5 C 254/2022-62 — Okresní soud v Klatovech

1. Žalobou podanou u zdejšího soudu dne [datum] se domáhal žalobce uložení povinnosti žalovanému vyklidit byt [číslo] o podlahové ploše [výměra], který se nachází v prvním patře domu [adresa] v [obec], [ulice] ulici, sestávající se ze tří pokojů, kuchyně a příslušenství, tvořeného předsíní, koupelnou, WC, spíží, balkónem a sklepem a vyklizený jej předat žalobci do 15 dnů od právní moci rozsudku. Uvedl, že je výlučným vlastníkem parcely p. [číslo] jejíž součástí je budova [adresa] v obci [obec], stojící na tomto pozemku. Účastníci uzavřeli [datum] nájemní smlouvu, na základě níž žalobce přenechal žalovanému do užívání předmětný byt, nájemní vztah byl sjednán na dobu neurčitou od [datum]. Nájemní vztah k bytu však zanikl výpovědí ze strany žalobce a to ke dni [datum], kdy uplynula zákonná tříměsíční výpovědní doba. Žalovaný s výpovědí z nájmu bytu nesouhlasil a podal [datum] Okresnímu soudu v Klatovech žalobu o přezkoumání oprávněnosti výpovědi z nájmu bytu. Řízení bylo vedeno pod sp. zn. [spisová značka] a bylo pravomocně skončeno [datum], kdy nabyl právní moci rozsudek Krajského soudu v Plzni č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], jímž byl potvrzen rozsudek soudu prvého stupně č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], jímž byla žaloba zamítnuta. Žalovaný pak ještě podal proti rozsudkům dovolání, které bylo usnesením Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [číslo jednací] odmítnuto a v části, v níž dovolání směřovalo proti rozsudku Okresního soudu, dovolací řízení bylo zastaveno. Žalobce vyzval žalovaného po pravomocném skončení sporu o přezkoumání oprávněnosti výpovědi z nájmu bytu, aby byt vyklidil a vyklizený předal nejpozději do [datum] s tím, že mu současně nabídl bydlení v jiném svém bytě umístěném v domě s pečovatelskou službou. Další dopis právního zástupce žalobce obsahoval výzvu k vyklizení bytu prodlouženou do [datum], na což žalovaný reagoval podáním dovolání. Žalobce proto z důvodu dovolacího řízení se rozhodl vyčkat rozhodnutí Nejvyššího soudu, když po právní moci usnesení Nejvyššího soudu žalovaného opět vyzval k vyklizení bytu nejpozději do [datum] s tím, že nabídka bydlení v náhradním bytu i nadále trvá. Žalovaný však výzvě nevyhověl, sdělil, že bude podávat ústavní stížnost. Žalovaný tak předmětný byt nevyklidil, tento nadále užívá, žalobce se domnívá, že mu poskytl již dostatečný časový prostor k vyklizení. 2. Soud usnesením ze dne [datum rozhodnutí] č. j. 5 C 254/2022 – 44 (právní moc [datum rozhodnutí]) žalovanému ustanovil zástupce pro řízení o vyklizení bytu, [anonymizováno] [jméno] [příjmení], advokátku se sídlem [adresa]. Ta ve svém vyjádření k žalobě uvedla, že žalovaný není ochoten byt vyklidit dobrovolně, neboť byt mu po všech stránkách vyhovuje a chce v něm nadále bydlet. Žalovaný tvrdí, že výkon vlastnického práva realizovaný žalobou na vyklizení bytu je uplatňován v rozporu s dobrými mravy. V této souvislosti poukázal na svůj špatný [anonymizováno] stav, kdy v minulosti byl [anonymizováno] v [anonymizováno] léčebně v [obec], je držitelem ZTP, má artrózu a stav po poranění lebky. Je mu vyplácen starobní důchod, jiný příjem nemá. Nemá možnost náhradního bydlení. V současné době úhradu za užívání bytu hradí řádně a včas. Domáhal se proto zamítnutí žaloby. 3. Soud provedl důkazní řízení, veden návrhy účastníků, z něhož dovodil následující skutková zjištění a právní závěry. 4. Z výpisu z katastru nemovitostí bylo prokázáno, že žalobce je vlastníkem st. p. [číslo] jejíž součástí je budova [adresa] v [ulice] ulici v [obec], bytový dům, vše v k. ú. a obci [obec]. Z nájemní smlouvy bylo prokázáno, že byla uzavřena dne [datum] mezi účastníky řízení, jejím předmětem byl byt v prvním patře domu [adresa] v [ulice] ulici v [obec] (dále jen předmětný byt), tedy byt umístěný v domě ve vlastnictví žalobce sestávající se ze třech pokojů, který žalobce dal do užívání žalovanému na dobu neurčitou s účinností od [datum]. Žalovaný se za užívání bytu zavázal hradit úplatu. Z výpovědi datované [datum] bylo zjištěno, že žalobce jí dal žalovanému z důvodu dluhu na nájemném a zálohách na služby za říjen [rok] ve výši [částka] a listopad [rok] ve výši [částka]. Výpověď žalovaný osobně převzal [datum] jak prokázáno doručenkou. Ve výpovědi byl žalovaný poučen o možnosti podat návrh na přezkoumání její oprávněnosti soudem. Z obsahu spisu Okresního soudu v Klatovech sp. zn. [spisová značka], a to z žaloby, vyjádření, rozsudku soudu prvého stupně i odvolacího soudu bylo prokázáno, že