5 C 181/2021-97 — Okresní soud v Klatovech

1. Žalobou podanou u zdejšího soudu dne [datum] se domáhal žalobce určení, že je vlastníkem pozemku p. [číslo] o výměře [výměra] a pozemku p. [číslo] který vznikl sloučením dílu„ a“ o výměře [výměra], který byl oddělen od pozemku p. [číslo] dílu„ b“ o výměře [výměra], který byl oddělen z pozemku p. [číslo] vše v k. ú. [obec] u [obec], [územní celek], okres [okres], které jsou označeny v geometrickém plánu [anonymizováno] [jméno] [příjmení] ze dne [datum] [číslo] [anonymizováno] – [číslo]. Uvedl, že je vlastníkem pozemku St. p. [číslo] pozemku [parcelní číslo] vše na LV [číslo] pro k. ú. [obec] u [obec], [územní celek]. Žalobce si nechal zaměřit hranice jím užívaných pozemků, přičemž v terénu jsou hranice jím užívaných pozemků vymezeny plotem a kůlnou. Při zaměření užívaných pozemků žalobcem bylo zjištěno, že jím užívané pozemky zasahují v evidenci katastru nemovitostí i do pozemku [parcelní číslo] (vodní plocha), [parcelní číslo] (travní porost) a [parcelní číslo] (travní porost) vše zapsané na LV [číslo] pro k. ú. [obec] u [obec], [územní celek], jejichž vlastníkem je v katastru nemovitostí nesprávně zapsaná žalovaná. Rozsah těchto pozemků je znázorněn v geometrickém plánu [anonymizováno] [příjmení]. Vlastnické právo žalobce vzniklo minimálně vydržením pozemků, a to na základě institutu mimořádného vydržení, neboť uplynula doba nejméně 20 let, ve které žalobce, jež je vlastníkem od roku [rok], respektive jeho právní předchůdci mají v držení pozemky vymezené geometrickým plánem a vykonávali vlastnické právo k těmto pozemkům pro sebe. To, že je výkon vlastnického práva v nesouladu s katastrem nemovitostí bylo zjištěno při zaměření pozemků a jinak než geodetickým zaměřením ho nebylo možné zjistit. Do dnešního dne nikdo držbu pozemků žalobcem nezpochybnil. Žalobce svůj nárok k jím užívaným pozemkům doložil i znaleckým posudkem vyhotoveným [jméno] [příjmení] dne [datum] [číslo] ze kterého jasně vyplývá, že již v roce [rok] byla dřevěná kůlna tvořící hranici pozemku užívaného žalobcem stará přibližně 44 let a oplocení staré přibližně 34 let, tzn., že po sjednanou dobu byly předmětné pozemky užívány žalobcem, respektive jeho právními předchůdci. Žalované byla doručena předžalobní upomínka dne [datum]. Žalovaná však odmítla vznik vlastnického práva žalobce na základě mimořádného vydržení. Žalobce má za to, že dobrá víra držitele se u institutu mimořádného vydržení vůbec neposuzuje, jelikož se jedná o nový institut, který vstoupil v účinnosti dne [datum], tak argumentace žalované soudním rozhodnutím sp. zn. 22 Cdo 1039/2012 ze dne 26. 2. 2013 je naprosto irelevantní. 2. Žalovaná se domáhala zamítnutí žaloby. Uvedla, že [anonymizováno] pozemkový úřad s pozemky p. [číslo] v KN v celé jejich výměře nakládá tak, že je pronajímá. V případě pozemku [parcelní číslo] [anonymizována čtyři slova] a v případě pozemků [číslo] a [číslo] obci [obec]. Konstatovala, že k řádnému vydržení vlastnického práva by případně došlo před [datum], proto je třeba situaci posuzovat dle zákona č. 40/1964 Sb., který institut vydržení neznal až do roku [rok]. Žalobce ani jeho právní předchůdci nemohli být v dobré víře ohledně držby, neboť jde o relativně malé pozemky v přehledném terénu, kde je omyl prakticky vyloučen. Podle skutečně žalobcem vlastněných pozemků jde o plochu [výměra] a plocha„ připlocených“ částí pozemků je [výměra]. Jedná se tak o 60,22% žalobce skutečně vlastněné výměry a proto se nelze domnívat, že došlo k omylu při chopení se držby. Tento nesoulad vede k závěru o úmyslně nepoctivé držbě, tedy k tomu, že žalobce ani jeho právní předchůdci nebyli oprávněnými držiteli dle § 130 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb.. Absenci dobré víry žalobce prokazuje i textace darovací smlouvy z roku [rok], kde je uvedena výměra pozemku [výměra]. Žalobce nabyl pozemek [parcelní číslo] o výměře [výměra] kupní smlouvu z roku 2010, když součástí byl geometrický plán, z něhož je seznatelné, kudy vede hranice pozemků ve vlastnictví žalobce a z jaké části jím užívané pozemky zasahují do pozemků ve vlastnictví žalované. Minimálně od roku [rok] si byl žalobce vědom neoprávněného užívání částí pozemků ve vlastnictví žalované, a proto o dobré víře nelze uvažovat. Uvedené skutečnosti pak vylučují jak řádné tak mimořádné vydržení vlastnického práva. Rovněž žalovaná odkázala na nález Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 3804/19 ohledně dělení pozemků bez souhlasu vlastníka pozemků, kdy bez souhlasu SPÚ nelze v rámci soudního řízení dělit pozemky, s nimiž je příslušný hospodařit. 