7 C 202/2021-40 — Okresní soud v Klatovech

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne [datum] se žalobkyně vůči žalované domáhala vydání rozhodnutí, jímž by jí soud uložil povinnost zaplatit žalobkyni částku ve výši [částka] s příslušenstvím. Podání návrhu odůvodnila žalobkyně tím, že žalovaná uzavřela s jejím právním předchůdcem, obchodní společností [právnická osoba] dne [datum] smlouvu o úvěru (půjčce) částky ve výši [částka]. Dluh žalobkyně vyčíslila na [částka] za neuhrazenou jistinu, kterou uplatnil jako bezdůvodné obohacení na straně žalované, která uhradila na tento závazek pouze [částka]. Pohledávku za žalovanou nabyla žalobkyně od svého právního předchůdce smlouvou ze dne [datum]. Postoupení bylo žalované písemně oznámeno téhož dne. 2. K soudem nařízenému jednání, které se konalo dne [datum], se žalovaná nedostavila, z jednání se včas omluvila. Požádala soud o povolení splátek. 3. Podle § 1879 občanského zákoníku platí, že věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 4. Aktivní legitimace žalobkyně byla osvědčena smlouvou o postoupení pohledávky uzavřenou mezi společností [právnická osoba] a žalobkyní ze dne [datum]. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno dopisem ze dne [datum]. 5. Podle § 2395 občanského zákoníku platí, že smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 6. Ze smlouvy o půjčce ze dne [datum] má soud za prokázané, že žalované byl poskytnut úvěr ve výši [částka]. Žalovaná se zavázala vrátit věřiteli celkem [částka]. Předžalobní výzvou ze dne [datum] vyzvala žalobkyně žalovanou k zaplacení částky ve výši [částka] do [datum]. 7. Žalobkyně, vědoma si stávající rozhodovací praxe soudů ve věcech neplatných úvěrových smluv pro rozpor s dobrými mravy, uplatnila nárok toliko ve výši neuhrazené jistiny, na níž má nárok jako na bezdůvodné obohacení, které musí úvěrovaný vrátit, pakliže je hlavní úvěrová shledána absolutně neplatnou. 8. Podle ust. § 2991 odst. 1 o.z. platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám (odstavec 2). 9. Pakliže bylo plnění žalované poskytnuto na základě neplatné smlouvy o úvěru, je namístě, aby žalovaná vrátila to, oč se obohatila. V tomto směru soud zjistil, že z poskytnuté částky v celkové výši [anonymizována dvě slova] bylo žalovanou zaplaceno [částka]. Žalovaná je proto žalobkyni povinna vrátit neuhrazenou část bezdůvodného obohacení ve výši [částka]. V tomto rozsahu soud proto žalobě ve výroku I. vyhověl a uložil žalované povinnost tuto částku uhradit žalobkyni ve lhůtě určené dle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř.. 10. Žalobkyně se domáhala zaplacení příslušenství v podobě zákonného úroku z prodlení počítaného ode dne následujícího po dni, k němuž měla být zaplacena poslední splátka tj. [datum]. Vzhledem k tomu, že hlavní úvěrová smlouva je absolutně neplatnou pro rozpor s dobrými mravy, pak je rovněž neplatné i ujednání o sjednaných splátkách a k poslednímu dni, k němuž měla být pohledávka uhrazena tak nelze přihlížet. Prvním dnem prodlení tak soud určil den, který následuje po dni, k němuž byla žalovaná předžalobní výzvou vyzvána k zaplacení tj. do [datum]. Úrok z prodlení je tak uložen ode dne [datum]. V rozsahu, v němž se žalobkyně domáhala zaplacení úroku z prodlení od [datum] resp. [datum], byla žaloba z výše uvedených důvodů zamítnuta. 11. O nákladech řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o. s. ř., dle kterého účastník, který má ve věci úspěch, má právo na náhradu nákladů řízení proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. V daném případě byla žaloba žalobkyně po právu, proto je žalované uložena povinnost nahradit žalobkyni náklady soudního řízení v celkové výši [částka] (3 úkony po [částka] dle § 14b vyhl. MS č. 177/1996 Sb., 3 režijní paušály po [částka] + 21% DPH a [částka] za zaplacený soudní poplatek). 12. O uložení povinnosti doplatit soudní poplatek rozhodl soud podle sazebníku soudních poplatků jako přílohy k zákonu č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, kdy podle položky 2 odst. 2 platí, že pokud soud platební rozkaz nevydá a pokračuje v řízení, doměří navrhovateli poplatek do výše položky 1. V projednávané věci měla žalobkyně plný procesní úspěch (k příslušenství se nepřihlíží), a proto povinnost doplatit soudní poplatek stíhá žalovanou.