9 C 197/2022-48 — Okresní soud v Klatovech

Žalobce podal dne [datum] u Okresního soudu v Klatovech žalobu o zaplacení částky [částka] s příslušenstvím, která byla odůvodněna tím, že žalovaný uzavřel s [právnická osoba], se sídlem [adresa], Smlouvu o zápůjčce dne [datum], na základě které byla na účet žalovaného zaslána zápůjčka ve výši [částka], kterou se zavázal žalovaný splatit spolu s poplatkem ve výši [částka]. Splatnost byla sjednána do [datum]. Před uzavřením smlouvy byl žalovaný seznámen s jejími podmínkami prostřednictvím Předsmluvního formuláře. Pohledávka za žalovaným byla nejprve dne [datum] postoupena na společnost [právnická osoba] a poté byla postoupena Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] na žalobce. Žalobce požaduje po žalovaném splatit pouze zůstatek nesplacené jistiny ve výši [částka], dále požaduje zákonný úrok z prodlení ode dne následujícího po splatnosti pohledávky do zaplacení, tj. od [datum] z částky [částka]. Na nákladech soudního řízení účtuje [částka]. Žalovaný ani přes upomínky dluh neuhradil. V této věci byl vydán dne [datum] elektronický platební rozkaz, který byl zrušen pro nemožnost doručení do vlastních rukou žalovanému usnesením ze dne [datum]. Soud jednal a rozhodl dne [datum] bez přítomnosti účastníků, neboť žalobce byl omluven a u žalovaného bylo doručeno fikcí dnem [datum]. Soud měl dostatek podkladů pro rozhodnutí, proto postupoval dle § 101 odst. 2 a 3 o.s.ř. a rozhodl bez přítomnosti účastníků na základě listinných důkazů. Žalobce soudu předložil Smlouvu o zápůjčce ze dne [datum], uzavřenou se žalovaným, spolu se Všeobecnými obchodními podmínkami, které jsou její součástí, Údaje o zapůjčiteli spotř. úvěru (standardní informace o spotřebitelském úvěru), potvrzení o provedené platbě [částka] na účet č. [bankovní účet] dne [datum], oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] s podacím lístkem, Smlouvy o postoupení pohledávek 2x, předžalobní upomínku ze dne [datum]. Z těchto důkazů má soud za prokázáno, že dle Smlouvy o zápůjčce byla poskytnuta žalobcem žalovanému částka [částka]. Žalovaný se dle smlouvy zavázal splatit poskytnutou částku věřiteli do [datum] spolu s poplatkem [částka]. Protože soud neměl k dispozici žádné důkazy o tom, že by dluh žalovaný uhradil, vycházel z předložených důkazů žalobcem a uzavřel, že žaloba byla podána po právu. Žalobce nepožaduje žádné poplatky, pouze nedoplatek z částky, která byla žalovanému půjčena a nebyla dle podmínek uzavřených s předchůdcem žalobce splněna. Nárok žalobce soud považuje za bezdůvodné obohacení, které vzniklo na straně žalovaného, který včas půjčenou částku věřiteli nevrátil, bez ohledu na smluvní ujednání. Podle § 2991 odst. 1 o. z.:„ Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil“. Předpokladem k aplikaci ustanovení § 2991 odst. 2 o. z. je prokázání toho, že se žalovaný bezdůvodně obohatil a získal majetkový prospěch buď plněním bez právního důvodu, nebo plněním z právního důvodu, který odpadl či protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Bezdůvodné obohacení vzniklé ze závazku je na místě pouze tehdy, pokud smlouva či závazek neexistuje, smlouva byla zrušena či byla později shledána jako neplatné právní jednání, což je daný případ. Zde soud vychází z názoru, že původní věřitel žalovanému plnil poskytnutím finančních prostředků na základě domněle platné smlouvy o zápůjčce, a proto má nárok na jejich vrácení, když zavinění nepředstavuje předpoklad pro vznik nároku z bezdůvodného obohacení. Tato povinnost„ vrátit“ je objektivního charakteru a vyplývá i z ustanovení § 2993, věta prvá o. z. Dle tohoto ustanovení:„ Plnila-li strana, aniž by tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila“. Přitom je rovněž nerozhodné, zda jde o omyl skutkový či právní, kdo jej vyvolal, jaké okolnosti se týká a nakolik je intenzivní. Vzhledem k tomu tedy, že se žalobce domáhal plnění na základě bezdůvodného obohacení a soud se s touto právní kvalifikací ztotožňuje, byl nárok žalobce posouzen ve smyslu ust. § 2991 a násl. o. z. Žalovaný prokazatelně obdržel částku [částka]. K vrácení bezdůvodného obohacení tedy zbývá rozdíl mezi již uhrazenou částkou a částkou poskytnutou, tj. dle tvrzení žaloby částka [částka]. Proto bylo žalobě vyhověno s tím, že je žalovaný povinen uhradit žalobci i zákonný úrok z prodlení, který byl přiznán od data následujícího po dni, kdy byl žalobcem žalovaný vyzván k zaplacení této dlužné částky, a nikoliv od data požadovaného žalobcem, které na bezdůvodné obohacení nemá žádnou zákonnou vazbu, neboť vychází z data následujícího z plnění dle uzavřené smlouvy – od [datum]. Výzvou k plnění je i žalobní návrh, který obdržel žalovaný fikcí [datum]. V prodlení se tedy žalovaný ocitl dnem následujícím po této lhůtě, tj. od [datum]. Soud proto uložil žalovanému dluh žalobci uhradit tak, že zaplatí částku [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši [výše úroku] ročně z této částky od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku, tj. ve lhůtě dle § 160 odst. 1 o.s.ř. Úrok z prodlení je přiznán v zákonné výši a náleží žalobci ve smyslu § 1970 občanského zákona a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Návrh byl do výše zákonného úroku z prodlení z částky [částka] od [datum] do [datum] zamítnut. Podle § 142 odst. 1 o.s.ř. účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Vzhledem k tomu, že měl ve věci plný úspěch žalobce, náleží mu právo na náhradu nákladů řízení. Soud určil odměnu právního zastoupení žalobce dle vyhl. MS č. 177/1996 Sb. (advokátního tarifu). Odměna činí za 1 úkon právní služby dle § 14b odst. 1 částku [částka]. V dané věci soud přiznal odměnu za 3 úkony (příprava a převzetí věci, sepis žaloby, předžalobní upomínka), tj. [částka]. Dále žalobci náleží dle § 13 odst. 1 a § 14b odst. 5 a) vyhlášky č. 177/96 Sb. paušální náhrada hotových výdajů účelně vynaložených v souvislosti s poskytnutím právní služby ve výši [částka] na jeden úkon. V daném případě byly přiznány 3 úkony, proto žalobci náleží celkem [částka] x 3 = [částka]. Dle § 137 odst. 3 písm. a) o.s.ř. náleží náhrada za daň z přidané hodnoty rovněž k nákladům řízení. V daném případě činí DPH částku [částka] Náklady právního zastoupení jsou celkem [částka] a s připočtením soudního poplatku [částka] dosahují náklady soudního řízení výše [částka]. Tuto částku je tedy povinen žalovaný žalobci nahradit na účet jeho právního zástupce ve lhůtě 3 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.