9 C 202/2022-66 — Okresní soud v Klatovech

Žalobce podal dne [datum] žalobu o zaplacení částky [částka] s příslušenstvím, která byla odůvodněna tím, že žalovaná uzavřela se žalobcem Smlouvu o bankovních službách, v jejímž rámci byla sjednána služba [anonymizováno], na jejímž základě mohla žalovaná běžný účet přečerpat a tedy mohla čerpat z běžného účtu úvěr. Jedná se o tzv. kontokorentní úvěr, kdy žalovaná měla stanoven rámec, kolik může čerpat. Žalovaná se zavázala dosahovat příjmu na účet ve výši alespoň 50% povoleného úvěrového limitu. Žalovaná opakovaně porušovala smluvní podmínky, proto využila banka svého práva a od předmětné smlouvy odstoupila, čímž se stal celý dluh splatný, což prohlásil žalobce žalované ke dni [datum]. Dlužná částka sestává z neuhrazené jistiny [částka], částka [částka] představuje kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení z jistiny a částka [částka] pak dílčí poplatky předepsané žalované dle sazebníku žalobce na str. 8, 9. Žalobce také požadoval zaplacení zákonného úroku z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení. Žalovaná, ač upomínána, dluh neuhradila. Na nákladech řízení bylo účtováno [částka]. Pravomoc a příslušnost Okresního soudu v Klatovech k projednání této věci (žalovaná je státním příslušníkem [země] [anonymizováno]) vyplývá z čl. 7 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. 12. 2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních sporech. Dle tohoto ustanovení může být osoba, pokud předmět sporu tvoří smlouva nebo nároky ze smlouvy, žalována v jiném členském státě, než kde má bydliště, a to u soudu místa, kde závazek, o nějž se jedná, byl nebo měl být splněn. Pro účely tohoto ustanovení je tímto místem v případě nároku ze smlouvy o poskytování služeb (čl. 7 odst. 1) místo, kde služby podle smlouvy byly poskytnuty, což je v daném případě Česká republika, okres [okres]. Rozhodným právem, kterým se řídí uzavřená smlouva mezi účastníky, je dle čl. IV bod 2 této smlouvy právo české, zejm. z. č. 89/2012 Sb., tedy právo platné v České republice v době uzavření smlouvy. Soud jednal a rozhodl dne [datum] bez přítomnosti účastníků, neboť žalobce byl k jednání omluven a u žalované bylo doručeno fikcí dnem [datum]. Soud měl dostatek podkladů pro rozhodnutí, proto postupoval dle § 101 odst. 2 a 3 o. s. ř. a rozhodl na základě listinných důkazů předložených žalobcem. Žalobce soudu předložil Smlouvu o bankovních produktech a službách ze dne [datum], žádost o povolení debetního zůstatku [anonymizováno], Zvláštní ujednání ke kontokorentnímu úvěru [anonymizováno] ze dne [datum], Dispozice ke smlouvě o bankovních produktech a službách uzavřené mezi klientem a bankou dne [datum], formulář pro standardní informace o spotř. úvěru. Na základě těchto smluv byl poskytnut žalované [příjmení] úvěr [anonymizováno] s povoleným limitem [částka], smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou. Celková částka, kterou je třeba zaplatit, je [částka]. Roční úroková sazba činí [výše úroku] z čerpaného [anonymizováno] Smlouva o úvěru byla uzavřena v souladu s ust. § 2395 a násl. o.z. a ust. § 1810 a násl. o.z. Žalobce soudu dále předložil výpisy z úvěrového účtu žalované, výpisy z běžného účtu, VOP, potvrzení o výši příjmu žalované, Oznámení o vyčíslení dluhu ze dne [datum], předžalobní upomínku ze dne [datum] s podacím lístkem a platební historii žalované. Práva a povinnosti účastníků uzavřené smlouvy se řídí jednak smlouvou samotnou a Všeobecnými produktovými obchodními podmínkami žalobce, jež jsou její součástí. Pohledávka za žalovanou vznikla z titulu neuhrazených částek, které jsou specifikované v odst. I tohoto odůvodnění a jsou doloženy předloženými listinnými důkazy. Vzhledem k tomu, že žalovaná dluh nerozporovala, bylo žalobnímu návrhu v plném rozsahu vyhověno. Soud proto uložil žalované zaplatit žalobci částku [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši [výše úroku] ročně z této částky od [datum] do zaplacení, částku [částka] a částku [částka], to vše do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o.s.ř.). Pokud se týče příslušenství k žalované částce, úroky z prodlení byly žalobci přiznány podle § 1970 o.z. Dle tohoto ustanovení po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením, přičemž neujednají-li si strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Tímto nařízením je nař. vlády č. 351/2013. Soud při určení výše úroků z prodlení postupoval dle § 2 tohoto nařízení, podle kterého výše úroků z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. Protože žalovaná byla v prodlení se zaplacením dlužné částky nejméně od data uvedeného ve výroku tohoto rozhodnutí, soud jí ve smyslu citovaných zákonných ustanovení shora uložil i zaplacení těchto úroků z prodlení. Soud uložil neúspěšné žalované doplatit soudní poplatek ve výši [částka], dle pol. 2.2 sazebníku poplatků, vztažmo k pol. 1. a) přílohy k z. č. 549/1991 Sb., neboť v tomto řízení soud nevydal platební rozkaz, soudní poplatek byl zaplacen ve výši [částka] žalobcem, a protože činí [částka], pak soud uložil rozdíl žalované doplatit ve výši [částka], ve lhůtě do tří dnů od právní moci rozsudku. Podle § 142 odst. 1 o. s. ř. účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Vzhledem k tomu, že měl ve věci plný úspěch žalobce, náleží mu právo na náhradu nákladů řízení. Žalobce požadoval přiznání náhrady nákladů řízení včetně soudního poplatku ve výši [částka]. Soud určil odměnu právního zastoupení žalobce dle vyhl. MS č. 177/1996 Sb. (advokátního tarifu). Odměna činí za 1 úkon právní služby dle § 7 částku [částka]. V dané věci soud přiznal odměnu za 3 úkony, tj. příprava a převzetí věci, sepis žaloby a předžalobní upomínku. Dále žalobci náleží dle § 13 odst. 1 a odst. 3 AT č. 177/96 Sb. paušální náhrada hotových výdajů účelně vynaložených v souvislosti s poskytnutím právní služby ve výši [částka] na jeden úkon. V daném případě byly přiznány 3 úkony, proto žalobci náleží celkem [částka] x 3 = [částka]. Dle § 137 odst. 3 písm. a) o.s.ř. patří náhrada za daň z přidané hodnoty rovněž k nákladům řízení. DPH je [částka] Náklady právního zastoupení činí celkem [částka] a s připočtením soudního poplatku [částka] dosahují náklady soudního řízení výše [částka]. Tuto částku je povinna žalovaná žalobci nahradit na účet jeho právního zástupce ve lhůtě do 3 dnů od právní moci rozsudku.