4 C 262/2019 — Okresní soud v Klatovech

1. Návrhem ze dne [datum] se žalobce domáhal zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví se žalovaným (svým bratrem) k nemovitostem specifikovaným ve výroku I. tohoto rozhodnutí. V návrhu požadoval, aby nemovitosti připadly do jeho výlučného vlastnictví se současným uložením povinnosti vyplatit žalovanému polovinu jejich hodnot. 2. Žalovaný se zrušením spoluvlastnictví souhlasil, požadoval však rozdělení pozemků mezi účastníky, o kterém následně oba účastníci obsáhle jednali. 3. Dle § 1143 o.z. nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Rozhodne-li o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků. Dle § 1144 o.z. je-li to možné, rozhodne soud o rozdělení společné věci; věc ale nemůže rozdělit, snížila-li by se tím podstatně její hodnota. Rozdělení věci však nebrání nemožnost rozdělit věc na díly odpovídající přesně podílům spoluvlastníků, vyrovná-li se rozdíl v penězích. 4. Z výpisu z katastru nemovitostí bylo zjištěno, že pozemky uvedené ve výroku I. rozsudku jsou v podílovém spoluvlastnictví účastníků s podílem každého účastníka o velikosti ideální [anonymizováno] Z katastrální mapy a na místním šetření dne [datum] soud zjistil, že v daném případě se jedná o celistvý soubor sousedících pozemků, který je na místě mezi účastníky vhodným způsobem rozdělit tak, aby každý získal souvislý celek pozemků logického tvaru o přibližně rovnocenné výměře. Soud připomíná, že reálné dělení je zákonem preferovaný způsob vypořádání podílového spoluvlastnictví a je-li možný, soud je povinen k němu přistoupit. V daném případě účastníci neměli vůči reálnému dělení pozemků v obecné rovině žádných námitek. Na místním šetření dne [datum] uzavřeli účastníci dohodu, že si mezi sebou pozemky rozdělí způsobem, který je zakreslen na mapce na čl. 68 a požádali soud, aby nechal vypracovat geometrický plán na rozdělení pozemků p. [číslo]. Soud dohodu účastníků respektoval a zadal znalci z oboru geodézie vypracovat znalecký posudek (geometrický plán) na rozdělení pozemků p. [číslo] v duchu dohody účastníků. Znalec [celé jméno znalce] vypracoval znalecký posudek, jehož obsahem byl geometrický plán na rozdělení pozemků (čl. 128-146) a rovněž zajistil ocenění všech pozemků včetně nově vzniklých za spolupráce se znalci z oboru ekonomika – ceny a odhady nemovitostí [anonymizováno] [jméno] [příjmení] a [anonymizováno] [jméno] [příjmení] (čl. 79-121). Žalovaný následně s geometrickým plánem [anonymizováno] [celé jméno znalce] nesouhlasil s odůvodněním, že znalec nedodržel smluvenou vzdálenost vlastnické hranice od stěny [anonymizováno] chaty v délce [anonymizováno] m. [anonymizováno] [celé jméno znalce] následně upřesnil (čl. 171-172), že nová vlastnická hranice respektuje rovnoběžnost se stěnou stavby a zároveň dává prostor pro pojezd sekačky na vrcholu svahu, od zdi chaty je na jednom rohu vzdálená [anonymizováno] m a na druhém rohu [anonymizováno] m. Znalec rovněž navrhl variantně vedení vlastnické hranice blíže ke stěně chaty (viz. šrafovaná čára na nákresu čl. 136), kdy vzdálenost takovéto hranice od stěny chaty by činila na jednom rohu stavby [anonymizováno] m a na druhém rohu stavby [anonymizováno] m. Soud s ohledem na četné námitky žalovaného opakoval místní šetření dne [datum] za účasti znalce [příjmení] [celé jméno znalce], který soudu v terénu ukázal již vytyčené body a možnost vedení vlastnické hranice blíže u stěny chaty (viz. šrafovaná linie na čl. 136). Ačkoli by takové řešení zcela respektovalo původní dohodu účastníků, kterou uzavřeli u prvního místního šetření (viz. mapa čl. 68), žalovaný uvedl, že již s takovým řešením nesouhlasí, dohodu ruší s tím, že nevěděl, že je závazná, a požaduje rozdělit pozemky na přesné poloviny. 5. S ohledem na skutečnost, že soud zadal rozdělení pozemků ve smyslu dohody účastníků, kdy hlavním kritériem nebylo rozdělení na přesné poloviny (žalobci připadala větší výměra) a zároveň přesnější rozdělení respektující přibližně poloviční výměru pro každého účastníka bylo možné a realizovatelné, soud zadal znalci [příjmení] [celé jméno znalce] přepracování geometrického plánu tak, aby nová vlastnická hranice dělila soubor pozemků na dva souvislé celky o přibližně rovnocenné výměře. Znalec vypracoval dva dodatky ke znaleckému posudku (čl. 258-269 a [číslo]), jejichž obsahem je geometrický plán č. [tel. číslo] [číslo] ze dne [datum], který je nedílnou součástí tohoto rozsudku. Znalec na podkladě souhlasného prohlášení o shodě na průběhu hranic pozemků (čl. 362-364) provedl nové zaměření všech pozemků, které jsou předmětem vypořádání, kdy na podkladě tohoto geometrického plánu příslušný katastrální úřad provede opravu souřadnic a výměry jednotlivých parcel. Ve výsledku dle nově zpracovaného geometrického plánu obdrží žalobce pozemky p. [číslo] o výměře [výměra] a dále p.