9 C 277/2021-32 — Okresní soud v Klatovech

1. Žalobce podal dne [datum] u Okresního soudu v Klatovech žalobu o zaplacení částky [částka] s příslušenstvím, která byla odůvodněna tím, že žalovaná uzavřela s předchůdcem žalobce [právnická osoba], [anonymizováno] x Smlouvy o půjčce, a to: dne [datum] na částku [částka] - dle této smlouvy se zavázala žalovaná vrátit půjčenou částku spolu se souhrnným poplatkem, který činil [částka], tj. celkem k vrácení [částka] v [číslo] týdenních splátkách po [částka], přičemž poslední splátka byla stanovena na den [datum]. Dne [datum] byla uzavřena smlouva na částku [částka] - dle této smlouvy se zavázala žalovaná vrátit půjčenou částku spolu se souhrnným poplatkem, který činil [částka], tj. celkem k vrácení [částka] v [číslo] týdenních splátkách po [částka], přičemž poslední splátka byla stanovena na den [datum]. Dne [datum] byla uzavřena smlouva na částku [částka] - dle této smlouvy se zavázala žalovaná vrátit půjčenou částku spolu se souhrnným poplatkem, který činil [částka], tj. celkem k vrácení [částka] v [číslo] týdenních splátkách po [částka], přičemž poslední splátka byla stanovena na den [datum]. Žalovaná však splátky řádně a včas nehradila, uhradila půjčky vždy částečně. Žalobce požaduje po žalované k vrácení částky [částka], [částka] a [částka], představující pouze bezdůvodné obohacení, dále kapitalizované zákonné úroky z prodlení a úroky z prodlení v zákonné výši z jistin [částka], [částka] a z částky [částka], vždy od [datum] do zaplacení. V žalobě bylo účtováno na nákladech řízení [částka]. 2. Soud jednal a rozhodl dne [datum], když žalobce byl k jednání omluven a u žalované, která se nedostavila, bylo doručeno osobně dne [datum]. Elektronický platební rozkaz vydán nebyl. Protože měl soud dostatek podkladů pro rozhodnutí ve věci samé, postupoval dle § 101 odst. 2, 3 o. s. ř. 3. Žalobce soudu předložil [číslo] x Smlouvy o půjčce: ze dne [datum], která zní na částku [částka] - dle této smlouvy se zavázala žalovaná vrátit půjčenou částku spolu se souhrnným poplatkem, který činil [částka], tj. celkem k vrácení [částka] v [číslo] týdenních splátkách po [částka]; z této smlouvy žalovaná uhradila [částka]. Ze smlouvy ze dne [datum] soud zjistil, že byla uzavřena půjčka na částku [částka] - dle této smlouvy se zavázala žalovaná vrátit půjčenou částku spolu se souhrnným poplatkem, který činil [částka], tj. celkem k vrácení [částka] v [číslo] týdenních splátkách po [částka]; na tuto půjčka žalovaná uhradila [částka]. Ze smlouvy ze dne [datum] bylo soudem zjištěno, že byla uzavřena půjčka na částku [částka] - dle této smlouvy se zavázala žalovaná vrátit půjčenou částku spolu se souhrnným poplatkem, který činil [částka], tj. celkem k vrácení [částka] v [číslo] týdenních splátkách po [částka], přičemž na tuto smlouvu žalovaná uhradila částku [částka]. Dále žalobce předložil Smluvní podmínky ke Smlouvám, Informaci o zpracování osobních údajů, Oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] a výzvu k plnění ze dne [datum] s podacím lístkem. Nárok byl žalobcem označen jako bezdůvodné obohacení, které vzniklo na straně žalované, která včas půjčené částky věřiteli nevrátila, bez ohledu na smluvní ujednání. Podle § 2991 odst. 1 o. z.:„ Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil“. Předpokladem k aplikaci ustanovení § 2991 odst. 2 o. z. je prokázání toho, že se žalovaný bezdůvodně obohatil a získal majetkový prospěch buď plněním bez právního důvodu, nebo plněním z právního důvodu, který odpadl či protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Bezdůvodné obohacení vzniklé ze závazku je na místě pouze tehdy, pokud smlouva či závazek neexistuje, smlouva byla zrušena či byla později shledána jako neplatné právní jednání, což je daný případ. Zde soud vychází z názoru, že původní věřitel žalované plnil poskytnutím finančních prostředků na základě domněle platné smlouvy o zápůjčce, a proto má nárok na jejich vrácení, když zavinění nepředstavuje předpoklad pro vznik nároku z bezdůvodného obohacení. Tato povinnost„ vrátit“ je objektivního charakteru a vyplývá i z ustanovení § 2993 věta prvá o. z. Dle tohoto