§ 469a občanský zákoník – Vydědění
Občanský zákoník · 40/1964 Sb. · účinné od 20. 7. 2009 · Občanské právo
Stručně: Paragraf 469a zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, stanoví, za jakých podmínek může zůstavitel vydědit svého potomka a jaké náležitosti musí mít listina o vydědění. Zůstavitel může svého potomka vydědit pouze z přesně vymezených důvodů, jako je neposkytnutí potřebné pomoci, neprojevování opravdového zájmu, odsouzení za úmyslný trestný čin nebo trvalé vedení nezřízeného života. (§ 469a zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, znění účinné od 20. 7. 2009)
Klíčová fakta
- Předmět úpravy: Vydědění
- Týká se: zůstavitel
- Trestní sazba (odst. 1): „byl odsouzen pro úmyslný trestný čin k trestu odnětí svobody v trvání nejméně jednoho roku“
- Odkazuje na: § 473, § 476
- Judikatura: na § 469a odkazuje 105 soudních rozhodnutí (NS, ÚS, NSS)
- Účinnost: znění účinné nejméně od
- Zdroj: e-Sbírka, 40/1964 Sb.
(1) Zůstavitel může vydědit potomka, jestliže
a) v rozporu s dobrými mravy neposkytl zůstaviteli potřebnou pomoc v nemoci, ve stáří nebo v jiných závažných případech,
b) o zůstavitele trvale neprojevuje opravdový zájem, který by jako potomek projevovat měl,
c) byl odsouzen pro úmyslný trestný čin k trestu odnětí svobody v trvání nejméně jednoho roku,
d) trvale vede nezřízený život.
(2) Pokud to zůstavitel v listině o vydědění výslovně stanoví, vztahují se důsledky vydědění i na osoby uvedené v § 473 odst. 2.
(3) O náležitostech listiny o vydědění a o jejím zrušení platí obdobně ustanovení § 476 a 480; v listině však musí být uveden důvod vydědění.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Zůstavitel může svého potomka vydědit pouze z přesně vymezených důvodů, jako je neposkytnutí potřebné pomoci, neprojevování opravdového zájmu, odsouzení za úmyslný trestný čin nebo trvalé vedení nezřízeného života.
- Důsledky vydědění se mohou vztahovat i na potomky vyděděného, pokud to zůstavitel výslovně uvede v listině o vydědění.
- Listina o vydědění musí mít stejné náležitosti jako závěť a musí v ní být výslovně uveden důvod vydědění.
Na co si dát pozor
- Důvod vydědění musí být v listině o vydědění uveden konkrétně a musí odpovídat jednomu z důvodů uvedených v zákoně.
- Pokud zůstavitel chce, aby vydědění postihlo i potomky vyděděného, musí to v listině o vydědění výslovně uvést.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Judikatura k § 469a
Jak soudy aplikují § 469a
Podle § 469a odst. 1 písm. b) a odst. 3 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník účinný do 31. 12. 2013, (dále jen „obč. zák.“), může zůstavitel vydědit potomka, jestliže o zůstavitele trvale neprojevuje opravdový zájem, který by jako potomek projevovat měl.
… nemají nárok na náhradu nákladů řízení (výrok VI.). Na základě zjištění, že „zůstavitel sepsal listinu o vydědění ze dne 9. 7. 2005“, jíž „vydědil dceru Z. H.“, která „nenamítla neplatnost důvodů svého vydědění“, přičemž zůstavitel „výslovně nestanovil, že se vydědění vztahuje i na děti dcery ve smyslu ustanovení § 469a odst. 2 zákona č. 40/1964 Sb.“, a že „další listinu o vydědění nesepsal“, soud prvního stupně předně dovodil, že zůstavitel jako dědice ze zákona zanechal manželku M. H., vnuka R. H. a vnučku S. H. Dále soud prvního stupně dospěl ohledně …
Uvedl, že soud prvního stupně „vyšel z toho, že listina o vydědění ze dne 1. 4. 2008 sepsaná formou notářského zápisu je platná a důvody vydědění žalobce podle ustanovení § 469a odst. 1 písm. a) a b) zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění účinném do 31. 12. 2013“, pozn.: dále též jen „obč. zák.“, „nebyly naplněny“, a že „soud, vázán právním názorem Nejvyššího soudu jako soudu dovolacího, vysloveným v rozsudku ze dne 28. 1. 2021, č. j. 24 Cdo 1820/2020-134, se zabýval existencí důvodů vydědění, resp. existencí okolností směřujících k …
Související
§ 1648 (Zákon občanský zákoník)§ 1645 Vydědění (Zákon občanský zákoník)§ 1651 (Zákon občanský zákoník)§ 1673 Výhrada soupisu (Zákon občanský zákoník)§ 1646 Vydědění (Zákon občanský zákoník)