7 C 186/2021-537 — Okresní soud v Klatovech

1. Dne [datum] byla u Okresního soudu v Klatovech podána žaloba, jíž se žalobkyně domáhala vůči žalovaným za 1) určení nepřípustnosti prodeje zástavy a za 2) určení neplatnosti smlouvy o podnikatelském úvěru. V návrhu bylo žalobkyní uvedeno, že dne [datum] uzavřela se společností [právnická osoba] Smlouvu o podnikatelském úvěru. K zajištění poskytnutého úvěru byla uzavřena rovněž i Smlouva o zřízení zástavního práva k nemovitostem ve vlastnictví žalobkyně, které jsou zapsány na listu vlastnictví [číslo] pro obec a k.ú. [obec]. Dále bylo ve prospěch věřitele zřízeno exekutorské zástavní právo k nemovitostem ve vlastnictví žalobkyně, které jsou zapsány na listu vlastnictví [číslo] pro obec a k.ú. [obec]. Pohledávka z uvedené úvěrové smlouvy byla postoupena původním věřitelem druhé žalované, [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] Ta poté uzavřela s prvou žalovanou, [právnická osoba] [anonymizována dvě slova], smlouvu o provedení nedobrovolné dražby. Prvá žalovaná vydala dne [datum] dražební vyhlášku [číslo] k prodeji zastavených spoluvlastnických podílů v držení žalobkyně na nemovitostech zapsaných na [list vlastnictví] a téhož dne tj. [datum] vyhlášku [číslo] k prodeji nemovitostí zapsaných na [list vlastnictví]. Nárok na určení neplatnosti úvěrové smlouvy žalobkyně zdůvodnila tím, že uvedená smlouva je absolutně neplatná pro rozpor s dobrými mravy a obecnými zásadami poctivého obchodního styku. Žalobkyně měla být při uzavření smlouvy v pozici výrazně slabší strany. Pokud se žalobkyně domáhala určení nepřípustnosti prodeje zástavy ve dvou nařízených dražbách [číslo] tak uvedla, že výkon zástavního práva je šikanózní, neboť prodejem části nemovitostí zapsaných na [list vlastnictví] pro [územní celek] by došlo ke znehodnocení hospodářské budovy, která je rovněž předmětem zástavy, ale o jejíž prodej nemá zástavní věřitel zájem. Žalobkyně rovněž zpochybňovala znalecký posudek, jímž byly podíly na nemovitostech zapsaných na [list vlastnictví] pro [územní celek] ohodnoceny. Výkon zástavního práva považuje žalobkyně za rozporný s dobrými mravy, neboť původnímu věřiteli z úvěrového závazku mělo být známo, že platební neschopnost žalobkyně je pouze dočasná a zaviněná sérií zásahů vyšší moci. Žalobkyně se vyjádřila rovněž ke lhůtě přípustné k podání žaloby na určení nepřípustnosti prodeje zástavy v dražbě, která dle jejího přesvědčení byla zachována, neboť uvedené dražební vyhlášky byly do dispozice žalobkyně doručeny datovou schránkou až v den podání žaloby tj. [datum], neboť jednatelka žalobkyně nemá možnost zajistit si stálý přístup k internetu ani k počítači. Podání společné žaloby žalobkyně zdůvodnila tím, že samostatné projednání žaloby na určení neplatnosti úvěrové smlouvy by bylo nehospodárné. Oba žalobní návrhy (petity) byly zakomponovány do textu žaloby, proto soud nevyzýval žalobkyni k odstranění vady žaloby spočívající v absenci žalobních návrhů, které nebyly specifikovány samostatně, když bylo možno shledat, čeho se žalobkyně žalobou domáhá. 2. Prvá žalovaná se k žalobě vyjádřila podáním ze dne [datum]. Zde uvedla především, že žaloba byla podána opožděně, neboť oznámení o veřejné dražbě [číslo] bylo do datové schránky žalobkyně odesláno dne [datum] včetně kompletní dokumentace. O den později tj. [datum] bylo do datové schránky žalobkyně odesláno oznámení o konání dražby [číslo]. Tato oznámení se tak dostala do dispozice žalobkyně včas a ta měla možnost se s nimi seznámit již dne [datum] resp. [datum]. Pokud žalobkyně podala žalobu na určení nepřípustnosti konání dražeb až dne [datum], tak byla tato podána opožděně. Prvá žalovaná rovněž uvedla, že se jednalo již o další dražbu, neboť v předchozích případech žalobkyně konání dražeb zabránila neúspěšnými insolvenčními návrhy, které byly podávány evidentně v časové souvislosti s konáním dražeb a žalobkyně se tak dlouhodobě snaží zmařit či zkomplikovat realizaci zástavy. Prvá žalovaná rovněž zpochybnila argumentaci žalobkyně týkající se ocenění dražených nemovitostí. Navrhla zamítnutí žaloby a požadovala náhradu nákladů soudního řízení. 