7 C 5/2022-65 — Okresní soud v Klatovech

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne [datum] se žalobkyně vůči žalované domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku ve výši [částka] s příslušenstvím. Podání návrhu odůvodnila žalobkyně tím, že žalovaná uzavřela s jejím právním předchůdcem, obchodní společností [právnická osoba], dne [datum] smlouvu o úvěru částky ve výši [částka]. Tato částka byla žalované poskytnuta převodem na její bankovní účet. Žalovaná se zavázala půjčku vrátit do [datum]. Žalovaná však půjčenou částku nevrátila, čímž porušila své závazky ze Smlouvy. Pohledávku za žalovanou nabyla žalobkyně od svého právního předchůdce smlouvou ze dne [datum]. Žalovaná částka sestává z dlužné jistiny, částky ve výši [částka] jako poplatku za poskytnutí úvěru a [částka] jako poplatku za prodloužení termínu splatnosti. 2. K ústnímu jednání dne [datum] se žalovaná nedostavila i přes to, že byla řádně a včas předvolána. Soud proto věc projednal a rozhodl v její nepřítomnosti dle § 101 odst. 1, 3 o. s. ř.. Soudem vydaný elektronický platební rozkaz byl zrušen, neboť žalované se jej nepodařilo doručit. 3. Podle § 2395 občanského zákoníku platí, že smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 4. Podle § 1879 občanského zákoníku platí, že věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 5. Postoupení pohledávky smlouvou ze dne [datum] bylo žalované oznámeno dopisem ze dne [datum]. 6. Soud má z listinných důkazů za prokázané, že žalované byl poskytnut úvěr ve výši [částka], a to na základě smlouvy o spotřebitelském úvěru uzavřené distančním způsobem dne [datum], kdy se žalovaná zavázala, že předchozímu věřiteli vrátí zápůjčku do [anonymizováno] dnů. 7. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána po právu, z výše uvedených listinných důkazů nárok žalobkyně jednoznačně vyplývá, žalovaná nárok žalobkyně nijak nezpochybnila a neprokázala, že by žalovanou částku v plné výši uhradila. 8. Soud proto rozhodl tak, že žalované uložil povinnost zaplatit žalobkyni částku [částka] sestávající z dlužné jistiny [částka], částky ve výši [částka] jako poplatku za poskytnutí úvěru a [částka] jako poplatku za prodloužení termínu splatnosti. Právo na úroky z prodlení náleží žalobkyni ve smyslu § 1970 zákona č. 89/2012 Sb. a nařízení vlády č. 142/94 Sb. ve znění platném v první den prodlení žalovaného. 9. Pro zaplacení žalované částky s příslušenstvím byla žalované stanovena lhůta 3 dnů od právní moci rozsudku dle § 160 odst. 1 o. s. ř.. 10. Podle § 142 odst. 1 o. s. ř. účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Soud za současného konstatování, že byly splněny podmínky § 142a odst. 1 o. s. ř., přiznal procesně úspěšné žalobkyni na nákladech soudního řízení odměnu za 3 úkony právní služby dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/96 Sb. po [částka] (tj. [částka]), 3x režijní paušál po [částka] dle § 14b odst. 5 téže vyhlášky (tj. [částka]), dále 21 % DPH v částce [částka] dle § 137 odst. 3 písm. a) o. s. ř. a [částka] za soudní poplatek, tedy celkem [částka]. V daném případě bylo postupováno dle § 14b citované vyhlášky, neboť návrh na vydání elektronického platebního rozkazu je návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně toutéž žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech, částka nepřesahuje [částka] a žalobkyni byla přiznána plná náhrada nákladů řízení.