7 C 241/2021-40 — Okresní soud v Klatovech

Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne [datum] se žalobkyně vůči žalovanému domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku ve výši [částka] s příslušenstvím. Podání návrhu odůvodnila žalobkyně tím, že žalovaný uzavřel s jejím právním předchůdcem, obchodní společností [právnická osoba], dne [datum] smlouvu o úvěru částky ve výši [částka]. Žalovaný se zavázal půjčku vrátit do [datum]. Žalovaný však půjčenou částku nevrátil, čímž porušil své závazky ze Smlouvy. Pohledávku za žalovaným nabyla žalobkyně od svého právního předchůdce smlouvou ze dne [datum]. Žalobou žalobkyně uplatnila zaplacení částky [částka]. K ústnímu jednání dne [datum] se žalovaný nedostavil i přes to, že byl řádně a včas předvolán. Soud proto věc projednal a rozhodl v jeho nepřítomnosti dle § 101 odst. 1, 3 o. s. ř.. Podle § 2395 občanského zákoníku platí, že smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 1879 občanského zákoníku platí, že věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Postoupení pohledávky smlouvou ze dne [datum] bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne [datum]. Soud má z listinných důkazů za prokázané, že žalovanému byl poskytnut úvěr [částka], a to na základě smlouvy ze dne [datum], kdy se žalovaný zavázal, že předchozímu věřiteli vrátí zápůjčku nejpozději do [datum]. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána po právu, z výše uvedených listinných důkazů nárok žalobkyně jednoznačně vyplývá, žalovaný nárok žalobkyně nijak nezpochybnil a neprokázal, že by žalovanou částku v plné výši uhradil. I přes značnou nepřehlednost a nesrozumitelnost návrhu, kdy však žalobkyně uplatnila částku nepřesahující výši poskytnuté jistiny, soud rozhodl tak, že žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni částku [částka] spolu s úrokem z prodlení. Právo na úroky z prodlení náleží žalobkyni ve smyslu § 1970 zákona č. 89/2012 Sb. a nařízení vlády č. 142/94 Sb. ve znění platném v první den prodlení žalovaného. Pro zaplacení žalované částky s příslušenstvím byla žalovanému stanovena lhůta 3 dnů od právní moci rozsudku dle § 160 odst. 1 o. s. ř.. Podle § 142 odst. 1 o. s. ř. účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Soud za současného konstatování, že byly splněny podmínky § 142a odst. 1 o. s. ř., přiznal procesně úspěšné žalobkyni na nákladech soudního řízení odměnu za 3 úkony právní služby dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/96 Sb. po [částka] (tj. [částka]), 3x režijní paušál po [částka] dle § 14b odst. 5 téže vyhlášky (tj. [částka]), dále 21% DPH v částce [částka] dle § 137 odst. 3 písm. a) o. s. ř. a [částka] za soudní poplatek, tedy celkem [částka]. V daném případě bylo postupováno dle § 14b citované vyhlášky, neboť návrh na vydání elektronického platebního rozkazu je návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně toutéž žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech, částka nepřesahuje [částka] a žalobkyni byla přiznána plná náhrada nákladů řízení.