9 C 72/2021-39 — Okresní soud v Klatovech

1. Žalobním návrhem ze dne 23. 3. 2021 se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, kterým by byla uložena žalované povinnost zdržet se zásahů do vlastnického práva žalobce a umožnit mu nerušené užívání nemovitosti, které je podílovým spoluvlastníkem ve výši [anonymizováno]. Jedná se o pozemek parc. [číslo] [anonymizována dvě slova], zapsaný na [list vlastnictví] u Katastrálního úřadu pro Plzeňský kraj, Katastrální pracoviště Klatovy, v k. ú. [část obce], jehož součástí je stavba (nezkolaudovaný rodinný dům), přičemž každý z účastníků vlastní jednu ideální polovinu ve vztahu k celku. Tuto nemovitost společně přibližně do března roku 2020 oba účastníci užívali jako rekreační objekt, nikoli za účelem trvalého bydlení, neboť se jedná o nezkolaudovanou stavbu. Přibližně od měsíce března 2020 užívá nemovitost výlučně žalovaná a od dubna 2020 soustavně žalobci brání v užívání nemovitosti. Tím žalobce omezuje ve výkonu jeho spoluvlastnických práv. Účastníci řízení jsou manželé, kteří si t. č. řeší úpravu výchovy a výživy k nezl. [jméno] [celé jméno žalobce], [jméno] [příjmení] u Okresního soudu [okres] pod sp. zn. [spisová značka], toto řízení není ještě skončeno. Vztahy mezi účastníky nejsou dobré, žalovaná opakovaně žalobci brání vstupu do domu, i když jde za svými dětmi. Konkrétně se jedná o návštěvy ze dne 4. 4. 2020 a 9. 7. 2020, kdy byla přivolána do nemovitosti hlídka Policie ČR žalovanou. Žalobce také prostřednictvím svého bývalého právního zástupce vyzval žalovanou dne 15. 5. 2020 k umožnění vstupu do nezkolaudovaného rodinného domu a k umožnění jeho užívání žalobcem, na tuto výzvu nebylo reagováno. Žalobce shodně dne 9. 6. 2020 požádal žalovanou o umožnění užívání nemovitosti ve dnech 13. – 14. 6. 2020, kdy v těchto dnech měl proběhnout styk žalobce s nezletilými dětmi, a zároveň projevil snahu o dočasnou dohodu o užívání nemovitosti, že by nemovitost o víkendech užíval ten z rodičů, který má umožněn styk s nezl. dětmi. Ani na toto nebylo reagováno. Dne 9. 7. 2020 chtěl žalobce opět navštívit nezletilé děti v předmětné nemovitosti a předat léky nezl. [jméno]. Poté, co žalobce do domu vstoupil, zavolala žalovaná tísňovou linku [anonymizováno] s tím, že se žalobce nachází v domě a žalovaná má obavu z fyzického napadení z jeho strany. Žalobce byl otcem žalované vykázán z domu a až do příjezdu hlídky PČR mu bylo bráněno v opětovném vstupu. Skutečnosti prokazující opakované zabraňování v užívání nemovitosti žalobcem vygradovaly dne 25. 10. 2020, kdy se sem žalobce dostavil za účelem vyzvednutí sportovního vybavení ve vlastnictví žalobce a zjistil při té příležitosti, že u vstupních dveří do nezkolaudovaného rodinného domu byly vyměněny zámky. O výměně zámků nebyl žalobce žádným způsobem informován, pokoušel se se žalovanou telefonicky spojit, opakovaně ji žádal o vydání nových klíčů, ale na jeho výzvy nebylo ze strany žalované reagováno a žalobce dosud nové klíče nemá. Tímto svým jednáním žalovaná žalobci trvale znemožňuje přístup i do jeho domu a brání mu v jeho užívání. Proto žalobce prostřednictvím žaloby dle § 1042 o. z. požaduje, aby žalovaná umožnila žalobci užívání nemovitosti a zdržela se zasahování do jeho vlastnického práva. Žalobce již ve věci sp. zn. [spisová značka] se domáhal vůči žalované žalobou na ochranu rušené držby, ale žalobní návrh byl zamítnut s odůvodněním prekluze práva na ochranu držby. 2. Žalovaná navrhla zamítnutí žalobního návrhu s tím, že ona sama vykonává své vlastnické právo a že zamezila přístup žalobce do domu jen z obavy z jeho osoby v zájmu zachování klidu, neboť nemohou oba nemovitost užívat současně. 3. Podle § 1042 o. z. vlastník se může domáhat ochrany proti každému, kdo neprávem do jeho vlastnického práva zasahuje nebo je ruší jinak než tím, že mu věc zadržuje. 4. Žalobce zvolil touto negatorní žalobou způsob ochrany svých vlastnických práv proti žalované, která mu brání vstupu do domu (dle výpisu z katastru nemovitostí jsou oba účastníci řízení podíloví spoluvlastníci, každý co do výše jedné ideální poloviny k celku, a to k pozemku [parcelní číslo] v k. ú. [část obce], [územní celek], zapsaném na [list vlastnictví] u Katastrálního úřadu pro Plzeňský kraj, Katastrální pracoviště Klatovy). Dům se nachází na tomto pozemku, jedná se o dosud nezkolaudovanou stavbu. 5. Skutkově soud zjistil následující: Z rozhodnutí Okresního soudu v Klatovech sp. zn. [spisová značka] ze dne 2. 12. 