9 C 216/2020-174 — Okresní soud v Klatovech

1. Žalobu o určení dědického práva podali žalobci dne [datum] k Okresnímu soudu v Klatovech. Uvedli v ní, že dne [datum] zemřela zůstavitelka paní [příjmení] [jméno] [celé jméno žalobkyně], [datum narození], posledně bytem [adresa žalovaného a žalobkyně]. Dědické řízení probíhá pod sp. zn. [spisová značka], přičemž usnesením č.j. [číslo jednací] byli žalobci odkázáni k podání žaloby o určení, že jsou dědici ze zákona a žalovaný [celé jméno žalovaného] není dědicem ze závěti ze dne [datum], ani dědicem ze zákona a ani nepominutelným dědicem po zemřelé [titul] [jméno] [celé jméno žalobkyně]. V dědickém řízení byl žalobci předložen originál listiny o závěti a vydědění syna zůstavitelky [celé jméno žalovaného], [datum narození] a všech jeho potomků, kterou zůstavitelka sepsala dne [datum] před dvěma svědky, a to [titul] [jméno] [příjmení] a [titul] [jméno] [příjmení]. Dále byla zjištěna existence závěti zůstavitelky, kterou pořídila dne [datum] ve formě notářského zápisu [titul] [jméno] [příjmení], v níž ustanovila jediným dědicem svého majetku vnuka [celé jméno žalovaného], syna [celé jméno žalovaného] a v tomto řízení prvého žalovaného. Pořízením pozdější závěti se ruší závěť předchozí, avšak listina o vydědění nebyla odvolána a tudíž prohlášení o vydědění zůstává v platnosti. Pozůstalý vnuk [celé jméno žalovaného] uznal závěť ze dne [datum] za platnou, své dědické právo uplatnil a dědictví neodmítl. Naproti tomu pozůstalá vnučka [celé jméno žalobkyně] a pozůstalý [anonymizováno] vnuk [celé jméno žalobce] neuznali závěť z [datum] [datum] [rok] za platnou a uplatnili své dědické právo ze zákonné dědické posloupnosti a napadli tak platnost závěti z [datum]. Vztah mezi zůstavitelkou a synem [celé jméno žalovaného] byl dlouhodobě vážně narušen z důvodu způsobu jeho života, proto byla sepsána závěť a současně listina o vydědění syna [celé jméno žalovaného] dne [datum] před podepsanými [svědky.] [jméno] [příjmení] byla dlouholetou kamarádkou zůstavitelky a obě měly [anonymizována dvě slova] v objektu v [obec], [ulice a číslo], [titul] [jméno] [příjmení] byla sestřenicí zůstavitelky. V uvedené listině jednak ustanovila jediným dědicem syna [celé jméno žalobce], [datum narození], který bydlel se svou rodinou ve stejném domě jako zůstavitelka a současně vydědila syna [celé jméno žalovaného], který byl v té době hlášen na [stát. instituce], [PSČ] [obec], kam [obec] spadaly. Syn o matku neprojevoval zájem, telefonoval jí pouze, když potřeboval peníze. Zůstavitelce také vadilo, že syn [jméno] řádně nepracuje, neplatí výživné a má exekuce. Důsledky vydědění stanovila i na všechny potomky syna [jméno], což jsou - žalovaný [celé jméno žalovaného] a další děti, [jméno], [jméno] a [jméno]. Uvedenou listinu zůstavitelka předala svému druhému synovi [jméno], po jehož smrti až do současné doby byla tato listina v držení matky obou [žalobců.] [jméno] [příjmení] zemřela a dědické řízení probíhá t.č. v [obec]. V r. [rok] bylo zahájeno u [název soudu] insolvenční řízení ve věci [celé jméno žalovaného], bylo zde podáno 32 přihlášek věřitelů pro pohledávky v celkové výši [částka]. Po skončení aktivní pracovní kariéry se zdravotní stav zůstavitelky zhoršoval, byla jen částečně soběstačná v běžných životních úkonech. V průběhu roku [rok] došlo k dalšímu výraznému zhoršení zdravotního stavu, podrobila se [anonymizováno] operaci, její zdravotní potíže se projevovaly i v oblasti psychické, což se zhoršovalo zejména od [měsíc] [rok]. V [měsíc] roku [rok] jí syn [jméno] nechal hospitalizovat v [název] centru [název] v [obec], vánoce strávila u sestry v [země]. V [měsíc] a [měsíc] [rok] až do své smrti byla hospitalizovaná v [příjmení] nemocnici. Teprve poslední rok [rok] byla přítomnost [celé jméno žalovaného] v [obec] častější, občas matce nosil jídlo z restaurace, které si platila. Závěť z [datum] byla sepsána v době, kdy zdravotní stav zůstavitelky byl velmi špatný, a proto jsou žalobci přesvědčeni, že v době jejího sepisu jí zmanipuloval syn [jméno]. Dědicem byl ustanoven jeho syn [jméno], protože [celé jméno žalovaného] nemohl být dědicem, neboť by o nabyté dědictví ihned přišel v exekučních řízeních. Zůstavitelka nikdy nedala najevo, že by chtěla právě [jméno] ustanovit univerzálním dědicem, protože ten za ní nikdy nepřijel na dobu delší než pár minut, max. hodinu a cílem jeho návštěv bylo vždy získání peněz od zůstavitelky, [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]. Z těchto důvodů považují žalobci tuto závěť za zcela neplatnou a neúčinnou. 