3. Druhá žalovaná se k žalobě vyjádřila podáním ze dne [datum]. Uvedla, že zde nejsou okolnosti, které by svědčily o neplatnosti úvěrové smlouvy. Jedná se o standardní úvěrovou smlouvu, která je sepsána jasně, srozumitelně a určitě, a neobsahuje žádná formulačně složitá ustanovení. Veškerá ujednání jsou obsažena ve smlouvě a není odkazováno na úvěrové podmínky. Nejedná se rovněž o formulářovou smlouvu, ale obě smluvní strany měly možnost obsah smlouvy ovlivnit. Druhá žalovaná rovněž namítla promlčení práva namítnout neplatnost právního jednání pro zneužití silnějšího postavení, kdy smlouva byla uzavřena již dne [datum]. Rovněž se pak vyjádřila k tvrzené dočasnosti platební neschopnosti žalobkyně, která od [anonymizováno] [rok] až do konání obou dražeb neuhradila ničeho. Potvrdila pak, že již dvakrát bylo od dražeb upuštěno, neboť žalobkyně podávala obstrukční insolvenční návrhy. 4. Podle ustanovení § 46b odst. 1 zákona č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách pokud byla proti zástavnímu věřiteli a dražebníkovi podána u soudu žaloba na určení nepřípustnosti prodeje zástavy nebo pokud bylo soudem vydáno předběžné opatření o nepřípustnosti prodeje zástavy, veřejná dražba se ve stanoveném termínu nekoná. 5. Podle ustanovení § 46b odst. 2 zákona o veřejných dražbách v případech podle odstavce 1 je dražebník povinen ve lhůtě nejméně 30 dnů před konáním dražby uveřejnit stejným způsobem, jakým byla uveřejněna dražební vyhláška, dodatek k této dražební vyhlášce, v němž budou uvedeny místo, datum a čas konání dražby, nové termíny prohlídek předmětu dražby, jakož i další rozhodné skutečnosti týkající se dražby, které v období od uveřejnění dražební vyhlášky nastaly nebo k jejichž změně v tomto období došlo. Lhůta pro složení dražební jistoty v tomto případě nesmí být kratší než polovina lhůty stanovené pro uveřejnění dodatku k dražební vyhlášce. 6. Podle ustanovení § 46b odst. 3 zákona o veřejných dražbách žalobu na určení nepřípustnosti prodeje zástavy lze podat do 1 měsíce ode dne doručení oznámení o veřejné dražbě zákonem určeným osobám, nejpozději však 7 dnů přede dnem zahájení veřejné dražby. 7. Podle ustanovení § 46b odst. 4 zákona o veřejných dražbách veřejnou dražbu lze vykonat až po uplynutí lhůty uvedené v odstavci 3; je-li v této lhůtě podána žaloba na určení nepřípustnosti prodeje zástavy, lze veřejnou dražbu vykonat až poté, kdy bylo o této žalobě pravomocně rozhodnuto. 8. Žaloba na určení nepřípustnosti prodeje zástavy má jednoznačně preventivní účel. Vzhledem k poměrně rozsáhlým a nežádoucím důsledkům vyslovení neplatnosti již provedené dražby má taková žaloba již před konáním dražby eliminovat ty případy, které by následně vedly k jejímu zneplatnění. Zároveň však musí být zajištěno, aby nedocházelo k účelovému opakovanému podávání těchto žalob. Tomu slouží zákonem stanovená lhůta, v níž jedině je možno žalobu na určení nepřípustnosti prodeje zástavy podat tak, aby také nastaly její zákonem předvídané účinky. Lhůta k podání žaloby je prekluzivní. Znamená to, že jejím marným uplynutím právo podat žalobu zaniká (srov. slova lze podat a nejpozději však v ustanovení § 46b odst. 3 zákona o veřejných dražbách). Počíná běžet ode dne doručení oznámení o veřejné dražbě a končí buď uplynutím 1 měsíce od jejího počátku, nebo 7 dní před zahájením veřejné dražby. Není-li v uvedené lhůtě žaloba podána (je podána později), nemohou nastat účinky, které zákon (ustanovení § 46b odst. 1 zákona o veřejných dražbách) s takovou žalobou spojuje (veřejná dražba se ve stanoveném termínu nekoná), a nastává situace, jako by taková žaloba vůbec podána nebyla (srov. např. rozsudek nejvyššího soudu ČR sp.zn. 21 Cdo 1163/2018 ze dne 29. 8. 2019). 9. Z obsahu spisu má soud za prokázané, že prvá žalovaná jako dražebník vydala dne [datum] Oznámení o dražbě nedobrovolné [číslo jednací], a to na návrh druhé žalované. Předmětem dražby byl spoluvlastnický podíl na nemovitostech zapsaných na [list vlastnictví] pro k.ú. [číslo] [obec]. Toto oznámení bylo spolu s dalšími dokumenty odesláno následujícího dne tj. [datum] do datové schránky žalobkyně ([příjmení]: [anonymizováno]), kam bylo doručeno v [údaj o čase] hodin. 10. Oznámení o konání druhé dražby [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], jejímž předmětem byly nemovitosti zapsané na [list vlastnictví] pro k.ú. [číslo] [obec] bylo do téže datové schránky žalobkyně odesláno dne [datum] a doručeno v [údaj o čase] hodin. 11. Z uvedeného je zřejmé, že žalobkyně měla objektivně možnost seznámit se s obsahem doručovaných oznámení o konání dražeb již dne [datum] resp. [datum]. 12. Obě dražby se konaly elektronicky dne [datum], dražba [číslo] ve [údaj o čase] hodin a dražba [číslo] ve [údaj o čase] hodin. 13. Žalobkyně doručila žalobu na určení nepřípustnosti konání obou dražeb do podatelny soudu dne [datum] v [údaj o čase] hodin tj. 6 dní před konáním dražeb, když lhůta je počítána ode dne následujícího po dni, kdy byla žaloba podána a