7 C 230/2021-43 — Okresní soud v Klatovech

1. Žalobkyně podala dne [datum] u zdejšího soudu návrh o zaplacení částky [částka] s příslušenstvím, která byla odůvodněna tím, že žalovaný uzavřel dne [datum] s předchůdcem žalobkyně Smlouvu o úvěru [číslo] Smlouva byla uzavřena s původním věřitelem [anonymizována tři slova], [IČO]. Na základě této smlouvy byla žalovanému vyplacena částka ve výši [částka]. Žalovaný se zavázal vrátit věřiteli do [datum] částku ve výši [částka], když částka [částka] byla sjednána jako poplatek z úvěru. Žalovaný však dluh nesplatil. Pohledávku za žalovaným žalobkyně nabyla smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum], což bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne [datum]. Žalobkyně se žalobou domáhá zaplacení dlužné jistiny [částka] a smluvní pokuty ve výši [částka]. 2. Ve věci bylo bez vydání platebního rozkazu nařízeno jednání na den [datum], z něhož byla žalobkyně omluvena. Žalovaný se k jednání bez omluvy nedostavil, soud proto věc projednal v jeho nepřítomnosti (§ 101 odst. 3 o. s. ř.). 3. Svoji aktivní legitimaci žalobkyně doložila Smlouvou o postoupení pohledávek, uzavřenou s [anonymizována tři slova] dne [datum]. Oznámení o postoupení pohledávky je datováno dnem [datum]. 4. Žalobkyně soudu předložila Smlouvu o spotřebitelském úvěru ze dne [datum], z čehož má soud za prokázané, že mezi předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru, na základě které byla žalovanému vyplacena částka [částka]. Z této uzavřené smlouvy soud zjistil, že se žalovaný zavázal zaplatit věřiteli celkem [částka]. 5. Podle ust. § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru platí, že poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 6. Podle odstavce 12 téhož ustanovení pak platí, že poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 7. Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s §86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná (§ 87 odst. 1). 8. Žalobkyně soudu nepředložila informace a ani důkaz svědčící o tom, že by původní věřitel jakkoliv ověřoval úvěryschopnost žalovaného, tedy jeho schopnost úvěr řádně a včas splatit. Pakliže žalobkyně tento důkaz soudu nepředložila a soud ji pro jeji neúčast nemohl procesně poučit o nutnosti označení dalších důkazů, mohl soud za této důkazní situace uzavřít, že smlouva o úvěru uzavřená mezi původním věřitelem a žalovaným je podle ust. § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je smlouvou absolutně neplatnou, když tato neplatnost postihuje smlouvu jako celek. 9. Podle ust. § 2991 občanského zákoníku platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám (odstavec 2). 10. Pakliže bylo plnění ve výši [částka] žalovanému poskytnuto na základě neplatné smlouvy o úvěru, tedy fakticky bez právního důvodu, je namístě, aby žalovaný toto plnění vrátil a v tomto rozsahu soud žalobě vyhověl a žalovaný je povinen tuto částku žalobkyni uhradit ve lhůtě určené dle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. spolu se zákonným úrokem z prodlení, počítaným ode dne následujícího od podání návrhu. O úroku z prodlení soud rozhodl ve smyslu § 1970 zákona č. 89/2012 Sb. a nařízení vlády č. 351/2013 Sb.. 11. Ve zbývajícím rozsahu soud žalobu zamítl, když ujednání o smluvní pokutě jako součást neplatné smlouvy bylo shledáno rovněž neplatným. 12. Podle § 142 odst. 2 o. s. ř. měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Vzhledem k podstatě projednávané věci, kdy žalobkyně uplatnila nárok z neplatného právního úkonu, soud rozhodl tak, že náklady nepřiznal ani jedné z procesních stran. 13. O uložení povinnosti doplatit soudní poplatek rozhodl soud podle sazebníku soudních poplatků jako přílohy k zákonu č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, kdy podle položky 2 odst. 2 platí, že pokud soud platební rozkaz nevydá a pokračuje v řízení, doměří navrhovateli poplatek do výše položky 1.