9 C 176/2022-30 — Okresní soud v Klatovech

Žalobce podal dne [datum] u Okresního soudu v Klatovech žalobu o zaplacení částky [částka] s příslušenstvím, která byla odůvodněna tím, že žalovaná uzavřela s [právnická osoba] Smlouvu o zápůjčce dne [datum], na základě které byla na účet žalované zaslána zápůjčka ve výši [částka], o čemž byla žalovaná vyrozuměna a byla jí také zaslána potvrzená smlouva. Smlouva byla poskytnuta prostřednictvím elektronického formuláře umístěného na internetových stránkách původního věřitele. Odesláním žádosti o zápůjčku žalovaná potvrdila, že se seznámila s VOP a informacemi v nich uvedenými. Žalovaná se zavázala vrátit zapůjčené finanční prostředky nejpozději do [datum]. Žalovaná se však dostala do prodlení a zápůjčku do uvedeného dne nevrátila. Pohledávka za žalovanou byla postoupena smlouvou ze dne [datum] na žalobce. Žalobce požaduje po žalované splatit nedoplatek z půjčené částky ve výši [částka], když poplatek za zápůjčku nepožaduje. Dále požaduje zákonný úrok z prodlení ode dne následujícího po splatnosti pohledávky do zaplacení. Na nákladech soudního řízení účtuje žalobce [částka]. Žalovaná ani přes upomínky dluh neuhradila. V této věci byl vydán dne [datum] elektronický platební rozkaz, který byl usnesením ze dne [datum] zrušen pro nemožnost jeho doručení do vlastních rukou žalované. Soud jednal a rozhodl dne [datum] bez přítomnosti účastníků, neboť žalobce byl k jednání omluven a u žalované bylo doručeno fikcí dnem [datum]. Soud měl dostatek podkladů pro rozhodnutí, proto postupoval dle § 101 odst. 2 a 3 o.s.ř. Žalobce soudu předložil Smlouvu o zápůjčce vystavené [právnická osoba], ze které soud zjistil, že se tímto žalované poskytuje půjčka ve výši [částka], nedílnou součástí smlouvy jsou smluvní podmínky pro zápůjčky a úvěry poskytované věřitelem. Smlouva byla uzavřena dne [datum] jako smlouva spotřebitelská dle § 1810 a násl. o.z. a smlouva o úvěru dle § 2395 a násl. o. z. Den splatnosti byl do [datum] spolu s poplatkem ve výši [částka], celkem ke splacení ve výši [částka]. Dále žalobce předložil žádost o půjčku, Oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum], s podacím archem, Smlouvu o postoupení pohledávek ze dne [datum], předžalobní upomínku ze dne [datum]. Z těchto důkazů má soud za prokázáno, že dle Smlouvy o úvěru uzavřené v intencích § 2395 a násl. o. z., § 1810 a násl. o. z., byla poskytnuta žalobcem žalované částka [částka]. Žalovaná se dle smlouvy zavázala splatit poskytnutou částku věřiteli do [datum] spolu s poplatky, přičemž svůj dluh žalovaná uhradila pouze částečně. Soud vycházel z předložených důkazů žalobcem a uzavřel, že žaloba byla podána po právu. Nárok byl žalobcem označen jako bezdůvodné obohacení, které vzniklo na straně žalované, která včas půjčené částky věřiteli nevrátila, bez ohledu na smluvní ujednání. Podle § 2991 odst. 1 o. z.:„ Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil“. Předpokladem k aplikaci ustanovení § 2991 odst. 2 o. z. je prokázání toho, že se žalovaná bezdůvodně obohatila a získala majetkový prospěch buď plněním bez právního důvodu, nebo plněním z právního důvodu, který odpadl či protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Bezdůvodné obohacení vzniklé ze závazku je na místě pouze tehdy, pokud smlouva či závazek neexistuje, smlouva byla zrušena či byla později shledána jako neplatné právní jednání, což je daný případ. Zde soud vychází z názoru, že původní věřitel žalované plnil poskytnutím finančních prostředků na základě domněle platné smlouvy o zápůjčce, a proto má nárok na jejich vrácení, když zavinění nepředstavuje předpoklad pro vznik nároku z bezdůvodného obohacení. Tato povinnost„ vrátit“ je objektivního charakteru a vyplývá i z ustanovení § 2993 věta prvá o. z. Dle tohoto ustanovení:„ Plnila-li strana, aniž by tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila“. Přitom je rovněž nerozhodné, zda jde o omyl skutkový či právní, kdo jej vyvolal, jaké okolnosti se týká a nakolik je intenzivní. Vzhledem k tomu tedy, že se žalobce domáhal plnění na základě bezdůvodného obohacení a soud se s touto právní kvalifikací ztotožňuje, byl nárok žalobce posouzen ve smyslu ust. § 2991 a násl. o. z. Žalovaná prokazatelně obdržela částku [částka]. K vrácení bezdůvodného obohacení tedy zbývá rozdíl mezi již uhrazenou částkou a částkou poskytnutou, tj. dle tvrzení žaloby částka [částka]. Proto bylo žalobě vyhověno s tím, že je žalovaná povinna uhradit žalobci i zákonný úrok z prodlení, který byl přiznán od data následujícího po dni, kdy byla žalobcem žalovaná vyzvána k zaplacení této dlužné částky, a nikoliv od data požadovaného žalobcem, které na bezdůvodné obohacení nemá žádnou zákonnou vazbu, neboť vychází z data následujícího z plnění dle uzavřené smlouvy – od [datum]. Výzvou k plnění je i žalobní návrh, který obdržela žalovaná fikcí [datum]. V prodlení se tedy žalovaná ocitla dnem následujícím po této lhůtě, tj. od [datum]. Soud proto uložil žalované dluh žalobci uhradit tak, že zaplatí částku [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši [výše úroku] ročně z této částky od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku, ve lhůtě dle § 160 odst. 1 o.s.ř. Úrok z prodlení je přiznán v zákonné výši a náleží žalobci ve smyslu § 1970 občanského zákona a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Návrh byl do výše zákonného úroku z prodlení z částky [částka] od [datum] do [datum] zamítnut. Podle § 142 odst. 1 o.s.ř. účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Vzhledem k tomu, že měl ve věci plný úspěch žalobce, náleží mu právo na náhradu nákladů řízení. Soud určil odměnu právního zastoupení žalobce dle vyhl. MS č. 177/1996 Sb. (advokátního tarifu). Odměna činí za 1 úkon právní služby dle § 14b odst. 1 částku [částka]. V dané věci soud přiznal odměnu za 3 úkony (příprava a převzetí věci, sepis žaloby, předžalobní upomínka), tj. [částka]. Dále žalobci náleží dle § 13 odst. 1 a § 14b odst. 5 a) vyhlášky č. 177/96 Sb. paušální náhrada hotových výdajů účelně vynaložených v souvislosti s poskytnutím právní služby ve výši [částka] na jeden úkon. V daném případě byly přiznány 3 úkony, proto žalobci náleží celkem [částka] x 3 = [částka]. Dle § 137 odst. 3 písm. a) o.s.ř. náleží náhrada za daň z přidané hodnoty rovněž k nákladům řízení. V daném případě činí DPH částku [částka] Náklady právního zastoupení jsou celkem [částka] a s připočtením soudního poplatku [částka] dosahují náklady soudního řízení výše [částka]. Tuto částku je tedy povinna žalovaná žalobci nahradit na účet jeho právního zástupce ve lhůtě 3 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.