žalovaného 1) oficiálně zastupoval. Tím veškerá činnost žalobce pro žalovaného 1) skončila, aniž by žalobce jakkoli vystupoval jako zástupce žalovaného 1) ve výše uvedeném exekučním řízení. Žalovaný 1) v součinnosti se žalovanou 2) se následně dohodli s JUDr. [jméno] [příjmení], zastoupeným advokátkou JUDr. [příjmení], který na základě smlouvy o postoupení pohledávky a smlouvy ze dne [datum] převzal pohledávku za oběma žalovanými, v exekuci vymáhaný dluh za ně uhradil, a po prodeji nemovitostí došlo k vypořádání. Na těchto krocích skutečně a reálně směřujících k zastavení exekuce a uvolnění nemovitostí exekucí postižených se žalobce nikterak nepodílel. 6. U jednání soudu dne [datum] zástupce žalobce uvedl, že se úpadce [celé jméno původního účastníka] zavázal obstarat pro žalovaného záležitost spočívající v tom, že zanikne zástavní právo k nemovitostem ve vlastnictví, společné jmění žalovaných, a že ti je budou moci k úhradě dluhu žalovaného prodat. Dle obsahu smlouvy se dle nich jedná o smlouvu příkazní podle § 2430 a následujícího citovaného občanského zákoníku. K výzvě soud žalobce doplnil, že činnost, kterou pro žalované vykonal je zjevná z exekutorského spisu. Usnesení o zrušení zákazu povinného k nakládání s majetkem bylo vydáno v přímé souvislosti s jednáními, jež vedl a řídil