6 C 228/2022-38 — Okresní soud v Klatovech

Návrhem doručeným zdejšímu soudu dne [datum] se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, jímž by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 1 032,18 Kč s příslušenstvím. V žalobě uvedla, že účastníci uzavřeli Smlouvu o zřízení a vedení běžného účtu pro č. účtu [bankovní účet] Součástí smlouvy byly též Všeobecné obchodní podmínky a Sazebník účinný ke dni uzavření smlouvy. V souladu s čl. 13 VOP v případě vzniku nepovoleného debetu na Účtu z jakéhokoli důvodu je žalovaný povinen neprodleně uhradit žalobkyni veškeré dlužné částky vč. příslušenství. Po dobu trvání nepovoleného debetu na Účtu žalovaného je žalobkyně oprávněna zřídit zvláštní (vnitřní) účet pohledávky z nepovoleného debetu, na kterém povede pohledávku z nepovoleného debetu, včetně příslušenství. Dopisem byl žalovaný informován, že i po předchozích písemných upozorněních je na běžném účtu záporný zůstatek – nepovolený debet, který je nutno uhradit. Vzhledem ke skutečnosti, že žalovaný nepovolený debet neuhradil, žalobkyně využila své oprávnění a ukončila smlouvu z důvodu přečerpání prostředků do nepovoleného debetu. Dopisem ze dne [datum] byl žalovaný informován o skutečnosti, že byl účet ke dni [datum] zrušen v důsledku zániku smlouvy. Vzhledem ke skutečnosti, že účet k tomuto dni vykazoval debetní zůstatek (dluh) ve výši 1 032,18 Kč, byla tato pohledávka převedena na účet pohledávek z nepovoleného debetu číslo [bankovní účet]. Žalobkyně požaduje uhradit dlužnou jistinu ve výši 1 032,18 Kč se zákonným úrokem z prodlení. Soud jednal a rozhodl dne [datum] za přítomnosti zástupce žalobkyně. Žalovaný, který měl předvolání spolu se žalobou řádně a včas doručeno dnem [datum], se k jednání bez omluvy nedostavil. Soud měl dostatek podkladů pro rozhodnutí, proto postupoval dle § 101 odst. 3 o. s. ř.. Žalobkyně soudu předložila Smlouvu o bankovních službách, uzavřenou dne [datum] mezi žalobkyní a žalovaným, Všeobecné obchodní podmínky, Sazebník platný od [datum], Výpis z účtu, Výzvu k narovnání nepovoleného debetu ze dne [datum], Odstoupení od smlouvy ze dne [datum]. Z těchto důkazů má soud za prokázané, že na základě uzavřené smlouvy využíval žalovaný bankovní účet u žalobkyně, přičemž se dostal do záporného zůstatku ve výši 1 032,18 Kč, tento nepovolený debet byl v souladu s obchodními podmínkami evidován jako půjčka. Smlouva zanikla pro odstoupení ke dni [datum] a k tomuto dni činil dluh celkem 1 032,18 Kč, o čemž byl žalovaný informován dopisem ze dne [datum]. Žalovaný byl upomínán před podáním žaloby dopisem ze dne [datum]. V daném případě byla smlouva mezi jejími účastníky uzavřena jako spotřebitelská, ve smyslu ust. § 1810 a násl. o. z. a pohledávka z nepovoleného debetu byla posouzena jako půjčka od žalobkyně dle § 2390 a násl. o. z. Smlouva nebyla shledána jako neplatné právní jednání, ani žalovaný proti ní nebrojil a dluh nerozporoval. Proto soud vycházel ze žalobního tvrzení žalobkyně podpořeného důkazy a žalobnímu návrhu v plném rozsahu vyhověl. Dlužnou částku uhradí žalovaný spolu se zákonnými úroky z prodlení, které je oprávněna žalobkyně požadovat dle § 1970 o. z. Jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má totiž věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění i úroky z prodlení, přičemž výši úroků z prodlení stanoví prováděcí předpis. Výše úroků se opírá o ust. § 2 nař. vlády č. 351/2013 Sb.. Splatnost celkové částky byla určena 3 dny od právní moci rozsudku dle § 160 odst. 1 o. s. ř. Podle § 142 odst. 1 o. s. ř., účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Soud za současného konstatování, že byly splněny podmínky § 142a odst. 1 o. s. ř., přiznal procesně úspěšné žalobkyni na nákladech soudního řízení odměnu za 3 úkony právní služby dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/96 Sb., po 200 Kč (tj. 600 Kč), 3x režijní paušál po 100 Kč dle § 14b odst. 5 téže vyhlášky (tj. 300 Kč), dále 21 % DPH v částce 189 Kč dle § 137 odst. 3 písm. a) o. s. ř., a soudní poplatek ve výši 1 000 Kč, tedy celkem činí náklady řízení žalobce částku 2 089 Kč. V daném případě bylo postupováno dle § 14b citované vyhlášky, neboť návrh na vydání elektronického platebního rozkazu je návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, částka nepřesahuje 50 000 Kč a žalobkyni byla přiznána plná náhrada nákladů řízení. Soud nepřiznal žalobkyni náhradu nákladů řízení za účast zástupce na jednání soudu, neboť tyto nepovažuje za účelné a hospodárné vzhledem k výši žalované částky a předloženým listinám, o čemž byla žalobkyně spolu s předvoláním k jednání informována. Náklady řízení zaplatí žalovaný v zákonné lhůtě 3 dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o. s. ř.). Dle položky 2 odst. 2 přílohy zákona č. 549/1991 Sb., sazebníku poplatků, pokud soud nevydá platební rozkaz a pokračuje v řízení, doměří navrhovateli poplatek do výše položky 1. Jelikož soud v této věci elektronický platební rozkaz k návrhu žalobkyně nevydal, doměřil soudní poplatek, který dle položky 1 sazebníku poplatků činí 1 000 Kč, z čehož bylo již 400 Kč uhrazeno, tedy žalobkyni byla uložena povinnost doplatit za návrh na zahájení řízení poplatek ve výši 600 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.