9 C 222/2022-45 — Okresní soud v Klatovech

1. Žalobce podal dne [datum] u Okresního soudu v Klatovech žalobu o zaplacení částky [částka] s příslušenstvím, která byla odůvodněna tím, že žalovaná uzavřela s předchůdcem žalobce Smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] dne [datum] Smlouva byla uzavřena s původním věřitelem [název společnosti] [anonymizována tři slova]. Na základě této smlouvy byla žalované půjčena částka ve výši [částka]. Žalovaná se zavázala vrátit půjčenou částku spolu s poplatkem [částka] a úrokem [částka], tj. celkem částku [částka], do 30ti dnů od obdržení předmětné částky. Dle dodatku ke smlouvě byla splatnost nově sjednána na [datum] a jistina byla ponížena na [částka] a poplatky na částku [částka]. Protože žalovaná nesplatila úvěr ani v prodloužené lhůtě splatnosti, pak se žalovaná zavázala vrátit částku [částka] Žalovaná však splátku řádně a včas neuhradila, nezaplatila ničeho. Ode dne [datum] se žalovaná ocitla v prodlení s úhradou dlužné částky. Pohledávka za žalovanou byla postoupena z původního věřitele na žalobce na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] s účinností od [datum]. Změna v osobě věřitele byla žalované oznámena dopisem ze dne [datum]. Ode dne postoupení pohledávky nebylo na dluh uhrazeno rovněž ničeho. Žalobce nemá informaci o tom, že žalovaná uhradila částku [částka], což je hodnota postoupené pohledávky, která sestává z nesplacené jistiny [částka], nesplaceného poplatku ve výši [částka], smluvního úroku za poskytnutí finančních prostředků ve výši [částka], smluvní pokuty [částka], poplatků za odeslání upomínky [částka]. Žalobce provedl revizi těchto částek a požaduje po žalovaném nesplacenou jistinu, tj. [částka], nesplacený poplatek za poskytnutí úvěru ve výši [částka], postoupený smluvní úrok za poskytnutí finančních prostředků ve výši [částka], poplatky za odeslání upomínek [částka] ([částka]) a smluvní pokutu [částka] (propočet dle čl. VIII odst. 1, písm. d) smlouvy, tj. [výše úroku] z dlužné částky za každý započatý den prodlení). Dále požaduje žalobce kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení [částka] po revizním přepočtu od [datum] do [datum] a zákonný úrok z prodlení od [datum] z jistiny [částka]. Na nákladech řízení je požadováno [částka]. 2. Svoji aktivní legitimaci žalobce doložil Smlouvou o postoupení pohledávek, uzavřenou s [název společnosti] [název společnosti] [anonymizováno] ze dne [datum] na žalobce. Oznámení o postoupení pohledávky adresované žalované dopisem předchůdce žalobce je datováno dnem [datum] a doloženo poštovním podacím archem. 3. Ve věci platební rozkaz vydán nebyl. Soud jednal a rozhodl dne [datum] bez přítomnosti účastníků, když žalobce byl k jednání omluven a u žalované bylo doručeno dnem [datum]. Soud postupoval v souladu s ust. § 101 odst. 2, 3 o. s. ř., neboť měl dostatek podkladů pro rozhodnutí ve věci samé. 4. Žalobce soudu předložil Smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] která byla uzavřena dle § 2395 a násl. o. z. dne [datum], s původním věřitelem [název společnosti] [název společnosti] [anonymizována dvě slova]. Soud zjistil, že na základě této smlouvy byla žalované půjčena částka ve výši [částka] (potvrzení o provedené platbě žalobce doložil). Žalovaná se zavázala vrátit půjčenou částku spolu s poplatkem [částka] a úrokem [částka], tj. celkem částku [částka], do 30ti dnů od obdržení předmětné částky. V případě překročení doby splatnosti se zvyšuje poplatek za sjednání úvěru na [částka], úrok je [částka] ([výše úroku] ročně). Dle Dodatku ke smlouvě ze dne [datum] byla splatnost nově sjednána na [datum] a jistina byla [částka] a poplatky [částka]. Úrok byl nově stanoven na [výše úroku] denně. Celková částka, která měla být nově splacena, byla [částka]. Žalobcem byl dále předložen Formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, potvrzení o provedené platbě [částka] na účet žalované dne [datum], kopie upomínek ze dne [datum], [datum], [datum], [datum] a výzvu před podáním žaloby ze dne [datum] s doklady o doručování. 