ustanovení:„ Plnila-li strana, aniž by tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila“. Přitom je rovněž nerozhodné, zda jde o omyl skutkový či právní, kdo jej vyvolal, jaké okolnosti se týká a nakolik je intenzivní. Vzhledem k tomu tedy, že se žalobce domáhal plnění na základě bezdůvodného obohacení a soud se s touto právní kvalifikací ztotožňuje, byl nárok žalobce posouzen ve smyslu ust. § 2991 a násl. o. z. Ze smlouvy o půjčce ze dne [datum], která zněla na částku [částka], žalovaná uhradila částku [částka]. K vrácení bezdůvodného obohacení tedy vyplývá rozdíl, tj. [částka] [anonymizováno] – [částka] = [částka]. Ze smlouvy ze dne [datum], která zněla na částku [částka], žalovaná uhradila [částka]. K vrácení bezdůvodného obohacení tedy zbývá částka [částka] [anonymizováno] – [částka] [anonymizováno] = [částka]. Ze smlouvy ze dne [datum], která byla uzavřena na částku [částka], žalovaná uhradila částku [částka] K navrácení bezdůvodného obohacení tedy zbývá částka [částka] [anonymizováno] – [částka] [anonymizováno] = [částka]. Proto bylo žalobě v této části vyhověno s tím, že je žalovaná povinna uhradit žalobci i zákonný úrok z prodlení, který byl přiznán od data následujícího po dni, kdy byla žalobcem žalovaná vyzvána k zaplacení dlužné částky, a nikoliv od data požadovaného žalobcem, které na bezdůvodné obohacení nemá žádnou zákonnou vazbu, neboť vychází vždy z data následujícího z plnění dle uzavřených smluv – od [datum], [datum] a od [datum]. Výzva k plnění ze dne [datum] obsahovala splatnost dluhu se lhůtou do [datum]. V prodlení se tedy žalovaná ocitla den následující po této lhůtě, tj. od [datum]. Soud proto uložil žalované dluh žalobci uhradit tak, že zaplatí dlužné částky z bezdůvodného obohacení ve výši [částka], [částka] a [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši [číslo] ročně od [datum] do zaplacení. Zákonný úrok z prodlení je ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., tj. 8,5 % ročně. Povinnost platit úrok z prodlení pak pro žalovanou vyplývá z § 1970 občanského zákona. Jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má totiž věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění i úroky z prodlení, přičemž výši úroků z prodlení stanoví prováděcí předpis. Splatnost dluhu byla určena dle § 160 odst. 1 o. s. ř., tj. 3 dny od právní moci rozsudku. Ve zbývající části, pokud se týče úroků z prodlení, které požadoval žalobce do 13. 8. 2021, byla žaloba ze shora uvedených důvodů zamítnuta, včetně kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši [částka], [částka] a [částka]. 4. Podle § 142 odst. 1 o. s. ř. účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. 5. Vzhledem k tomu, že měl ve věci plný úspěch žalobce, náleží mu právo na náhradu nákladů řízení. Soud určil odměnu právního zastoupení žalobce dle vyhl. MS č. 177/1996 Sb. (advokátního tarifu). Odměna činí za 1 úkon právní služby dle § 14b odst. 1 částku [částka]. V dané věci soud přiznal odměnu za 3 úkony (příprava a převzetí věci, sepis žaloby a výzva k plnění), tj. [částka]. Dále žalobci náleží dle § 13 odst. 1 a odst. 3 a § 14b odst. 5 a) vyhlášky č. 177/96 Sb. paušální náhrada hotových výdajů účelně vynaložených v souvislosti s poskytnutím právní služby ve výši [částka] na jeden úkon. V daném případě byly přiznány 3 úkony, proto žalobci náleží celkem [číslo] x [číslo] = [částka]. Dle § 137 odst. 3 písm. a) o. s. ř. patří náhrada za daň z přidané hodnoty rovněž k nákladům řízení. DPH činí [částka] Náklady právního zastoupení jsou celkem [částka] a s připočtením soudního poplatku [částka] dosahují náklady soudního řízení výše [částka]. Tuto částku je povinna žalovaná žalobci nahradit na účet jeho právního zástupce ve lhůtě shodné jako shora. 6. Soud uložil neúspěšné žalované doplatit soudní poplatek ve výši [částka], dle pol. 2.2 sazebníku poplatků, vztažmo k pol. 1. a) přílohy k z. č. 549/1991 Sb., neboť v tomto řízení soud nevydal platební rozkaz, soudní poplatek byl zaplacen ve výši [částka] žalobcem a protože činí [částka], pak soud uložil rozdíl žalované doplatit ve výši [částka], ve lhůtě do 3 dnů od právní moci rozsudku.