7 C 283/2021-43 — Okresní soud v Klatovech

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne [datum] se žalobkyně vůči žalované domáhala vydání rozhodnutí, jímž by jí soud uložil povinnost zaplatit žalobkyni částku ve výši [částka] s příslušenstvím. Podání návrhu odůvodnila žalobkyně tím, že žalovaná uzavřela s jejím právním předchůdcem, obchodní společností [právnická osoba], dvě smlouvy o půjčce, a to dne [datum] smlouvu o půjčce částky ve výši [částka] a dne [datum] částky [částka]. Žalovaná nehradila sjednané splátky řádně a včas, uhradila pouze [částka] na prvý závazek a [částka] na druhý, čímž porušila své závazky ze Smlouvy. Dluh žalobkyně vyčíslila na [částka] za neuhrazenou jistinu z obou úvěrových závazků, kterou uplatnila jako bezdůvodné obohacení na straně žalovaného. Pohledávku za žalovanou nabyla žalobkyně od svého právního předchůdce smlouvou ze dne [datum]. Postoupení bylo žalované písemně oznámeno. 2. K soudem nařízenému jednání, které se konalo dne [datum], se žalovaná nedostavila, na předvolání nereagovala, z jednání se neomluvila, nežádala o odročení jednání. Soud proto věc projednal v její nepřítomnosti postupem podle ust. § 101 odst. 3 o. s. ř., přičemž vycházel z obsahu spisu. 3. Podle § 1879 občanského zákoníku platí, že věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 4. Aktivní legitimace žalobkyně byla osvědčena smlouvou o postoupení pohledávky uzavřenou mezi společností [právnická osoba] a žalobkyní ze dne [datum]. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno dopisem ze dne [datum]. 5. Podle ust. § 451 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku platného v době poskytnutí peněžních prostředků platí, že kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat. 6. Bezdůvodným obohacením je majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu, plněním z neplatného právního úkonu nebo plněním z právního důvodu, který odpadl, jakož i majetkový prospěch získaný z nepoctivých zdrojů (odstavec 2). 7. Ze žalobkyní předložených smluv vzal soud za prokázané, že žalované byl postupně poskytnut úvěr ve výši celkem [částka]. Podle oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] činil dluh žalované ke dni postoupení částku ve výši [částka]. Předžalobní výzvou ze dne [datum] vyzvala žalobkyně žalovanou k zaplacení částky ve výši [částka] do [datum]. 8. Žalobkyně, vědoma si stávající rozhodovací praxe soudů ve věcech neplatných úvěrových smluv pro rozpor s dobrými mravy, uplatnila nárok toliko ve výši neuhrazené jistiny, na níž má nárok jako na bezdůvodné obohacení, které musí úvěrovaný vrátit, pakliže je hlavní úvěrová shledána absolutně neplatnou. 9. Pakliže bylo plnění žalované poskytnuto na základě neplatných smluv o úvěru, je namístě, aby žalovaná vrátila to, oč se obohatila. V tomto směru soud zjistil, že z poskytnuté částky 18 000 bylo žalovanou zaplaceno [částka]. Žalovaná je proto žalobkyni povinna vrátit neuhrazenou část bezdůvodného obohacení ve výši [částka]. V tomto rozsahu soud proto žalobě ve výroku I. vyhověl a uložil žalované povinnost tuto částku uhradit žalobkyni ve lhůtě určené dle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř.. 10. Žalobkyně se domáhala zaplacení příslušenství v podobě zákonného úroku z prodlení počítaného ode dne následujícího po dni, k němuž měla být zaplacena poslední splátka tj. [datum] resp. [datum]. Vzhledem k tomu, že hlavní úvěrové smlouvy jsou absolutně neplatné pro rozpor s dobrými mravy, pak je rovněž neplatné i ujednání o sjednaných splátkách a k poslednímu dni, k němuž měla být pohledávka uhrazena tak nelze přihlížet. Prvním dnem prodlení tak soud určil den, který následuje po dni, k němuž měl žalovaná podle předžalobní výzvy pohledávku zaplatit tj. [datum]. Úrok z prodlení je tak uložen ode dne [datum]. V rozsahu, v němž se žalobkyně domáhala zaplacení úroku z prodlení od [datum] resp. [datum] do [datum], byla žaloba z výše uvedených důvodů zamítnuta. 11. O nákladech řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o. s. ř., dle kterého účastník, který má ve věci úspěch, má právo na náhradu nákladů řízení proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. V daném případě byla žaloba žalobkyně po právu, proto je žalované uložena povinnost nahradit žalobkyni náklady soudního řízení v celkové výši [částka] (3 úkony po [částka] dle § 14b vyhl. MS č. 177/1996 Sb., 3 režijní paušály po [částka] + 21% DPH a [částka] za zaplacený soudní poplatek). 12. O uložení povinnosti doplatit soudní poplatek rozhodl soud podle sazebníku soudních poplatků jako přílohy k zákonu č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, kdy podle položky 2 odst. 2 platí, že pokud soud platební rozkaz nevydá a pokračuje v řízení, doměří navrhovateli poplatek do výše položky 1. V projednávané věci měla žalobkyně plný procesní úspěch (k příslušenství se nepřihlíží) a proto povinnost doplatit soudní poplatek stíhá žalovanou.