5 C 187/2022-63 — Okresní soud v Klatovech

Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu, který byl doručen zdejšímu soudu dne [datum], se domáhala žalobkyně na žalovaném zaplacení částky [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši [anonymizováno] ročně od [datum] do zaplacení, jakož i nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši [částka]. Konstatovala, že na základě smlouvy o obchodním zastoupení ze dne [datum] se účastníci dohodli na spolupráci, kdy žalovaný se zavázal za podmínek stanovených smlouvou vyvíjet činnost spočívající ve vyhledávání zájemců o uzavření smluv o finančních produktech. Žalovanému vznikl nárok na provizi za předpokladu, že nenastanou skutečnosti, které jsou důvodem zániku práva na provizi nebo její části. Provize byly žalovanému vypláceny zálohově dopředu, kdy nadále žalovaný nesl odpovědnost za vrácení provize, nebo její poměrné části. V případě, kdy klient smlouvu o finančních produktech předčasně ukončil, byl žalovaný vyzýván část této provize vrátit žalobkyni, což však žalovaný neučinil. Žalobkyni tak vznikl nárok na zpětnou úhradu částky ve výši [částka], kterou žalovaný neuhradil i přes písemnou upomínku před podáním žaloby. Žalobkyně ve svém podání datovaném [datum] poskytla přehled smluv, ze kterých požadovala vratky provizí, a to konkrétně u smlouvy [číslo] sepsané [datum], klient [příjmení] [jméno], ve výši [částka], [číslo] sepsané [datum], klient [příjmení] [jméno], ve výši [částka], [číslo] sepsané [datum], klient [příjmení] [jméno], ve výši [částka], [číslo] sepsaná [datum], klient [příjmení] [jméno], částka [částka], [číslo] sepsaná [datum], klient [příjmení] [jméno], částka [částka], [číslo] sepsaná [datum], klient [příjmení] [jméno], částka [částka], [číslo] sepsaná [datum], klient [příjmení] [jméno], částka [částka], [číslo] sepsaná [datum], klient [příjmení] [jméno], částka [částka], [číslo] sepsaná [datum], klient [příjmení] [jméno], částka [částka]. Zároveň za uvedené období žalovanému vznikl nárok na kladné provize ve výši [částka], které byly odečteny od požadovaných vratek. Žalobkyní uplatněná pohledávka ve výši [částka] je tak vypočtena z částky [částka] (celková dlužná částka za daná období) – [částka] (účet storno rezervy). Soud ve věci nařídil jednání na den [datum], z něhož se žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce včas a řádně omluvila. Žalovaný se k jednání nedostavil, neomluvil, byť žaloba současně s předvoláním mu byla doručena dnem [datum] dle § 49 odst. 4 o. s. ř.. Soud za splnění podmínek § 101 odst. 3 o. s. ř., jednal v nepřítomnosti obou účastníků, když zároveň u obou z nich byla zachována [anonymizováno] denní lhůta na přípravu dle § 115 odst. 2 o. s. ř.. Z žalobních tvrzení, která ze strany žalovaného nebyla rozporována, a byla podložena příslušnými listinnými důkazy, soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním. Ze smlouvy o obchodním zastoupení bylo prokázáno, že ta byla uzavřena dne [datum] mezi žalobkyní jako zastoupeným a žalovaným jako obchodním zástupcem, na jejímž základě se žalovaný zavázal na účet žalobkyně vyvíjet činnost spočívající ve vyhledávání zájemců o uzavření smluv o finančních produktech s partnerskými společnostmi a ve zprostředkovávání uzavření těchto smluv, jejich změn nebo zrušení. Žalovanému vznikl za tuto činnost nárok na provizi po uplynutí [anonymizováno] měsíců od uzavření smlouvy o finančních produktech, pokud bude po tuto dobu klientem řádně plněna. Dále bylo smluvně ujednáno zálohové vyplacení provizí, které je však žalovaný povinen vrátit za předpokladu, že právo na tuto provizi zanikne. Z předloženého podrobného vyúčtování provizí bylo zjištěno, že žalovanému vznikl nárok na kladné provize ve výši [částka], když z provizního výpisu bylo zjištěno, že z důvodu storna uzavřených smluv ze zaplacených záloh vznikla povinnost žalovanému vrátit žalobkyni částku [částka]. Žalovaný byl k úhradě dluhu vyzván dopisem žalobkyně ze dne [datum]. Po provedení dokazování soud uzavřel, že žaloba byla podána důvodně, žalobkyně prokázala existenci smluvního vztahu mezi účastníky, poskytnutí provizí žalovanému, na které však dle podrobného vyúčtování zanikl žalovanému nárok a byl dle smlouvy povinen tyto vrátit. Po právní stránce lze uzavřít, že mezi účastníky řízení byla platně uzavřena smlouva o obchodním zastoupení dle § 2483 a následující o. z.. Žalovaný nárok žalobkyně žádným způsobem nezpochybnil, v řízení byl zcela nečinný, nepředložil důkaz o tom, že by dlužnou částku byť jen z části uhradil. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl, jak z výroku rozsudku je patrno, i pokud jde o požadovaný zákonný úrok z prodlení, který má oporu v § 1968 a § 1970 o. z., a jeho výše požadovaná žalobkyní v § 2 vládního nařízení číslo 351/2013 Sb.. Součástí žalobou uplatněné částky je minimální výše nákladů spojených s uplatněním každé pohledávky ve výši [částka], která má oporu v § 3 vládního nařízení číslo 351/2013 Sb., neboť předmětný závazek vycházel ze smlouvy uzavřené mezi podnikateli, při jejich podnikatelské činnosti, jak bylo navíc doloženo výpisem ze [anonymizováno] rejstříku žalovaného. Výrok o nákladech řízení mezi účastníky je odůvodněn § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 o. s. ř, tedy plným procesním úspěchem žalobkyně ve sporu, která dopisem svého právního zástupce ze dne [datum] vyzvala žalovaného k úhradě žalobou uplatněné částky jak doloženo výzvou i podacím lístkem. Její náklady jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši [částka], odměnou za zastupování advokátem ve výši [částka] za jeden úkon právní služby dle § 14b odst. 1 bod 1 vyhlášky číslo 177/1996 Sb. ve znění pozdějších předpisů, a to za tři úkony právní služby – příprava převzetí zastoupení, podání žaloby, předžalobní upomínka, dále třemi režijními paušály po [částka] dle § 14b odst. 5 písm. a) téže vyhlášky a [anonymizováno] DPH ve výši [částka] dle § 137 odst. 3 písm. a) o. s. ř., neboť právní zástupce žalobkyně osvědčil, že je plátcem této daně. Soud má za to, že podmínky § 14b zmíněné vyhlášky byly splněny, neboť řízení bylo zahájeno návrhem podaným žalobkyní na ustáleném vzoru podávaném opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech, jak vyplývá ze spisu vedených zdejším soudem např. pod sp. zn. 5 C 270/2017, 5 C 255/2019, 4 C 199/2019 či 6 C 160/2019 a předmětem řízení bylo peněžité plnění, jehož tarifní hodnota nepřesáhla [částka]. Při úvaze o lhůtě splatnosti žalobou uplatněné částky, jakož i nákladů řízení soud vycházel z § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř. a určil lhůtu třech dnů od právní moci rozsudku.