7 C 221/2021-62 — Okresní soud v Klatovech

Žalobkyně se návrhem ze dne 8. 4. [číslo] domáhala vůči žalovanému zaplacení shora uvedené částky s tím, že její právní předchůdce, [právnická osoba] [příjmení] [příjmení] [anonymizováno], uzavřela se žalovaným dne [datum] Smlouvu o bankovních produktech a službách. Na základě této smlouvy vedla banka pro žalovaného účet č. [bankovní účet]. [příjmení] poskytla žalovanému kontokorentní úvěr Flexikredit, kdy žalovaný mohl na svém účtu čerpat úvěr až do výše [částka]. Žalovaný se zavázal, že na účtu zajistí měsíční kreditní příjem a že nepřekročí povolený limit. Žalovaný však překročil sjednanou výši úvěrového limitu a úvěr nesplácel. Dne [datum] banka převedla výši nepovoleného přečerpání úvěru ve výši [částka] na nově zřízený účet a vyzvala žalovaného ke splacení úvěru. Žalovaný úvěr nesplatil, a proto banka ke dni [datum] úvěr zesplatnila a vyzvala žalovaného k jeho zaplacení. Pohledávku za žalovaným žalobkyně nabyla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum]. Ve věci byl dne [datum] vydán soudem elektronický platební rozkaz, který však byl soudem následně zrušen, neboť žalovanému se jej nepodařilo doručit. Soudem bylo ve věci nařízeno jednání, k němuž se žalovaný bez omluvy nedostavil. Soud proto věc projednal v jeho nepřítomnosti (§ 101 odst. 3 o. s. ř.). Aktivní legitimaci žalobkyně má soud za zjištěnou ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum]. V projednávaném případě bylo z listinných důkazů zjištěno, že [právnická osoba] uzavřela se žalovaným dne [datum] Smlouvu o bankovních produktech a službách. Dne [datum] uzavřeli účastníci dohodu o Flexikreditu, na základě které mohl žalovaný čerpat kontokorent až do výše [částka]. Žalobkyně prokázala historickými výpisy z účtu, že žalovaný přečerpal povolený limit a jeho debetní zůstatek ke dni [datum] činil celkem [částka], když ke dni [datum] banka úvěr v této výši zesplatnila a žalovaného vyzvala, aby dluh uhradil do [datum]. Žalovaný dluh neuhradil v plné výši ani po opakovaných výzvách. Úrok z kontokorentu činí 21,99% ročně. Žalovaný v průběhu řízení relevantním způsobem neprokázal, že by dlužnou částku žalobkyni před zahájením řízení uhradil, neuplatnil jakoukoliv procesní obranu, nárok žalobce nezpochybnil a tento lze mít po provedení listinných důkazů za nesporný. V daném případě má tedy soud za to, že podaná žaloba je důvodná, soud jí proto vyhověl a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni dlužnou částku [částka], s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši [částka], s úrokem ve výši 21,99% ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 10% ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení ve smyslu § 1970 zákona č. 89/2012 Sb. a nařízení vlády č. 351/2013 Sb.. Žalovaný je povinen zaplatit dlužnou částku s úrokem z prodlení do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku (§ 160 odst. 1 o. s. ř.). O nákladech řízení rozhodl soud v souladu s ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., dle kterého účastník, který má ve věci úspěch, má právo na náhradu nákladů řízení proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. V daném případě byla žaloba žalobkyně po právu, proto je žalovanému uložena povinnost nahradit žalobkyni náklady soudního řízení v celkové výši [částka] (3 úkony po [částka] dle § 14b vyhl. MS č. 177/1996 Sb., 3 režijní paušály po [částka] + 21% DPH a [částka] za zaplacený soudní poplatek).