6 C 274/2021-43 — Okresní soud v Klatovech

Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu, který byl doručen zdejšímu soudu dne [datum], se domáhala žalobkyně na žalovaném zaplacením částky [částka] se zákonným úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení. Konstatovala, že žalovaný jako cestující bez platné jízdenky využil [datum] přepravních služeb společnosti [právnická osoba]. Tím se bezdůvodně obohatil v rozsahu [částka], proto [právnická osoba] vyměřila žalovanému přirážku [částka]. Jmenovaná společnost jakožto původní věřitel postoupila pohledávku včetně jejího příslušenství na [právnická osoba] [anonymizována dvě slova], která dne [datum] tutéž pohledávku postoupila na žalobkyni. Žalovaný uvedenou částku neuhradil i přes písemnou upomínku ze dne [datum]. Soud ve věci nařídil jednání na den [datum], z něhož se žalobkyně prostřednictvím své právní zástupkyně včas a řádně omluvila. Žalovaný se k jednání nedostavil, neomluvil, byť žaloba současně s předvoláním mu byla doručena dnem [datum] podle § 49 odst. 4 o. s. ř.. Soud za splnění podmínek § 101 odst. 3 o. s. ř., jednal v nepřítomnosti obou účastníků. Soud se nejprve zabýval tím, zda žalobkyně je ve věci aktivně legitimována, a dospěl ke kladnému závěru. V této souvislosti vycházel ze smlouvy o postoupení pohledávek a jejího seznamu. Z žalobních tvrzení, která ze strany žalovaného nebyla rozporována, byla podložena příslušnými listinnými důkazy, soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním. Z potvrzení společnosti [právnická osoba] bylo prokázáno, že žalovaný dne [datum] využil ke své přepravě služeb společnosti [právnická osoba]. Neprokázal se platným jízdním dokladem, jízdné ve výši [částka] na místě neuhradil, stejně tak i přirážku k jízdnému [částka] uvedené bylo podloženo i oznámením o závadách ze dne [datum]. Podle § 2550 o. z., byla mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobkyně, [právnická osoba], uzavřena smlouva o přepravě osob. Ustanovení § 2578 o. z., odkazuje v podrobnostech na přepravní řády a tarify, když z § 3 odst. 2 vyhlášky číslo 175/2000 Sb. o přepravním řádu pro veřejnou, drážní a silniční osobní dopravu vyplývá, že přepravní smlouva je uzavřena mimo jiné tehdy, jestliže cestující využije svého práva k přepravě z jízdního dokladu tím, že nastoupí do vozidla. Tato situace v daném případě nastala a citované ustanovení je nutné vykázat tak, že přepravní smlouva je uzavřena i v případě, že cestující nastoupí do vozidla a je přepravován, přestože žádný jízdní doklad nemá a tedy při přepravě své osoby práva z žádného jízdního dokladu nevyužívá. Podle § 49 odst. 3 zmíněného přepravního řádu uzavřením přepravní smlouvy přistupuje žalovaný jako cestující na smluvní přepravní podmínky vyhlášené dopravcem. Ze smluvních přepravních podmínek učiněných ke dni uzavření přepravní smlouvy vyplývá cena jízdného [částka] a cena přirážky k jízdnému [částka]. Z výše uvedených důvodů bylo žalobě vyhověno, i pokud jde o úrok z prodlení, který má oporu v § 1968, § 1970 o. z., a jeho výše v § 2 vládního nařízení číslo 351/2013 Sb. Podle § 142 odst. 1 o. s. ř., účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Soud za současného konstatování, že byly splněny podmínky § 142a odst. 1 o. s. ř., přiznal procesně úspěšné žalobkyni na nákladech soudního řízení odměnu za 3 úkony právní služby dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/96 Sb., po [částka] (tj. [částka]), 3x režijní paušál po [částka] dle § 14b odst. 5 téže vyhlášky (tj. [částka]), dále 21 % DPH v částce [částka] dle § 137 odst. 3 písm. a) o. s. ř., a soudní poplatek ve výši [částka], tedy celkem činí náklady řízení žalobce částku [částka]. V daném případě bylo postupováno dle § 14b citované vyhlášky, neboť návrh na vydání elektronického platebního rozkazu je návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, částka nepřesahuje [částka] a žalobkyni byla přiznána plná náhrada nákladů řízení. Náklady řízení zaplatí žalovaný v zákonné lhůtě 3 dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o. s. ř.).