7 C 218/2021-37 — Okresní soud v Klatovech

<b>Jednoduché odůvodnění:</b> Žalobkyně se návrhem ze dne [datum] domáhala vůči žalovanému zaplacení částky ve výši [částka], která je sankcí za využití prostředků hromadné dopravy žalovaným a dlužného jízdného, kdy se při kontrole neprokázal platným jízdním dokladem a neuhradil tak stanovené jízdné. Soudem byl ve věci vydán dne [datum] elektronický platební rozkaz, který se však žalovanému nepodařilo doručit, a proto jej soud zrušil a ve věci nařídil jednání. K tomu se žalovaný, ač řádně předvolán, nedostavil. Soud proto věc projednal v jeho nepřítomnosti. Ze zápisu o provedené přepravní kontrole [číslo] má soud za prokázané, že žalovaný dne [datum] cestoval v prostředku městské hromadné dopravy provozovaného žalobkyní linka [anonymizováno], aniž se prokázal platným jízdním dokladem. Totožnost žalovaného byla kontrolorem zjištěna z občanského průkazu. Žalovaný podepsal zápis o přepravní kontrole a zavázal se k zaplacení dlužného jízdného a rovněž i přirážky k jízdnému. Soud má za to, že žaloba žalobkyně je po právu, když prokázala, že žalovaný tím, že se v prostředku veřejné hromadné dopravy přepravoval bez platného jízdního dokladu, porušil právní předpisy, zejména zákon o drahách a přepravní řád [anonymizována tři slova] [obec]. Žalovaný porušil především své povinnosti cestujícího vyplývající z ust. § 2550 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění, § 18a zák. č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, v platném znění (v případě použití autobusové linky) nebo z § 37 zák. č. 266/1994 Sb., o drahách, v platném znění (v případě použití metra, tramvajové nebo trolejbusové linky), a dále z vyhlášky Ministerstva dopravy a spojů č. 175/2000 Sb., Přepravního řádu, a Smluvních přepravních podmínek PID. Žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni žalovanou částku, která je dlužným jízdným ve výši [částka] a přirážkou k jízdnému ve výši [částka], včetně úroků z prodlení. Právo na úroky z prodlení náleží žalobkyni ve smyslu § 1970 zákona č. 89/2012 Sb. a nařízení vlády č. 351/2013 Sb.. Podle ust. § 2 tohoto nařízení platí, že výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. Protože měla žalobkyně ve věci plný úspěch, soud ve výroku II. postupem dle § 142 odst. 1 o. s. ř. přiznal žalobkyni vůči žalovanému právo na náhradu nákladů soudního řízení. Soud přiznal žalobkyni na náhradě nákladů soudního řízení částku ve výši [částka] Tyto náklady řízení na straně žalobkyně jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši [částka], odměnou za zastupování advokátem ve výši [částka] dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. za tři úkony právní pomoci, dále 3 režijními paušály po [částka] dle § 14b odst. 5 písm. a) zmíněné vyhlášky. K výše uvedeným položkám je nutné připočítat 21% DPH ve výši [částka] dle § 137 odst. 3 písm. a) o. s. ř., neboť právní zástupce žalobkyně je plátcem DPH. Splatnost u výroku I a II rozsudku byla určena dle § 160 odst. 1 o. s. ř..