6 C 198/2022-30 — Okresní soud v Klatovech

Žalobkyně podala dne [datum] u Okresního soudu v Klatovech žalobu, jíž se domáhala po žalované zaplacení částky 1 755 Kč s příslušenstvím, když žalovaná řádně neplatila poplatky za televizní přijímač, jak jí ukládá zákon č. 348/2005 Sb. ve výši 135 Kč měsíčně. Žalovaná splnila svoji povinnost přihlásit se jako poplatník od měsíce srpna [rok], dluží však žalobkyni televizní poplatky za únor [rok] až únor [rok], tj. za 13 měsíců po 135 Kč, celkem tedy částku 1755 Kč. Ústní jednání ve věci se konalo dne [datum], žalobkyně se z jednání omluvila, žalovaná se nedostavila, předvolání se žalobou měla řádně doručeno dne [datum]. Soud postupoval dle § 101 odst. 3 o. s. ř. a věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků, když měl dostatek podkladů pro rozhodnutí. Podle § 2 odst. 2 zákona č. 348/2005 Sb. o rozhlasových a televizních poplatcích se televizní poplatek platí ze zařízení technicky způsobilého k individuálně volitelné reprodukci televizního vysílání bez ohledu na způsob příjmu. Toto zařízení se považuje za televizní přijímač i v případě, že si jej poplatník upraví k jinému účelu. Dle § 3 odst. 2 téhož zákona je poplatníkem televizního poplatku fyzická osoba nebo právnická osoba, která vlastní televizní přijímač. Jestliže drží nebo z jiného právního důvodu alespoň 1 měsíc užívá televizní přijímač fyzická osoba nebo právnická osoba, která není jeho vlastníkem, je poplatníkem tato osoba. Dle § 6 měsíční výše televizního poplatku činí 135 Kč. Podle § 7 odst. 1 poplatník platí televizní poplatek provozovateli vysílání ze zákona buď přímo, nebo prostřednictvím pověřené osoby. Dle odst. 2, je-li poplatníkem fyzická osoba, je televizní poplatek splatný nejpozději do 15. dne každého kalendářního měsíce (věta prvá). Dle odst. 3, je-li poplatníkem fyzická osoba, která je podnikatelem, nebo právnická osoba, rozhlasový nebo televizní poplatek se platí čtvrtletně nejpozději do patnáctého dne prvního měsíce každého kalendářního čtvrtletí (věta prvá). Podle § 10, nezaplatí-li poplatník včas rozhlasový nebo televizní poplatek nebo přirážku k poplatkům ani na základě výzvy provozovatele ze zákona, ve které bude stanovena přiměřená lhůta k úhradě, je provozovatel vysílání ze zákona oprávněn domáhat se svého práva u soudu včetně zaplacení úroku z prodlení určeného předpisy práva občanského. Soud vycházel z provedeného důkazního řízení, zejména z potvrzení o přihlášení poplatníka televizních poplatků ze dne [datum], dle něhož žalovaná je přihlášena jako poplatník od srpna 2017, z detailu dluhu žalované a z upomínky ze dne [datum], a má za prokázané, že žalovaná dlužila ke dni podání žaloby celkem částku 945 Kč za 7 měsíců po 135 Kč. Pokud se týče příslušenství k pohledávce, toto právo žalobkyně se odvíjí od ust. § 1970 obč. zákoníku (z.č. 89/2012 Sb.), příslušenství je v daném případě tvořeno úrokem z prodlení, jehož výše odpovídá § 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb.. Žalovaná byla v prodlení se zaplacením jednotlivých dlužných poplatků vždy od 16. dne v měsíci, žalobkyně úrok z prodlení ke dni podání žaloby kapitalizovala částkou 140 Kč, další úroky za pozdější období nepožadovala. Zároveň však bylo soudem zjištěno, že usnesením Krajského soudu v Plzni č. j. [insolvenční spisová značka] – A – 13 ze dne [datum] byl zjištěn úpadek žalované a povoleno řešení úpadku oddlužením. Věřitelé byli v usnesení vyzváni, aby své pohledávky přihlásili ve lhůtě 2 měsíců ode dne zveřejnění usnesení, tj. do [datum]. K tomuto dni již žalobkyně evidovala dluh žalované za únor a březen 2021, tedy tyto měla přihlásit do insolvenčního řízení. Pohledávka, kterou lze po zahájení insolvenčního řízení vůči dlužníku uplatnit přihláškou, nemůže být uplatněna žalobou, proto soud žalobu, co do částky 270 Kč, tedy dluhu za únor a březen včetně kapitalizovaného zákonného úroku z této částky ve výši 30,82 Kč zamítl. Ve zbývající části bylo žalobě vyhověno. Splatnost žalované částky byla stanovena do tří dnů od právní moci rozsudku dle § 160 odst. 1 o. s. ř. V daném případě byla žalobkyně částečně úspěšná, má proto právo na náhradu nákladů řízení ve smyslu § 142 odst. 2 o. s. ř. Na daný případ je třeba aplikovat nález Ústavního soudu ČR vedený pod sp. zn. I ÚS 3344/12 ze dne [datum], na jehož obsah soud pro stručnost odkazuje. V něm Ústavní soud dovodil, že při zvažování aplikace hledisek plynoucích z judikatury Ústavního soudu, jež se vztahuje k reflexi některých ústavněprávních aspektů právního zastoupení státu, není přiléhavé jako dominantní kritérium akcentovat skutečnost, že [anonymizováno] je nezávislá na státním rozpočtu, že hospodaří s vlastním majetkem a že stát neodpovídá za její závazky. Svědčí pro to jak povaha samotného televizního poplatku, tak i postavení [anonymizováno] jako takové. Ústavní soud se ztotožnil se zjištěním, že činnost [anonymizováno] není výkonem veřejné moci, nicméně na poli svého působení se těší výsadnímu postavení, k čemuž má vytvořeny specifické podmínky, a lze tak na ni v určitých ohledech klást srovnatelné nároky jako na orgány státní moci. Pokud [anonymizováno] sama spravuje agendu televizních poplatků a tuto agendu následně předává příslušné advokátní kanceláři, pak se racionální smysl právního zastoupení advokátem do značné míry vytrácí. Ve sporech odvíjejících se od neuhrazených televizních poplatků nelze totiž paušálně očekávat uplatnění do té míry specializovaných znalostí, jimiž by nedisponovali pracovníci právního útvaru [anonymizováno]. Nad to lze vést úvahy i v tom směru, že pokrývá-li televizní poplatek takřka celý rozpočet [anonymizováno], je žádoucí, aby [anonymizováno] činnost spojenou se správou a výběrem televizních poplatků si zabezpečovala sama, odměna za právní zastoupení tedy není nákladem účelně vynaloženým. Žalobkyni tedy náleží náhrada hotových výdajů, na které by měla nárok i za situace, kdy by nebyla zastoupena advokátem (srov. § 151 odst. 3 o. s. ř.) Tyto náklady tvoří náhrada hotových výdajů ke dvěma úkonům (předžalobní upomínka a podání žaloby), tj. 2 x 100 Kč dle § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb. a dále náklady soudního poplatku ve výši 400 Kč, celkem tedy náklady řízení žalobkyně činí 600 Kč. Žalobkyně měla úspěch, co do 84,6 % a neúspěch, co do 15,4 %, má proto právo na náhradu nákladů řízení ve výši 69 %, tj. 414 Kč Náklady řízení zaplatí žalovaná rovněž do tří dnů od právní moci rozsudku dle § 160 odst. 1 o. s. ř..