9 C 209/2021-37 — Okresní soud v Klatovech

1. Žalobce podal dne [datum] u Okresního soudu v Klatovech žalobu o zaplacení částky [částka] s příslušenstvím, která byla odůvodněna tím, že žalovaná uzavřela s předchůdcem žalobce [právnická osoba], dvě Smlouvy o zápůjčce. Prvá má [číslo] byla uzavřena dne [datum]. Dle této smlouvy byla žalované vyplacena částka ve výši [částka]. Žalovaná se zavázala vrátit půjčenou částku spolu se souhrnným poplatkem, který činil [částka], tj. celkem k vrácení [částka] v [číslo] měsíčních splátkách po [částka], přičemž poslední splátka byla stanovena na den [datum]. Žalovaná však splátky řádně a včas nehradila, uhradila pouze [částka]. Žalobce požaduje po žalované k vrácení částku [částka] představující pouze bezdůvodné obohacení, dále kapitalizované zákonné úroky z prodlení ve výši [částka] a úroky z prodlení v zákonné výši [číslo] ročně z jistiny [částka] od [datum] do zaplacení. Druhá smlouva, kterou uzavřela žalovaná s předchůdcem žalobce, má [číslo] byla uzavřena dne [datum]. Dle této smlouvy byla žalované vyplacena částka ve výši [částka]. Žalovaná se zavázala vrátit půjčenou částku spolu se souhrnným poplatkem, který činil [částka], tj. celkem k vrácení [částka] v [číslo] měsíčních splátkách po [částka], přičemž poslední splátka byla stanovena na den [datum]. Žalovaná však splátky řádně a včas nehradila, uhradila pouze [částka]. Žalobce požaduje po žalované k vrácení částku [částka] představující bezdůvodné obohacení, dále kapitalizované zákonné úroky z prodlení ve výši [částka] a úroky z prodlení v zákonné výši [číslo] ročně z jistiny [částka] od [datum] do zaplacení. V žalobě bylo účtováno na nákladech řízení [částka], po jednání konaném dne [datum] bylo dále účtováno cestovné, ztráta času a účast u jednání právního zástupce žalobce. 2. Pravomoc a příslušnost [název soudu] k projednání této věci (žalovaná je státním příslušníkem [země]) vyplývá z Čl. 7 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. 12. 2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních sporech. Dle tohoto ustanovení může být osoba, pokud předmět sporu tvoří smlouva nebo nároky ze smlouvy, žalována v jiném členském státě, než kde má bydliště, a to u soudu místa, kde závazek, o nějž se jedná, byl nebo měl být splněn. Pro účely tohoto ustanovení je tímto místem v případě nároku ze smlouvy o poskytování služeb (čl. 7 odst. 1) místo, kde služby podle smlouvy byly poskytnuty, což je v daném případě [země], okres [okres]. Rozhodným právem, kterým se řídí uzavřená smlouva, je dle čl. 10.2 Smluvních podmínek, právo české, zejm. z. č. 89/2012 Sb., tedy právo platné v České republice v době uzavření smlouvy. 3. Soud jednal a rozhodl dne [datum], když právní zástupce žalobce se k jednání dostavil a na žalobním návrhu trval. Žalovaná, která se rovněž dostavila, uvedla, že nemá dostatek finančních prostředků, neboť nepracuje, žije u kamaráda, který jí živí. Žádné příjmy nemá, dluh by splácela eventuálně z brigád, proto navrhla splátky ve výši [částka] měsíčně. Elektronický platební rozkaz vydán nebyl. 4. Žalobce soudu předložil dvě Smlouvy o zápůjčce, jejichž obsahem je ujednání tak, jak uvedeno v odst. I tohoto rozsudku. Dále žalobce předložil Smluvní podmínky ke Smlouvám, [druh] kartu, Informaci o zpracování osobních údajů, tabulku umoření, Oznámení o postoupení pohledávek ze dne [datum] a výzvu k úhradě dluhu ze dne [datum]. Z těchto důkazů má soud za prokázáno, na základě těchto ujednání došlo k výplatě částek žalované ve výši [částka] a [částka]. Nároky, které žalobce po žalované uplatňuje, jsou označeny jako bezdůvodné obohacení, které vzniklo na straně žalované, která včas půjčené částky věřiteli nevrátila, bez ohledu na smluvní ujednání. Podle § 2991 odst. 1 o. z.„ Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil“. Předpokladem k aplikaci ustanovení § 2991 odst. 2 o. z. je prokázání toho, že se žalovaný bezdůvodně obohatil a získal majetkový prospěch buď plněním bez právního důvodu, nebo plněním z právního důvodu, který odpadl či protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Bezdůvodné obohacení vzniklé ze závazku je na místě pouze tehdy, pokud smlouva či závazek neexistuje, smlouva byla zrušena či byla později shledána jako neplatné právní jednání, což je daný případ. Zde soud vychází z názoru, že původní věřitel žalované plnil poskytnutím finančních prostředků na základě domněle platné smlouvy o zápůjčce, a