2. Dalším podáním žalobců, které došlo soudu [datum], byla rozšířena žaloba o druhého žalovaného [celé jméno žalovaného], se kterým souvisí i žalobní petit na určení, že druhý žalovaný není dědicem ze zákona ani nepominutelným dědicem po zemřelé [titul] [jméno] [celé jméno žalobkyně]. V tomto řízení původně vystupoval [celé jméno žalovaného] jako vedlejší účastník na straně žalované. Podle usnesení Okresního soudu v Klatovech ze dne [datum] bylo rozhodnuto podle § 92 odst. 1 o. s. ř. o připuštění rozšíření návrhu proti žalovanému [celé jméno žalovaného], který se stává druhým žalovaným. Protože sdělil, že uplatňuje právo na vyplacení povinného dílu z dědictví ve smyslu § 1643 NOZ, když má za to, že závěť a listina o vydědění ze dne [datum] byla zrušena novější závětí z [datum] a navíc nebyly dány důvody vydědění v době pořízení závěti ze dne [datum], tedy důvody dle § 469a zák. č. 40/1964 Sb., pak byl upraven i žalobní petit tak, že žalobci požadují, aby bylo určeno, že [celé jméno žalobkyně], [datum narození] a [anonymizováno] [celé jméno žalobce], [datum narození] jsou dědici ze zákona po zemřelé [titul] [jméno] [celé jméno žalobkyně], [datum narození], a že [celé jméno žalovaného], [datum narození], není dědicem ze závěti ze dne [datum], ani dědicem ze zákona a ani nepominutelným dědicem po [titul] [jméno] [celé jméno žalobkyně]. Dále se žalobci domáhali určení, že [celé jméno žalovaného], [datum narození], není dědicem ze zákona ani nepominutelným dědicem po zemřelé [titul] [jméno] [celé jméno žalobkyně], [datum narození]. Skutkově bylo odkázáno na tvrzení v žalobním návrhu. Bylo to právě chování [celé jméno žalovaného], které vedlo zůstavitelku k sepsání závěti a listiny o vydědění [celé jméno žalovaného] a všech jeho potomků a jelikož se na jeho chování nic podstatného nezměnilo, neměla zůstavitelka žádný rozumný důvod k tomu, aby svobodně a s rozmyslem v rozporu s původní listinou o vydědění ustanovila výlučným dědicem svého majetku vnuka [celé jméno žalovaného]. Důvody vydědění byly dány po celou dobu od sepisu listiny o vydědění až do smrti zůstavitelky. Žalobci jsou přesvědčeni, že [celé jméno žalovaného] využil své manipulátorské metody a dosáhl sepisu závěti ve prospěch [celé jméno žalovaného]. Jeho jediným cílem je získat jednak podíl z dědictví po zůstavitelce [titul] [jméno] [celé jméno žalobkyně] v [obec] a jednak podíl z dědictví po zůstavitelce [titul] [jméno] [příjmení] v [obec], aby se tak zbavil alespoň části dluhů. [Stanovisko prvého žalovaného k žalobě, který navrhl zamítnutí žaloby, a popis vztahů v rodině] [Stanovisko druhého žalovaného k žalobě, který rovněž navrhl zamítnutí žaloby, jeho vyjádření a popis vývoje situace a vztahů v rodině] 5. Žalobci jsou, pokud se týče prvého žalovaného, odkázaní dědici k podané žalobě dle § 170 odst. 1 z. ř. s., neboť mezi nimi vznikl spor o dědické právo po zůstavitelce [titul] [jméno] [celé jméno žalobkyně], [datum narození], posledně bytem [adresa]. Dědické právo se proto bude posuzovat dle občanského zákona č. 89/2012 Sb., účinného od 1. 1. 2014. Prvý žalovaný byl účastníkem řízení od podání žaloby, zatímco druhý žalovaný až poté, co proti němu byla rozšířena žaloba vzhledem k tomu, že druhý žalovaný změnil svůj počáteční odmítavý postoj v dědickém řízení (neuvědomil si, [anonymizováno 5 slov]) a své dědické právo podáním ze dne [datum] uplatnil. Soud připustil proto rozšíření žalobního návrhu i proti druhému žalovanému při jednání dne [datum]. V této části žalobního návrhu se ohledně druhého žalovaného nejedná o spor o dědické právo, ale o spor o nárok nepominutelného dědice, který napadá důvody vydědění. U této části žaloby musí žalobci prokazovat naléhavý právní zájem na tomto určení (postavení nepominutelného dědice), což žalobci prokázali tím, že se změnil postoj druhého žalovaného v dědickém řízení, což má vazbu i na okruh účastníků dědického řízení i ve vztahu k listině o vydědění z r. [rok]. Vztahy mezi žalobci a žalovanými jsou napjaté a soud zastává shodné procesní stanovisko jako žalobci, že za dané situace je žádoucí, aby bylo najisto postaveno, jaký nárok druhému žalovanému náleží, když tento je v insolvenci a svůj původní postoj v dědickém řízení následně změnil. Dle časové souslednosti napadených úkonů se soud počátečně věnuje listině o vydědění druhého žalovaného i jeho potomků, jejíž platnost se posuzuje jako otázka předběžná. 6. Vzhledem k tomu, že druhý žalovaný byl vyděděn listinou pořízenou pře