7 C 33/2022-43 — Okresní soud v Klatovech

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne [datum] se žalobkyně vůči žalovanému domáhala vydání rozhodnutí, jímž by mu soud uložil povinnost zaplatit žalobkyni částku ve výši [částka] s příslušenstvím. Podání návrhu odůvodnila žalobkyně tím, že žalovaný uzavřel s jejím právním předchůdcem, obchodní společností [právnická osoba] dne [datum] smlouvu o zápůjčce částky ve výši [částka]. Žalovaný měl vrátit jistinu spolu se souhrnným poplatkem ve výši [částka]. Dluh žalobkyně vyčíslila na [částka] za neuhrazenou jistinu, kterou uplatnila jako bezdůvodné obohacení na straně žalovaného. Pohledávku za žalovaným nabyla žalobkyně od svého právního předchůdce smlouvou ze dne [datum]. Postoupení bylo žalovanému písemně oznámeno. 2. K soudem nařízenému jednání, které se konalo dne [datum], se žalovaný nedostavil, na předvolání nereagoval, z jednání se neomluvil, nežádal o odročení jednání. Soud proto věc projednal v jeho nepřítomnosti postupem podle ust. § 101 odst. 3 o. s. ř., přičemž vycházel z obsahu spisu. 3. Podle § 1879 občanského zákoníku platí, že věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 4. Aktivní legitimace žalobkyně byla osvědčena smlouvou o postoupení pohledávky uzavřenou mezi společností [právnická osoba] a žalobkyní ze dne [datum]. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne [datum]. 5. Podle § 2395 občanského zákoníku platí, že smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 6. Ze smlouvy o zápůjčce ze dne [datum] vzal soud za prokázané, že žalovanému byl poskytnut úvěr ve výši [částka]. Podle oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] činil dluh žalovaného ke dni postoupení částku ve výši [částka]. Předžalobní výzvou ze dne [datum] vyzvala žalobkyně žalovaného k zaplacení částky ve výši [částka] do [datum]. 7. Žalobkyně, vědoma si stávající rozhodovací praxe soudů ve věcech neplatných úvěrových smluv pro rozpor s dobrými mravy, uplatnil nárok toliko ve výši neuhrazené jistiny, na níž má nárok jako na bezdůvodné obohacení, které musí úvěrovaný vrátit, pakliže je hlavní úvěrová shledána absolutně neplatnou. 8. Podle ust. § 2991 odst. 1 o.z. platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám (odstavec 2). 9. Pakliže bylo plnění žalovanému poskytnuto na základě neplatné smlouvy o úvěru, je namístě, aby žalovaný vrátil to, oč se obohatil. V tomto směru soud zjistil, že z poskytnuté částky 20 000 bylo žalovaným zaplaceno [částka]. Žalovaný je proto žalobkyni povinen vrátit neuhrazenou část bezdůvodného obohacení ve výši [částka]. V tomto rozsahu soud proto žalobě ve výroku I. vyhověl a uložil žalovanému povinnost tuto částku uhradit žalobci ve lhůtě určené dle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř.. 10. Žalobkyně se domáhala zaplacení příslušenství v podobě zákonného úroku z prodlení počítaného ode dne následujícího po dni, k němuž měla být zaplacena poslední splátka tj. [datum]. Vzhledem k tomu, že hlavní úvěrová smlouva je absolutně neplatnou pro rozpor s dobrými mravy, pak je rovněž neplatné i ujednání o sjednaných splátkách a k poslednímu dni, k němuž měla být pohledávka uhrazena tak nelze přihlížet. Prvním dnem prodlení tak soud určil den, který následuje po dni, k němuž měl žalovaný pohledávku uhradit dle výzvy ze dne [datum] tj. [datum]. Úrok z prodlení je tak uložen ode dne [datum]. V rozsahu, v němž se žalobkyně domáhala zaplacení úroku z prodlení od [datum] do [datum], byla žaloba z výše uvedených důvodů zamítnuta. 11. O nákladech řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o. s. ř., dle kterého účastník, který má ve věci úspěch, má právo na náhradu nákladů řízení proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. V daném případě byla žaloba žalobkyně po právu, proto je žalovanému uložena povinnost nahradit žalobkyni náklady soudního řízení v celkové výši [částka] (3 úkony po [částka] dle § 14b vyhl. MS č. 177/1996 Sb., 3 režijní paušály po [částka] + 21 % DPH a [částka] za zaplacený soudní poplatek). 12. O uložení povinnosti doplatit soudní poplatek rozhodl soud podle sazebníku soudních poplatků jako přílohy k zákonu č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, kdy podle položky 2 odst. 2 platí, že pokud soud platební rozkaz nevydá a pokračuje v řízení, doměří navrhovateli poplatek do výše položky 1. V projednávané věci měla žalobkyně plný procesní úspěch (k příslušenství se nepřihlíží), a proto povinnost doplatit soudní poplatek stíhá žalovaného.