proto má nárok na jejich vrácení, když zavinění nepředstavuje předpoklad pro vznik nároku z bezdůvodného obohacení. Tato povinnost„ vrátit“ je objektivního charakteru a vyplývá i z ustanovení § 2993 věta prvá o. z. Dle tohoto ustanovení„ Plnila-li strana, aniž by tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila“. Přitom je rovněž nerozhodné, zda jde o omyl skutkový či právní, kdo jej vyvolal, jaké okolnosti se týká a nakolik je intenzivní. Vzhledem k tomu tedy, že se žalobce domáhal plnění na základě bezdůvodného obohacení a soud se s touto právní kvalifikací ztotožňuje, byl nárok žalobce posouzen ve smyslu ust. § 2991 a násl. o. z. Pokud se týče obdržené částky [částka], k vrácení bezdůvodného obohacení zbývá rozdíl mezi již uhrazenou částkou a částkou poskytnutou, tj. [částka] – [částka] [anonymizováno] = [částka]. Pokud se týče obdržené částky [částka], k vrácení bezdůvodného obohacení zbývá rozdíl mezi již uhrazenou částkou a částkou poskytnutou, tj. [částka] – [částka] [anonymizováno] = [částka]. Protože tento dluh nebyl rozporován, bylo žalobě vyhověno s tím, že je žalovaná povinna uhradit žalobci i zákonný úrok z prodlení, který byl přiznán od data následujícího po dni, kdy byla žalobcem žalovaná vyzvána k zaplacení dlužné částky a nikoliv od data, požadovaného žalobcem, které na bezdůvodné obohacení nemá žádnou zákonnou vazbu, neboť vychází z data následujícího z plnění dle uzavřené smlouvy – od [datum] a v druhém případě od [datum]. Výzva k plnění ze dne [datum] obsahovala splatnost dluhu se lhůtou do [datum]. V prodlení se tedy žalovaná ocitla den následující po této lhůtě, tj. od [datum]. Soud proto uložil žalované dluh žalobci uhradit tak, že zaplatí částku [částka] a částku [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši [číslo] ročně od [datum] do zaplacení. Žalované byly povoleny splátky k úhradě dluhu ve výši [částka] měsíčně, které jsou splatné vždy do každého [číslo] dne v měsíci, pod ztrátou výhody splátek při nezaplacení některé z nich, a to počínaje měsícem [měsíc] [rok], do zaplacení. Splátky byly žalované povoleny z toho důvodu, že soud preferuje řádné splácení dluhu před nákladným exekučním řízením. Zákonný úrok z prodlení je ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., tj. [číslo] ročně. Povinnost platit úrok z prodlení pak pro žalovanou vyplývá z § 1970 občanského zákona. Jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má totiž věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění i úroky z prodlení, přičemž výši úroků z prodlení stanoví prováděcí předpis. Ve zbývající části, pokud se týče úroků z prodlení, které požadoval žalobce od [datum] do [datum] z částky [částka] a zákonného úroku z prodlení z částky [částka] od [datum] do [datum], byla žaloba ze shora uvedených důvodů zamítnuta, včetně kapitalizovaného zákonného úroku ve výši [částka] a [částka]. 5. Podle § 142 odst. 1 o. s. ř. účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. 6. Vzhledem k tomu, že měl ve věci plný úspěch žalobce, náleží mu právo na náhradu nákladů řízení. Soud určil odměnu právního zastoupení žalobce dle vyhl. MS č. 177/1996 Sb. (advokátního tarifu). Odměna činí za 1 úkon právní služby dle § 14b) odst. [částka] 500. V dané věci soud přiznal odměnu za [číslo] úkony (příprava a převzetí věci, sepis žaloby a výzva k plnění), tj. [částka]. Dále žalobci náleží dle § 13 odst. 1 a odst. 3 a § 14b) odst. 5a) vyhlášky č. 177/96 Sb. paušální náhrada hotových výdajů účelně vynaložených v souvislosti s poskytnutím právní služby ve výši [částka] na jeden úkon. V daném případě byly přiznány [číslo] úkony, proto žalobci náleží celkem [číslo] [anonymizována dvě slova] = [částka]. Dle § 137 odst. 3 písm. a) o. s. ř. náleží náhrada za daň z přidané hodnoty rovněž k nákladům řízení. DPH činí [částka] Náklady právního zastoupení jsou celkem [částka] a s připočtením soudního poplatku [částka] dosahují náklady soudního řízení výše [částka]. Tuto částku je povinna žalovaná žalobci nahradit na účet jeho právního zástupce ve lhůtě do [datum]. Žalobci nebyla přiznána odměna za osobní účast u jednání konaném dne [datum] z toho důvodu, že soud přiznává odměnu jen účelně vynaložených nákladů řízení. Za účelně vynaložený náklad však soud nepovažuje účast právního zástupce žalobce u jednání dne [datum], když žalobce byl v předvolání k jednání upozorněn výslovně na to, že jeho účast je v této procesní situaci považována za