2020 vyplývá, konkrétně z protokolů o jednání ve věci vedené u Okresního soudu [okres] sp. zn. [spisová značka] ze dne 5. 6. 2020 a 23. 7. 2020, že žalovaná v době první vlny koronavirové epidemie, tj. v dubnu 2020, se odstěhovala i se společnými nezletilými dětmi účastníků, [jméno] a [jméno], do [část obce], tj. do shora uvedeného předmětného domu a má v úmyslu zde zůstat natrvalo. Obě děti přihlásila od září [rok] do školky v [obec]. Návštěva školky nezletilými dětmi byla potvrzena i petitem návrhu na vydání předběžného opatření ze dne 4. 11. 2020. Z výpisů z katastru nemovitostí je doloženo, že účastníci jsou vlastníky (v SJM) bytu v [anonymizováno] o velikosti 3 + kk, žalovaná je výlučným vlastníkem bytu v [anonymizováno] o velikosti 1 + kk a žalobce pak na firmu koupil dva byty. Ze zprávy PČR, [anonymizováno] oddělení [obec] ze dne 10. 7. 2020 soud zjistil, že dne 4. 4. 2020 žalovaná požádala policejní orgán o pomoc, vyslovila obavu ze svého manžela – žalobce, který se téhož dne dostavil do jejich novostavby rekreačního domu bez č. p. v [část obce]. Žalovaná jej odmítla pustit dovnitř, žalobce proto čekal na místě na příjezd hlídky policie. Až za přítomnosti hlídky žalovaná dům otevřela a umožnila žalobci, aby viděl děti a dceři předal dárek k narozeninám. Situace se opakovala dne 9. 7. 2020, kdy žalovaná opět kontaktovala hlídku PČR, vyslovila obavu z manžela, který přijel do předmětného domu nečekaně, neohlášeně, odemkl si dveře a vstoupil do domu, kde se začal volně pohybovat. Jak hlídka ve zprávě zaznamenala, žalobce se pokoušel 9. 7. 2020 dostat opět do předmětného domu, avšak marně, proto prohlásil, že pojede zpět do svého bydliště v [obec]. Dopisem ze dne 15. 5. 2020 vyzval právní zástupce žalobce písemně právního zástupce žalované, aby žalovaná neznemožňovala nadále vstup žalobce a užívání pozemku včetně rodinného domu na něm postaveném v [část obce]. V tomto řízení bylo nesporné, že žalovaná zámek od rozestavěného domu v k. ú. [část obce] vyměnila někdy v srpnu – září 2020 a klíče žalobci nepředala. Žalobce toto zjistil dne 25. 10. 2020, což mu [jméno] [příjmení] potvrdila. Za daného stavu nelze než uzavřít, že žalovaná tímto svým jednáním zasahuje do vlastnického práva žalobce, který je tímto vyloučen z realizace svého vlastnického práva ve výši ½ spoluvlastnického podílu. Právo vlastnit nemovité věci mají účastníci rovným dílem. Tím, že nebylo dohodnuto či rozhodnuto o způsobu užívání nemovitých věcí v době, kdy jsou účastníci v neshodě, pak se žalobce právem mohl domáhat ve smyslu citovaného zákonného ustanovení negatorní vlastnickou žalobou, aby se žalovaná zdržela zasahování do vlastnického práva žalobce a umožnila mu rovněž nerušené užívání předmětných nemovitostí v k. ú. [část obce]. Žalobce totiž prokázal nejen, že je podílovým spoluvlastníkem předmětných nemovitých věcí, ale i to, že nemá přístup do nezkolaudovaného domu v důsledku jednání žalované. K námitkám žalované, že účastníci společně nemohou nemovitost užívat v důsledku nedobrých vztahů, soud nemohl přihlédnout, neboť žalovaná oproti žalobci se ujala realizace svého podílu vlastnického práva na nemovitých věcech nad rámec jejího spoluvlastnického podílu, čímž zasáhla do práva vlastnit majetek druhého spoluvlastníka. Jak bylo soudem i při ústním jednání předesláno, bude zapotřebí volit jiné právní instituty, než aby docházelo ke zbytečným žalobám vyvolávajícím další negativní emoce, které nemusí vést k zamýšlenému výsledku, ale jen vztahy vyhrocují. 6. Podle § 142 odst. 1 o. s. ř. účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. 7. Vzhledem k tomu, že měl ve věci plný úspěch žalobce, náleží mu právo na náhradu nákladů řízení. Soud určil odměnu právního zastoupení žalobce dle vyhl. MS č. 177/1996 Sb. advokátního tarifu. Odměna činí za 1 úkon právní služby dle § 9 odst. 1 vztažmo k § [částka] [anonymizována dvě slova]. V dané věci soud přiznal odměnu za požadované 2 úkony (přípravu a převzetí věci, sepis žaloby), tj. [částka]. Dále žalobci náleží dle § 13 odst. 1 a odst. 3 paušální náhrada hotových výdajů účelně vynaložených v souvislosti s poskytnutím právní služby ve výši [částka] na jeden úkon. V daném případě byly přiznány 2 úkony, proto žalobci náleží celkem [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] = [částka]. Dle § 137 odst. 3 písm. a) o. s. ř. náleží náhrada za daň z přidané hodnoty rovněž k nákladům řízení. V daném případě činí DPH [částka] Náklady právního zastoupení jsou celkem [částka] a s připočtením soudního poplatku