9 C 117/2022-26 — Okresní soud v Klatovech

Žalobce se svým návrhem, který došel Okresnímu soudu v Klatovech dne [datum], domáhal vydání rozhodnutí, kterým by bylo uloženo žalovanému zaplatit žalobci částku [částka] s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalovaný dne [datum] fyzicky napadl [jméno] [příjmení], jehož zranění si vyžádalo lékařské ošetření. Za poskytnutou lékařskou péči vznikla žalobci škoda ve výši žalované částky. Žalovaný byl za své počínání uznán vinným a byla mu uložena bloková pokuta, s čímž souhlasil. Žalovaný, ač upomínán, na tento dluh ničeho neuhradil. Na nákladech řízení bylo požadováno [částka]. Pravomoc a příslušnost Okresního soudu v Klatovech k projednání této věci (žalovaný je státním příslušníkem [země] [anonymizováno]) vyplývá z Čl. 4 odst. 1,2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne [datum] o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních sporech. Dle tohoto ustanovení, nestanoví-li toto nařízení jinak, mohou být osoby, které mají bydliště v některém členském státě, bez ohledu na svou státní příslušnost žalovány u soudů tohoto členského státu. Na osoby, které nejsou státními příslušníky členského státu, v němž mají bydliště, se použijí pravidla pro určení příslušnosti, která se použijí pro jeho vlastní státní příslušníky. V daném případě je žalovaný státní příslušnosti [země], ale zdržoval se na okrese [obec]. Pak může být žalován i na území našeho státu za stejných podmínek pro určení příslušnosti, jako kdyby se řízení týkalo státního příslušníka ČR. Příslušnost byla žalobcem zvolena dle § 84, § 85 odst. 1 o. s. ř. dle obecného soudu žalovaného a je i ve shodě s příslušností kde došlo ke skutečnosti, která zakládá právo na náhradu újmy podle § 87 b) o. s. ř. Rozhodným právem, kterým se řídí projednání této věci je právo české, zejm. z. č. 89/2012 Sb., z. č. 48/1997 Sb., ve znění předpisů pozdějších, tedy právo platné v České republice. V této věci nebyl vydán elektronický platební rozkaz. Soud jednal a rozhodl dne [datum], když právní zástupce žalobce byl k jednání omluven a opatrovník žalovaného výši dluhu nezpochybnil a ponechal rozhodnutí na úvaze soudu. Podle § 55 odst. 1 z. č. 48/1997 Sb., má příslušná zdravotní pojišťovna vůči třetí osobě právo na náhradu těch nákladů na hrazené služby, které vynaložila v důsledku zaviněného protiprávního jednání této třetí osoby vůči pojištěnci. Skutkově soud vycházel z připojeného spisu PČR sp. zn. [spisová značka] [číslo], kterým bylo řešeno fyzické napadení [jméno] [příjmení], [datum narození] ze dne [datum] v 19:33 hodin v [obec], ul. [adresa], a to žalovaným. Poškozený je omezen ve svéprávnosti, v době napadení byl podroben dechové zkoušce s náběrem [číslo] alkoholu. Žalovaný se k napadení přiznal S vyhodnocením jeho jednání jako přestupkem souhlasil, věc byla vyřešena pokutovým blokem. Žalobce soudu doložil detailní rozpis výše jednotlivých hrazených služeb v celkové výši [částka]. Protože byl žalovaný t. č. mimo území České republiky, byl mu ustanoven opatrovník v osobě [titul] [příjmení]. Opatrovník provedené důkazy nezpochybnil a nové důkazy již nebyly navrhovány. Soud tak nepochyboval o výši způsobené škody žalovaným a protože má žalobce ve smyslu § 55 odst. 1 z. č. 48/1997 Sb. právo regresu vůči žalovanému, uložil soud žalovanému částku [částka] žalobci uhradit. Spolu s touto částkou uhradí žalovaný žalobci i zákonný úrok z prodlení od [datum] do zaplacení. Pokud se týče příslušenství k žalované částce, úroky z prodlení byly žalobci přiznány podle § 1970 o. z., platného v době vzniku újmy. Dle tohoto ustanovení po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením, přičemž neujednají-li si strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Tímto nařízením je nař. vlády č. 351/2013 Sb. Soud při určení výše úroků z prodlení postupoval dle § 2 tohoto nařízení, podle kterého výše úroků z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. Protože žalovaný byl v prodlení se zaplacením dlužné částky nejméně od data uvedeného ve výroku tohoto rozhodnutí (žalovaný neuhradil žalovanou částku do 15ti dnů od doručení výzvy k plnění žalobcem do [datum]), soud žalovanému ve smyslu citovaných zákonných ustanovení shora, uložil i zaplatit tyto zákonné úroky z prodlení ve výši [číslo] ročně. Splatnost byla určena 3 dny od právní moci rozsudku dle § 160 odst. 1 o. s. ř. Podle § 142 odst. 1 o. s. ř. účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Vzhledem k tomu, že měl ve věci plný úspěch žalobce, náleží mu právo na náhradu nákladů řízení. Žalobce požadoval přiznání náhrady nákladů řízení včetně soudního poplatku ve výši [částka]. Soud určil odměnu právního zastoupení žalobce dle vyhl. MS č. 177/1996 Sb. (advokátního tarifu). Odměna činí za 1 úkon právní služby dle § 7 částku [částka]. V dané věci soud přiznal odměnu za 2,5 hlavní úkony (příprava a převzetí, sepis žaloby, 1/2 za jednoduchou předžalobní upomínku), tj. [částka]. Dále žalobci náleží dle § 13 odst. 1 a odst. 3 AT paušální náhrada hotových výdajů účelně vynaložených v souvislosti s poskytnutím právní služby ve výši [částka] na jeden úkon. V daném případě byly přiznány 3 úkony, proto žalobci náleží celkem [částka] x 3 = [částka]. Dle § 137 odst. 3 písm. a) o. s. ř. je náhrada za daň z přidané hodnoty náklad řízení. DPH činí [částka] Náklady právního zastoupení jsou celkem [částka] a s připočtením soudního poplatku [částka] dosahují náklady soudního řízení výše [částka]. Splatnost byla určena shodně dle výroku ad I. Soud uložil neúspěšnému žalovanému doplatit soudní poplatek ve výši [částka], dle pol. 2.2 sazebníku poplatků vztažmo k pol. 1. a) přílohy k z. č. 549/1991 Sb., neboť v tomto řízení soud nevydal platební rozkaz, soudní poplatek byl zaplacen ve výši [částka] žalobcem a protože činí [částka], pak soud uložil rozdíl žalovanému doplatit ve výši [částka], ve lhůtě do tří dnů od právní moci rozsudku dle § 160 odst. 1 o.s.ř.