7 C 255/2021-36 — Okresní soud v Klatovech

1. Návrhem ze dne [datum] se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, jímž by byla žalované uložena povinnost k zaplacení částky ve výši [částka] s příslušenstvím s tím, že mezi právním předchůdcem žalobkyně společností [právnická osoba] a žalovanou byla dne [datum] uzavřena smlouva o revolvingovém úvěru, na jejímž základě čerpala žalovaná úvěr ve výši [částka] se splatností dne [datum]. Po zohlednění případný dílčích plateb činí dluh žalované [částka], který neuhradila ani po předžalobní upomínce. Pohledávku za žalovanou žalobkyně nabyla smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum]. 2. Soud bez vydání elektronického platebního rozkazu ve věci nařídil jednání na den [datum]. Žalobkyně spolu se svým právním zástupcem se z jednání omluvili. K jednání se dostavila žalovaná, která uvedla toliko, že by se snažila se žalobkyní dohodnout na splátkách, nicméně zároveň uvedla, že si není svého dluhu vědoma. 3. Aktivní legitimaci žalobkyně má soud za prokázanou ze smlouvy o postoupení pohledávky uzavřené mezi ní a společností [právnická osoba] dne [datum]. Postoupení pohledávek bylo žalované oznámeno dopisem ze dne [datum]. 4. Ze smlouvy o revolvingovém úvěru uzavřené distančním způsobem dne [datum] soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně se zavázal poskytnout žalované úvěrový rámec do výše limitu [částka] a žalovaná se zavázala splácet jej s úrokovým navýšením 10,50 % měsíčně (tj. 126% ročně). 5. Dle listiny označené jako„ platební informace“ činila dlužná částka k datu splatnosti celkem [částka]. 6. Žalobkyně dále předložila listinu v anglickém jazyce označenou jako„ [jméno] aplication info“, v níž figurují údaje žalované, další informace soud nedokázal identifikovat, neboť listina nebyla opatřena úředním předkladem. 7. Žalobkyně žalovanou vyzvala před podáním žaloby dopisem ze dne [datum] k úhradě dluhu ve výši [částka], kdy dlužná jistina má činit [částka] a náklady na zastoupení [částka]. 8. Soud se předně zabýval posouzením listiny označené jako smlouva o úvěru především ve vztahu k ujednanému obchodnímu úroku a dospěl k závěru, že úrok ve výši 10,5% měsíčně (126% ročně) je nutné hodnotit jakožto úrok v rozporu s dobrými mravy, neboť jeho výše mnohonásobně překračuje úrokovou míru obvyklou v době uzavření smlouvy. Je skutečností obecně známou a rovněž soudu známou z jeho činnosti, že běžné úrokové sazby bank z revolvingových úvěrů se pohybují okolo 2% měsíčně (tj. 24% ročně), což však úroková sazba v předmětné věci více než pětkrát převyšuje. Obsah ujednání o úrocích je nutno hodnotit jako nerovnováhu vzájemných práv a povinností a tato nerovnováha je tak extrémní, že dochází k poškozování práv klientů - spotřebitelů. Ujednání je zneužívající, obecně nespravedlivé a rozporné s dobrými mravy, sjednaný úrok vykazuje znaky lichvy dle § 1796 o.z.. Vzhledem k tomu, že podstatnou náležitostí smlouvy o úvěru dle § 2395 o.z. je ujednání o úrocích a zároveň je zřejmé, že právní předchůdce žalobkyně by za situace, kdy by žalovaná na její podmínky nepřistoupila, smlouvu s ní neuzavřela, pak nelze uvažovat o oddělitelnosti ujednání o úrocích, nýbrž naopak je nutno smlouvu hodnotit absolutně neplatnou jako celek (§ 580 o.z.). V podrobnostech soud odkazuje na závěry Krajského soudu v Plzni, prezentované např. v rozhodnutích č.j. 25 Co 127/2018-76 ze dne 13. 6. 2018, 25 Co 292/2018-68 ze dne 28. 11. 2018 či 25 Co 293/2018-58 ze dne 28. 11. 2018 a 25 Co 107/2020-80. Zdejší soud neshledal jakýkoli důvod se od stanoviska Krajského soudu v Plzni odchylovat. 9. S ohledem na závěr o neplatnosti smlouvy o revolvingovém úvěru soud uzavřel, že částka věřitelem případně poskytnutá žalované by představovala bezdůvodné obohacení žalované na úkor právního předchůdce žalobkyně (dnes žalobkyně) ve smyslu § 2991 a § 2993 o.z.. 10. Žalobkyně se k soudem nařízenému jednání nedostavila, nebylo ji tedy možno poučit o nutnosti doplnění tvrzení a důkazů o čerpání úvěru a platbách žalované dle § 118a odst. 1, 3 o. s. ř., když tato poučovací povinnost se realizuje výhradně u jednání. Za této situace soud nemá za prokázané, že žalovaná čerpala úvěrové prostředky ve výši [částka], ze žádné předložené listiny tato skutečnost nevyplývá. V žalobě/návrhu žalobkyně uvedla, že celkový nárok [částka] je určen po zohlednění případných dílčích plateb, když žádné takové platby však žalobkyně nespecifikovala a ani nedoložila. Listina označená jakožto„ platební informace“ je pouze jakousi vnitřní sjetinou právního předchůdce žalobkyně, která však je zcela irelevantní, neprůkazná a není důkazem o čerpání úvěru. Na uvedeném stavu by nemohl nic změnit ani žalobkyní navrhovaný dotaz na banku, kdo byl majitelem účtu č. [bankovní účet] ke dni uzavření úvěrové smlouvy. To, kdo byl ke kterému datu majitelem jakého účtu, nemůže přinést žádný poznatek o tom, zda, kdy a jak žalovaná čerpala revolvingový úvěr. Nutno však dále uvést, že i pakliže by však žalobkyně prokázala, že žalovaná částku ve výši [částka] čerpala (což neprokázala), neuvedla žalobkyně, jakou částku doposud žalovaná uhradila (tj. v jakém rozsahu případné bezdůvodné obohacení již vrátila). Soud by tak neměl ani možnost uzavřít, o kolik se žalovaná ve vztahu k žalobkyni bezdůvodně obohatila, neboť nebylo tvrzeno ani prokazováno, kolik žalobkyni (či jejímu právnímu předchůdci) již splatila. Takovými informacemi má věřitel disponovat a v případě, že vede soudní spor, musí být připraven je soudu doložit. Pokud tak neučiní, neunáší své břemeno tvrzení ani důkazní, což jde k jeho tíži. Soudu na podkladě shora uvedeného nezbylo, než zcela zmatečnou a důkazně nepodloženou žalobu zamítnout. 11. Na rozhodnutí o nákladech řízení se vztahuje § 142 odst. 1 o. s. ř., procesní úspěch měla žalovaná, které však žádné náklady nevznikly, proto bylo rozhodnuto tak, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů řízení právo. 12. Výrokem III. soud uložil žalobkyni zaplatit na účet Okresního soudu v Klatovech nedoplatek soudního poplatku v částce [částka] dle položky [číslo] bod 2 ve spojení s položkou [číslo] bod 1b) sazebníku poplatků, jež je přílohou zákona č. 549/1991 Sb.. V dané věci žalobkyně zaplatila soudní poplatek v částce [částka] z návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, který však nebyl vydán, rozdíl činí [částka].