žalovaný podal [datum] žalobu o neplatnost výpovědi z nájmu. Okresní soud v Klatovech vydal dne [datum rozhodnutí] rozsudek č. j. [číslo jednací], kterým žalobu zamítl, Krajský soud v Plzni jako soud odvolací rozsudek soudu prvého stupně potvrdil svým rozhodnutím ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [číslo jednací]. Oba soudy, jak zřejmé z odůvodnění jejich rozsudků, byly ve shodě v tom, že účastníci řízení uzavřeli nájemní smlouvu, důvody pro výpověď z nájmu předmětného bytu spatřovaly v hrubém porušení povinností nájemce – žalovaného vyplývajících z nájmu bytu, když ten neuhradil platby nájemného a záloh na služby za dva měsíce. Výpověď měla formální i obsahové náležitosti požadované zákonem, byly tak splněny předpoklady pro výpověď z nájmu bytu ve smyslu § 2288 odst. 1 písm. a) o. z. Ani s dovoláním nebyl žalovaný úspěšný, jak zřejmé z obsahu usnesení Nejvyššího soudu ČR č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] (právní moc [datum]), když dovolání proti rozsudku Krajského soudu v Plzni bylo odmítnuto a řízení o dovolání proti rozsudku soudu prvého stupně bylo zastaveno. I ústavní stížnost žalovaného byla odmítnuta (viz usnesení Ústavního soudu ze dne [datum] sp. zn. [ústavní nález]). Pro úplnost je třeba zmínit i to, že v rámci řízení vedeného pod sp. zn. [spisová značka] se oba soudy zabývaly tím, zda případně výpověď nebyla dána v rozporu s dobrými mravy a dospěly k závěru, že nikoli. 5. Soud po právní stránce uzavřel, že mezi účastníky řízení byla uzavřena dne [datum] smlouva o nájmu předmětného bytu, v níž žalobce vystupoval jako pronajímatel a žalovaný jako nájemce a to dle § 685 o. z., platného a účinného do 31. 12. 2013 za užití § 3074 odst. 1 část věty za středníkem o. z., platného a účinného od 1. 1. 2014 (dále jen o. z.). Žalobce učinil výpověď z nájmu bytu datovanou [datum], kterou osobně žalovaný převzal [datum], tedy výpověď se dostala do dispoziční sféry adresáta, aby byla způsobilá přivodit zamýšlené právní následky, tj. skončení nájmu. Žalovaný neúspěšně brojil proti platnosti výpovědi žalobou o neplatnost výpovědi z nájmu v řízení vedeném pod sp. zn. [spisová značka], kde soudy obou stupňů uzavřely, že výpověď byla dána po právu, platně, neboť byly splněny předpoklady pro výpověď z nájmu bytu ve smyslu § 2288 odst. 1 písm. a) o. z., výpověď splňovala formální i obsahové náležitosti požadované § 2286 odst. 1, 2 o. z. 6. Za daného stavu věci, kdy výpověď byla shledána platnou v rozsudcích jak Okresního soud v Klatovech tak Krajského soudu v Plzni v řízení vedeném pod sp. zn. [spisová značka], kdy oba rozsudky jsou pro účastníky řízení závazné dle § 159a odst. 1 o. s. ř., se soud dále v tomto nalézacím řízení zabýval již jen otázkou, kdy na základě takto platně udělené výpovědi skončil nájem předmětného bytu. Otázku skončení nájmu posuzoval dle o. z., platného a účinného od 1. 1. 2014 za užití § 3074 odst. 1 uvedeného zákona. Ve výpovědi byla uvedena tříměsíční výpovědní doba, které počala běžet první den kalendářního měsíce následujícího po měsíci, kdy výpověď byla doručena žalovanému, jak zřejmé z obsahu výpovědi, a jak je souladné s § 2285 odst. 1 druhá věta o. z. Pokud žalovaný převzal osobně výpověď [datum] (prokázáno dodejkou), výpovědní doba počala běžet [datum] a skončila [datum]. Uplynutím výpovědní doby skončil nájem předmětného bytu a vznikla žalovanému povinnost předmětný byt odevzdat žalobci dle § 2292 o. z. Žalovaný však této své povinnosti nedostál a to i přes opakované výzvy žalobce k vyklizení datované [datum], [datum] a [datum], když výzva ze dne [datum] byla dána k poštovní přepravě téhož dne (viz doručenka – č. l. 20 spisu) a ve světle § 573 o. z., se dne [datum] dostala do dispoziční sféry adresáta, a výzva ze dne [datum] byla žalovaným osobně převzata [datum] (prokázáno doručenkou – č. l. 23 spisu). Žalovaný i přes uvedené opakované výzvy předmětný byt nevyklidil, neučinil tak dosud, tento nadále užívá. Žalobce se proto právem domáhal ochrany svého vlastnického práva žalobou na vyklizení dle § 1040 o. z. 7. S ohledem na shora uvedené soud dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně, proto ji vyhověl jak z rozsudku pod bodem I. je patrno, když zároveň námitku žalovaného, že žaloba na vyklizení je výkonem práva v rozporu s dobrými mravy shledal lichou. Předně žalovaný uplynutím výpovědní doby měl povinnost byt vyklidit a to bez nároku na jakýkoli náhradní byt či ubytování. Žalobce i přes to nabídl a to již v řízení vedeném ve věci sp. zn. [spisová značka] žalovanému, že mu zajistí bydle