8 C 287/2022-22 — Okresní soud v Klatovech

Návrhem podaným u zdejšího soudu dne [datum] se manžel [celé jméno manžela] domáhal vydání rozsudku, kterým by bylo rozvedeno jeho manželství, uzavřené s manželkou [celé jméno manželky] dne [datum]. Podání návrhu odůvodnil tím, že účastníci, z jejichž soužití se narodily dvě nezletilé děti, v současnosti již delší dobu společně nežijí a jakýkoliv jejich kontakt je pouze formálního charakteru a souvisí primárně s výchovou a výživou jejich dětí, když ke vzájemnému citovému odcizení i utlumení intimního života účastníků přispěly majetkové spory týkající se výstavby domu v k. ú. Zářečí u [obec], do něhož se po jeho dostavění účastníci nastěhovali, které mezi nimi ještě prohloubily vzájemnou manželskou krizi. Manžel proto považuje manželství za hluboce, trvale a nenapravitelně rozvrácené s tím, že již nelze očekávat jeho obnovení. Manželka ve svém písemném vyjádření k návrhu na zahájení řízení potvrdila, že obnova manželského soužití účastníků není možná, když doplnila, že k definitivnímu ukončení manželského soužití došlo dne [datum], přičemž neshody v manželství začaly již před narozením dcery účastníků, tzn. přibližně v říjnu roku 2019. Manželka rovněž nepopřela, že se na rozpadu manželství podílely majetkové spory související s výstavbou uvedeného domu, rozhodně však nesouhlasila s tím, jak hlavní příčiny rozvratu manželství jednostranně prezentuje manžel, a to pravděpodobně nejen v tomto řízení. K návrhu jako takovému se pak manželka připojila a s rozvodem manželství souhlasila. Podle § 755 odst. 1 občanského zákoníku (dále jen o. z.) manželství může být rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. Z předloženého oddacího listu vzal soud za prokázané, že účastníci uzavřeli manželství dne [datum] před Městským úřadem v Sušici, a to na zámku [adresa], když oba vstupovali do manželství jako svobodní. Připojeným rozsudkem Okresního soudu v Klatovech č. j. 13 Nc 13016/2022-29 ze dne 23. 6. 2022, který nabyl právní moci dne [datum], bylo dále doloženo, že zdejší soud schválil dohodu účastníků o úpravě poměrů k jejich nezletilým dětem [jméno], narozenému [datum] a [jméno], narozené [datum], i pro dobu po rozvodu manželství, tzn. že byla splněna podmínka stanovená § 755 odst. 3 o. z. pro to, aby soud mohl manželství účastníků rozvést. Z účastnických výpovědí obou manželů pak soud vzal za prokázané, že tito trvale ukončili manželské soužití dne [datum]. Z prezentovaných shodných postojů obou účastníků je přitom zřejmé, že žádný z nich již nemá za stávající situace na dalším zachování manželství zájem. Pokud jde o hlavní příčiny rozvratu manželství, manželka zásadně nesouhlasila s tím, jakým způsobem manžel tyto příčiny vylíčil v návrhu na zahájení řízení, a proto svůj odlišný pohled na tuto otázku prezentovala ve svém obšírném vyjádření k návrhu. Nicméně i tak lze s jistotou konstatovat, že jednu ze zásadních příčin manželského rozkolu lze shledat v majetkových rodinných sporech, které vyvstaly v souvislosti s výstavbou nového domu, který začali účastníci společně obývat. Ačkoliv se tedy účastníci v tomto ohledu neshodli, nic to nemění na závěru o tom, že manželství již v současné době neplní žádné zákonem předpokládané funkce. Za zjištěného skutkového stavu lze tedy konstatovat, že manželství účastníků představuje již delší dobu pouze ryze formální svazek bez další zjištěné pozitivní perspektivy. Z uvedených důvodů proto soud dospěl na základě provedeného důkazního řízení k jednoznačnému závěru, že manželství účastníků je s ohledem na svoji zjištěnou nefunkčnost tak hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno, že nelze reálně očekávat jeho obnovení. Na základě těchto skutečností bylo proto podanému návrhu vyhověno a soud manželství účastníků rozvedl. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 23 zákona o zvláštních řízeních soudních, podle něhož bylo-li možné zahájit řízení i bez návrhu a v řízení ve statusových věcech manželských a partnerských, nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení podle výsledku řízení, přičemž nebyly zjištěny žádné okolnosti, které by umožňovaly výjimečně náhradu nákladů řízení podle uvedeného zákonného ustanovení některému z účastníků přiznat, když navíc se oba účastníci vůči sobě navzájem práva na náhradu nákladů řízení vzdali.