3. V daném případě se jedná o žalobu o určení vlastnické práva podanou dle § 80 o. s. ř.. Soud se proto zabýval tím, zda žalobce má naléhavý právní zájem na požadovaném určení a dospěl ke kladnému závěru, neboť zde může existovat rozpor mezi zápisem v katastru nemovitostí a faktickým stavem. Bez určení vlastnického práva žalobce k daným pozemkům by se právní postavení žalobce stalo nejistým, určení vlastnického práva k „ novým“ pozemkům totiž vytvoří pevný základ pro právní vztahy účastníků sporu. Žalobce se domáhal určení vlastnického práva k části pozemků, kde v katastru nemovitostí je jako vlastník celých pozemků vedena žalovaná (o tom bude pojednáno níže). 4. Z notářského zápisu sp. zn. [spisová značka], [anonymizováno] [číslo] sepsaného [anonymizováno] notářstvím v [obec] dne [datum] bylo prokázáno, že [jméno] [příjmení] a jeho manželka [jméno] [příjmení] uzavřeli kupní smlouvu s prodávajícím [jméno] [příjmení], na základě které nabyli do vlastnictví rovným dílem dům [adresa] v [obec] se stavební parcelou [číslo] a chlévem tamtéž, tedy manželé [příjmení] – prarodiče žalobce, nabyli vlastnické právo k domu, St. p. [číslo] a chlévu. Chlév fyzicky existuje i v současné době, a jak žalobce na místním šetření sdělil, jde o dnes rozpadlou kolnu, která byla zachycena i na fotografiích pořízených z místního šetření. 5. Z notářského zápisu sepsaného [anonymizováno] [jméno] [příjmení], notářkou, pod sp. zn. [anonymizováno] [číslo], [spisová značka] dne [datum rozhodnutí], návrhu na povolení vkladu, bylo prokázáno, že [jméno] [příjmení] darovala žalobci – svému vnukovi domek [adresa] se stavební parcelou [číslo] o výměře [výměra], se všemi právy, součástmi a příslušenstvím, které tvoří dřevěná kůlna, kopaná studna, venkovní úpravy – plotová vrata, vrátka, plot, betonové prahy, zpevněné plochy, vodovodní přípojka a dále trvalé porosty v těchto mezích, jak sama tyto nemovitosti užívala nebo byla oprávněna jich užívat. Z výpisu z katastru nemovitostí bylo prokázáno, že žalobce je vlastníkem pozemku [příjmení] [parcelní číslo] o rozloze [výměra] (zastavěná plocha a nádvoří), jehož součástí je stavba: [obec], [adresa] (bydlení), když nabývacím titulem je právě shora uvedený notářský zápis [anonymizováno] [příjmení]. 6. Ze znaleckého posudku [číslo] ze dne [datum] vypracovaného k žádosti [jméno] [příjmení] pro účely převodu nemovitostí, bylo prokázáno, že ke dni prohlídky nemovitosti znalcem tj. ke dni [datum] plotová vrata pro vjezd na stavební parcelu vykazovala stáří 34 let, stejně tak i částečné oplocení a betonové prahy pod plotem. [ulice] parcela byla částečně zastavěná rodinným domem a dřevěnou kůlnou, zbytek byl tvořen částečně zpevněným dvorkem. 7. Z účastnické výpovědi žalobce a svědecké výpovědi jeho matky, [jméno] [příjmení], bylo prokázáno, že tak, jak je pozemek oplocen v současné době byl užíván mnoho let. Svědkyně [příjmení] uvedla, že je jí [anonymizováno] let a co pamatuje, neboť v domku vyrůstala, byl pozemek takto oplocen a užíván i jejími rodiči. Její otec opravoval zídku plotu směrem k potoku, i kolnu. Žalobce v účastnické výpovědi uvedl, že tak, jak je pozemek ohraničen plotem, kůlnou a domem takto byl ohraničen i v době uzavření darovací smlouvy a takto byl pozemek užíván i ze strany jeho rodiny celou dobu. O existenci oplocení a kůlny vypovídaly i fotografie z [datum]. Sám žalobce uvedl, že nikdo nevznesl žádné námitky proti užívání, daň z nemovitosti platil v rozsahu nemovitostí uvedeném v darovací smlouvě. I stávající kolna, dříve označena jako chlév, byla koupena prarodiči žalobce, jak prokázáno notářským zápisem ze dne [datum] (viz shora). 8. Při místním šetření bylo zjištěno a fotografiemi zdokumentováno stávající oplocení, plotová vrata, kůlna, podle nichž v geometrickém plánu [anonymizováno] [příjmení] ze dne [datum] [číslo] [anonymizováno] [číslo] byly vytyčeny hranice nově označených pozemků v k. ú. [obec] u [obec], [územní celek] a to p. [číslo] – výměra [výměra], p. [číslo] o výměře [výměra]. Pozemek p. [číslo] na němž se nachází kolna, byl oddělen z pozemku [číslo] o rozloze [výměra] (vodní plocha) ve vlastnictví žalované s právem hospodařit příslušejícím [anonymizováno] pozemkovému úřadu (dále jen SPÚ). Pozemek p. [číslo] pak vznikl sloučením dílu„ a“ o výměře [výměra], který byl oddělen z pozemku p. [číslo] dílu„ b“ o výměře [výměra], který byl oddělen z pozemku p. [číslo] když pozemky [číslo] o rozloze [výměra] (zahrada) a [číslo] o rozloze [výměra] (trvalý travní porost) jsou ve vlastni