6 C 183/2022-31 — Okresní soud v Klatovech

Návrhem doručeným zdejšímu soudu dne [datum] se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, jímž by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 2 538,39 Kč s příslušenstvím. V žalobě uvedla, že s žalovanou uzavřela dne [datum] smlouvu o poskytnutí revolvingového úvěru [číslo]. Na základě úvěrové smlouvy byla žalované poskytnuta částka ve výši 23 189 Kč. Jelikož žalovaná porušila svůj závazek hradit poskytnutý úvěr řádně a včas, žalobkyně úvěr zesplatnila ke dni [datum]. Předmětem žaloby je částka ve výši 2 538,39 Kč sestávající z neuhrazené jistiny ve výši 1338,39 Kč, nákladů na vymáhání ve výši 300 Kč a smluvních pokut účtovaných ve výši 900 Kč. Žalovaná dluh přes výzvu neuhradila. Ve věci byl vydán dne [datum] elektronický platební rozkaz, který byl pro nemožnost doručení žalované do vlastních rukou zrušen. Soud ve věci jednal a rozhodl dne [datum], kdy žalobkyně se z jednání omluvila a žalované bylo předvolání spolu se žalobou doručeno dne [datum] a tato se k jednání bez omluvy nedostavila. Soud proto postupoval podle § 101 odst. 3 občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.) a jednal v nepřítomnosti účastníků. Žalobkyně předložila soudu úvěrové podmínky platné od [datum] a smlouvu o úvěru s opakovaným čerpáním ze dne [datum] [číslo] s výší úvěrového rámce 20 000 Kč a roční úrokovou sazbou 26,28 %, výpis z účtu za období od [datum] do [datum], sazebník poplatků platný od [datum] a výpis čerpání, splátek a úhrad ze dne [datum]. Z těchto soud zjistil, že žalované vznikl vůči žalobkyni celkový dluh ve výši 2 791,38 Kč, respektive 2 538,39 Kč bez smluvního úroku a úroků z prodlení. Žalovaná byla o dluh upomínána dopisem ze dne [datum] a [datum]. Dle § 2395 občanského zákoníku (dále jen o.z.) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána důvodně, jednotlivé složky žalovaných částek mají oporu v úvěrové smlouvě. Po právní stránce soud hodnotí nárok žalobkyně jako nárok ze smlouvy o úvěru dle § 2395 a násl. o. z. Žalovaná neprokázala, že by žalovanou částku byť i částečně uhradila. Soud tak rozhodl, že žalované uložil za povinnost uhradit žalobkyni částky tak, jak jsou specifikovány ve výroku I. tohoto rozhodnutí, včetně kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení a zákonného úroku z prodlení, když povinnost platit smluvní úroky vyplývá ze sjednané smlouvy a povinnost platit úroky z prodlení vyplývá z ustanovení § 1970 občanského zákoníku, přičemž výše úroku odpovídá § 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb. Splatnost žalované částky byla stanovena ve lhůtě 3 dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o. s. ř.). Podle § 142 odst. 1 o. s. ř. účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Soud za současného konstatování, že byly splněny podmínky § 142a odst. 1 o. s. ř., přiznal procesně úspěšné žalobkyni na nákladech soudního řízení odměnu za 3 úkony právní služby dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. po 200 Kč (tj. 600 Kč), 3x režijní paušál po 100 Kč dle § 14b odst. 5 téže vyhlášky (tj. 300 Kč), dále 21 % DPH v částce 189 Kč dle § 137 odst. 3 písm. a) o. s. ř. a soudní poplatek ve výši 400 Kč, tedy celkem činí náklady řízení žalobkyně částku 1 489 Kč. V daném případě bylo postupováno dle § 14b citované vyhlášky, neboť návrh na vydání elektronického platebního rozkazu je návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, částka nepřesahuje 50 000 Kč a žalobkyni byla přiznána plná náhrada nákladů řízení. Náklady řízení zaplatí žalovaná v zákonné lhůtě 3 dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o. s. ř.).