7 C 281/2021-43 — Okresní soud v Klatovech

Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne [datum] se žalobkyně vůči žalované domáhala vydání rozhodnutí, jímž by jí soud uložil povinnost zaplatit žalobkyni částku ve výši [částka] s příslušenstvím. Podání návrhu odůvodnila žalobkyně tím, že žalovaná uzavřela s jejím právním předchůdcem, obchodní společností [právnická osoba], dne [datum] smlouvu o půjčce částky ve výši [částka]. Žalovaná měla vrátit jistinu spolu se souhrnným poplatkem ve výši [částka]. Celkový dluh se žalovaná zavázala splácet v [anonymizováno] týdenních splátkách po [částka] s poslední splátkou dne [datum]. Žalovaná však nehradila sjednané splátky řádně a včas, uhradila pouze [částka], čímž porušila své závazky ze Smlouvy. Dluh žalobkyně vyčíslila na [částka] za neuhrazenou jistinu, kterou uplatnil jako bezdůvodné obohacení na straně žalované. Pohledávku za žalovanou nabyla žalobkyně od svého právního předchůdce smlouvou ze dne [datum]. Postoupení bylo žalované písemně oznámeno dne [datum]. K soudem nařízenému jednání, které se konalo dne [datum], se žalovaná nedostavila, na předvolání nereagovala, z jednání se neomluvila, nežádala o odročení jednání. Soud proto věc projednal v její nepřítomnosti postupem podle ust. § 101 odst. 3 o. s. ř., přičemž vycházel z obsahu spisu. Podle § 1879 občanského zákoníku platí, že věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Aktivní legitimace žalobkyně byla osvědčena smlouvou o postoupení pohledávky uzavřenou mezi společností [právnická osoba] a žalobkyní ze dne [datum]. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno dopisem ze dne [datum]. Ze smlouvy o půjčce ze dne [datum] vzal soud za prokázané, že žalované byl poskytnut úvěr ve výši [částka]. Žalovaná se zavázala vrátit věřiteli celkem [částka]. Celkový dluh se žalovaná zavázala splácet v [anonymizováno] týdenních splátkách po [částka]. Podle oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] činil dluh žalované ke dni postoupení částku ve výši [částka]. Předžalobní výzvou ze dne [datum] vyzvala žalobkyně žalovanou k zaplacení částky ve výši [částka] do [datum]. Žalobkyně, vědoma si stávající rozhodovací praxe soudů ve věcech neplatných úvěrových smluv pro rozpor s dobrými mravy, uplatnila nárok toliko ve výši neuhrazené jistiny, na níž má nárok jako na bezdůvodné obohacení, které musí úvěrovaný vrátit, pakliže je hlavní úvěrová shledána absolutně neplatnou. Podle ust. § 451 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku platného v době poskytnutí peněžních prostředků platí, že kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat. Bezdůvodným obohacením je majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu, plněním z neplatného právního úkonu nebo plněním z právního důvodu, který odpadl, jakož i majetkový prospěch získaný z nepoctivých zdrojů (odstavec 2). Pakliže bylo plnění žalované poskytnuto na základě neplatné smlouvy o úvěru, je namístě, aby žalovaná vrátila to, oč se obohatila. V tomto směru soud zjistil, že z poskytnuté částky [anonymizována dvě slova] bylo žalovanou zaplaceno [částka]. Žalovaná je proto žalobkyni povinna vrátit neuhrazenou část bezdůvodného obohacení ve výši [částka]. V tomto rozsahu soud proto žalobě ve výroku I. vyhověl a uložil žalované povinnost tuto částku uhradit žalobkyni ve lhůtě určené dle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř.. Žalobkyně se domáhala zaplacení příslušenství v podobě zákonného úroku z prodlení počítaného ode dne následujícího po dni, k němuž měla být zaplacena poslední splátka. Vzhledem k tomu, že hlavní úvěrová smlouva je absolutně neplatnou pro rozpor s dobrými mravy, pak je rovněž neplatné i ujednání o sjednaných splátkách a k poslednímu dni, k němuž měla být pohledávka uhrazena tak nelze přihlížet. Prvním dnem prodlení tak soud určil den, který následuje po dni, k němuž měla žalovaná podle předžalobní výzvy pohledávku zaplatit tj. [datum]. Úrok z prodlení je tak uložen ode dne [datum]. V rozsahu, v němž se žalobkyně domáhala zaplacení úroku z prodlení od [datum] do [datum], byla žaloba z výše uvedených důvodů zamítnuta. O nákladech řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o. s. ř., dle kterého účastník, který má ve věci úspěch, má právo na náhradu nákladů řízení proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. V daném případě byla žaloba žalobkyně po právu, proto je žalované uložena povinnost nahradit žalobkyni náklady soudního řízení v celkové výši [částka] (3 úkony po [částka] dle § 14b vyhl. MS č. 177/1996 Sb., 3 režijní paušály po [částka] + 21% DPH a [částka] za zaplacený soudní poplatek). O uložení povinnosti doplatit soudní poplatek rozhodl soud podle sazebníku soudních poplatků jako přílohy k zákonu č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, kdy podle položky 2 odst. 2 platí, že pokud soud platební rozkaz nevydá a pokračuje v řízení, doměří navrhovateli poplatek do výše položky 1. V projednávané věci měla žalobkyně plný procesní úspěch (k příslušenství se nepřihlíží), a proto povinnost doplatit soudní poplatek stíhá žalovanou.