9 C 208/2021-24 — Okresní soud v Klatovech

Žalobce podal dne 19. 8. 2021 žalobu o zaplacení částky [částka] s příslušenstvím, která byla odůvodněna tím, že žalovaný uzavřel se žalobcem Smlouvu o půjčce [číslo] dne 21. 9. 2017, dle které k tomuto dni obdržel na svůj účet částku [částka]. V souvislosti s touto půjčkou se zavázal žalovaný zaplatit věřiteli i částku [částka], která představuje fixní úrok, a to vše do 13. 10. 2017. Žalovaný však dluh nevrátil ve sjednané lhůtě, proto žalobce požaduje z této smlouvy po žalovaném zaplacení částky [částka], která představuje jak půjčenou jistinu [částka], tak i smluvní pokutu [částka], dále požaduje kapitalizovaný úrok [částka] a zákonný úrok z prodlení z dlužné jistiny [částka] od 15. 10. 2017 do zaplacení. Žalovaný, ač upomínán, dlužné částky dosud neuhradil. Na nákladech řízení bylo účtováno [částka]. V této věci elektronický platební rozkaz vydán nebyl. Jednáno bylo dne 29. 9. 2021 bez přítomnosti účastníků, neboť žalobce se k jednání omluvil a u žalovaného bylo doručeno fikcí dne 12. 9. 2021. Soud měl dostatek podkladů pro rozhodnutí, proto postupoval dle § 101 odst. 2 a 3 o. s. ř. Žalobce soudu předložil Smlouvu o půjčce [číslo] která byla uzavřena dne 21. 9. 2017, dle které se věřitel zavázal poskytnout žalovanému půjčku ve výši [částka]. Žalovaný se zavázal dluh vrátit do 13. 10. 2017 s tím, že zaplatí věřitel i částku [částka], která představuje fixní úrok, a to vše do 13. 10. 2017, tj. celkem [částka] (sazba nákladů [typ] [typ], uzavřeného dle § 2390 a násl. o. z. distančně dle § 1820 o. z., byla sjednána ve výši [číslo] denně z vypůjčené částky). Dále byly poskytnuty informace věřitele ohledně předmětného spotřebitelského úvěru, doklad banky o úhradě částky [částka] jako odchozí domácí platby na účet žalovaného dne 22. 9. 2017, faktura znějící na částku [částka] se splatností 14. 10. 2017 a předžalobní upomínka ze dne 17. 3. 2021. Z těchto důkazů má soud za prokázáno, že žalovaný na základě shora uvedené Smlouvy o půjčce obdržel dne 22. 9. 2017 částku [částka] s tím, že vrátí celkem [částka] do 14. 10. 2017 dle poslední výzvy. Protože soud shledal nárok žalobce částečně souladný s uzavřeným smluvním ujednáním, bylo žalobě v části půjčené jistiny a fixního úroku vyhověno, tj. co do částky [částka]. Soud neměl k dispozici žádné důkazy, které by svědčily o zaplacení dlužné částky žalovaným, tento dluh nerozporoval. Úrok z prodlení je přiznán v zákonné výši a náleží žalobci ve smyslu § 1970 o. z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., platných v době vzniku dluhu. Vše zaplatí žalovaný ve lhůtě dle § 160 odst. 1 o. s. ř., tedy tří dnů od právní moci rozsudku. Jiná situace je však ohledně částky [částka], představující smluvní pokutu (§ 2048 o. z.). Žalobce nikterak neupřesňuje, jakým způsobem došlo k uzavření ujednání o smluvní pokutě. Je sice pravdou, že nový o. z. již nevyžaduje k jejímu platnému ujednání písemnou formu, nicméně v tomto případě došlo k uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru, kde zejména platí ustanovení § 1813 - § 1815 o. z. a text smlouvy by tedy měl být vyvážený pro obě strany a ujednání ve smlouvě by nemělo být ve vztahu ke spotřebiteli nepřiměřené. Tím spíše je vyloučeno, aby ujednání o smluvní pokutě bylo obsaženo jinde, než ve smlouvě, a že by dokonce spotřebitel (žalovaný) o této své povinnosti ani nevěděl. I pouhý odkaz na [typ] by znamenal nerovnost sjednaných práv a povinností, což by i dle § 1815 o. z. znamenalo, že se jedná o nicotné či zdánlivé právní jednání, ke kterému soud nepřihlíží (obdobně NS 32ICdo 86/2015). Vzhledem k tomu, že žalobce vznik tohoto ujednání nikterak neprokázal, pak soud ani neměl zákonný důvod žalobnímu návrhu v této výši vyhovět. Co do částky [částka] byl tedy žalobní návrh zamítnut. Podle § 142 odst. 2 o. s. ř. měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Vzhledem k tomu, že měl ve věci převážný úspěch žalobce, náleží mu poměrné právo na náhradu nákladů řízení. Soud určil odměnu právního zastoupení žalobce dle vyhl. MS č. 177/1996 Sb. (advokátního tarifu). Odměna činí za 1 úkon právní služby dle § 14b) odst. [částka] [částka] (žalobce podává obdobné žaloby na ustáleném vzoru a výše uplatněné pohledávky nepřevyšuje [částka]). V dané věci soud přiznal odměnu za [částka] úkony, tj. [částka]. Dále by žalobci náležela dle § 13 odst. 1 a odst. 3 a § 14b) odst. 5a) vyhlášky č. 177/96 Sb. paušální náhrada hotových výdajů účelně vynaložených v souvislosti s poskytnutím právní služby ve výši [částka] na jeden úkon. V daném případě byly přiznány 3 úkony, proto se jedná o [částka] x [částka] = [částka]. Dle § 137 odst. 3 písm. a) o. s. ř. je náhrada za daň z přidané hodnoty rovněž nákladem řízení. V daném případě činí DPH [částka] Náklady právního zastoupení činí celkem Kč [částka] [anonymizováno] a s připočtením soudního poplatku [částka] dosahují náklady soudního řízení výše [částka]. Protože měl žalobce úspěch z [číslo] a neúspěch z [číslo], náleží mu odměna ve výši [číslo], tj. [částka]. Tuto částku je povinen žalovaný žalobci nahradit na účet jeho právního zástupce ve lhůtě 3 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.