č. st. [číslo] o výměře [výměra], tj. celkem obdrží výměru [výměra], žalovaný pak obdrží pozemky p. [číslo] o výměře [výměra] (viz. tabulka výměr čl. 361), účastníci tedy obdrží pozemky o téměř identické výměře. Pokud jde o stavební pozemek p.č. st. [číslo], jehož součástí je [anonymizováno] chata č.e. [anonymizováno], tento reálně dělitelný není a účastníci se shodli na tom, že jej společně s chatou do výlučného vlastnictví získá žalobce. Nutno dodat, že stávající přístup (vjezd) na pozemky je vybudován z veřejné komunikace p. [číslo] na p. [číslo] v části, která připadne žalobci, nicméně soubor pozemků, které obdrží žalovaný, bude mít zajištěn přístup z té samé veřejné komunikace, která s pozemkem p. [číslo] sousedí po celé jeho délce. 6. Pokud jde o vypořádací podíl, soud vychází z cen pozemků stanovených znaleckými posudky [anonymizováno] [jméno] [příjmení] a [anonymizováno] [jméno] [příjmení]. Pokud jde o pozemky p.č. st. [číslo], [číslo] a [číslo] (vzniklé dle nového GP), znalec [příjmení] [příjmení] stanovil jejich cenu jako pozemků stavebních v částce [anonymizováno] [spisová značka] (čl. 250), ohledně pozemků p. [číslo] znalec [příjmení] [příjmení] stanovil jejich cenu na [anonymizováno] [spisová značka] (čl. 250). [anonymizováno] [příjmení] dále stanovil cenu [anonymizováno] chaty č.e. [anonymizováno] na částku [částka] (čl. 84), přičemž tento svůj závěr o ceně prohlásil za neměnný i k datu [datum] (viz. protokol o výslechu znalce čl. 318). Pozemky s lesním porostem ocenil znalec [příjmení] [příjmení], cenu pozemku p. [číslo] stanovil na částku [částka] a cenu pozemku p. [číslo] na částku [částka] (čl. 120 + tabulka čl. 250). Po novém zaměření a vypracování geometrického plánu č. [tel. číslo] [číslo] došlo k drobným změnám výměr všech pozemků oproti výměrám původním včetně těch stanovených prvým geometrickým plánem [anonymizováno] [celé jméno znalce] a uvedených v tabulce čl. 250. Soud proto vypočetl cenu pozemků dle znalcem stanovených cen za [výměra] pozemku. Jednotlivě je to takto: Pozemek p.č. st. [číslo] má stále stejnou výměru [výměra] a jeho cena činí dle znaleckého posudku [částka] ([anonymizováno] [spisová značka]). Pozemek p. [číslo] má nyní výměru [výměra] a jeho cena činí [částka] ([anonymizováno] [spisová značka]), pozemek p. [číslo] má nyní výměru [výměra] a jeho cena činí [částka] ([anonymizováno] [spisová značka]), lesní pozemek p. [číslo] má nyní výměru [výměra] a jeho cena činí [částka] ([anonymizováno] [spisová značka]) a lesní pozemek p. [číslo] má nyní výměru [výměra] a jeho cena činí [částka] ([anonymizováno] [spisová značka]). Soud si je vědom skutečnosti, že znalec [příjmení] [příjmení] stanovil cenu lesních pozemků pouze jako cenu celku (nikoli v [spisová značka]), soud však přistoupil k výpočtu ceny nových výměr pozemku metodou výpočtu ceny [výměra] a vynásobením novou výměrou. Vzhledem k nepatrnému rozdílu v cenách (ve výsledku rozdíl pouze [částka]) soud pokládá za zcela nehospodárné nové ocenění aktuálních výměr lesních pozemků znalcem [příjmení] [příjmení], které by celé řízení protáhlo a cena posudku, kterou by následně účastníci museli hradit, by několikanásobně převýšila rozdíl hodnot. Pozemek p. [číslo] má nyní výměru [výměra] a jeho cena činí [částka] ([anonymizováno] [spisová značka]), pozemek p. [číslo] má nyní výměru [výměra] a jeho cena činí [částka] ([anonymizováno] [spisová značka]) a pozemek p. [číslo] má nyní výměru [výměra] a jeho cena činí [částka] ([anonymizováno] [spisová značka]). 7. Shrnutí je následující: Pozemky p.č. st. [číslo] v ceně [částka], p.č., [číslo] v ceně [částka], p. [číslo] v ceně [částka], p. [číslo] v ceně [částka], p. [číslo] v ceně [částka] a stavba [anonymizováno] chaty č.e. [anonymizováno] v ceně [částka] připadají do výlučného vlastnictví žalobce [celé jméno žalobce], tj. celkem se mu dostává majetkové hodnoty [částka]. Pozemky p. [číslo] v ceně [částka], p. [číslo] v ceně [částka] a p. [číslo] v ceně [částka] připadají do výlučného vlastnictví žalovaného [celé jméno žalovaného], tj. celkem se mu dostává majetkové hodnoty [částka]. Na úplné vypořádání podílového spoluvlast