5. Podle § 580 odst. 1o. z. platného v době uzavření smlouvy, neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Toto ustanovení představuje zákonný nástroj, jehož účelem je odstraňovat nepřiměřenou tvrdost a nespravedlnost, která nepožívá právní ochrany. Vždy záleží na okolnostech každého jednotlivého případu, kdy učinění závěru o rozporu s dobrými mravy vychází ze zjištění, že pouhá formální aplikace práva by vedla ke zjevně nepřiměřeným důsledkům. Aplikace korektivu dobrých mravů nastupuje tedy po zjištění, že sice právní jednání zákonu neodporuje, ale obsah právního jednání s ohledem na okolnosti případu je nespravedlivý, zřejmě nepřiměřený, a že tedy nemůže obstát pro rozpor s hodnotami, které dobré mravy prezentují. Soud si musí sám v každém jednotlivém případě vymezit hypotézu, neboť není stanovena právním předpisem, není zde výslovně stanoveno, ze kterých hledisek má soud vycházet a je tedy třeba zvážit všechny rozhodné okolnosti toho kterého případu, zda jsou splněny podmínky pro použití ustanovení § 580 odst. 1 o. z. Bez zvážení okolností konkrétního případu nelze ani vycházet ze závěrů jiného soudního rozhodnutí soudu v obdobné věci (již judikováno). Dobré mravy jsou dle již ustálené soudní judikatury spíše měřítkem etického hodnocení konkrétních situací a jejich souladu s obecně uznávanými pravidly slušnosti a poctivého jednání, a proto je třeba posuzovat každý případ individuálně s přihlédnutím k jednání účastníků v tom kterém období a i vzhledem k jejich tehdejšímu postavení. Vada způsobující neplatnost se může vztahovat i na část právního jednání a pak zbývá posoudit, zda je vadná část oddělitelná od zbývajícího obsahu právního jednání (ve smyslu § 576 o. z.). Soud v daném případě posoudil uzavřenou Smlouvu mezi předchůdcem žalobce a žalovanou dne [datum] ve smyslu § 588 o. z., jako neplatné právní jednání. Tato neplatnost působí od počátku a ze zákona. Zde není rozhodná vědomost účastníků smlouvy o důvodu této neplatnosti. Soud při svém rozhodování vycházel z následujících úvah: V daném případě byla smlouva mezi jejími účastníky uzavřena jako spotřebitelská, ve smyslu ust. § 1810 a násl. o. z. Podle § 1813 o. z. jsou zakázaná ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. Nepřiměřená ujednání ve spotřebitelských smlouvách mají být i podle směrnice Rady 93/13 EHS a judikatury ESD považována za absolutně neplatná, spotřebitelé se tedy nemusí nepřiměřených ustanovení sami dovolávat. Systém ochrany zavedený touto směrnicí vychází z myšlenky, že se spotřebitel nachází v nerovném postavení vůči poskytovateli jak z hlediska vyjednávací síly, tak i úrovně informovanosti. Proto čl. 6 odst. 1 směrnice stanoví, že nepřiměřené podmínky nejsou pro spotřebitele závazné. V daném případě jak zřejmé z textu předložené smlouvy, tato byla předtištěna, byla napsána předem, pouze se dopisuje půjčená částka,„ poplatky“, splátky a další konkrétní údaje související s osobou žalované. Žalovaná tedy samotný text smluv v tomto směru těžko mohla ovlivnit. Žalobci byla pohledávka za žalovanou postoupena od jeho právního předchůdce. Okolnosti uzavření smlouvy soud tedy nemohl zjistit, ani v jakém postavení se oba účastníci smlouvy nacházeli, nicméně je zřejmé, že je to žalovaná, která je tou slabší stranou v uzavíraném kontraktu, její postavení je tedy tímto samo o sobě zhoršeno. Očekává se ale od poskytovatele - požadavek přiměřenosti a poctivosti jednání vůči spotřebiteli, kdy rozsah zajištění návratnosti půjčky (úvěru) odpovídá jeho ekonomickému riziku. Soud nemohl zjistit, v jakém postavení se spotřebitel – žalovaná nacházela s ohledem na finanční prostředky, které má k dispozici, předchůdce žalobce si zřejmě nezjišťoval ekonomickou schopnost žalované splácet úvěr, což nebylo žalobcem doloženo. Soud považuje toto právní jednání (Smlouvu o spotř. úvěru) za neplatné nejen z tohoto důvodu, ale i pro rozpor s dobrými mravy také z toho důvodu, že žalobce požaduje po žalované navýšení splatného dluhu po 30ti dnech o částku [částka] a dle dodatku ze dne [datum] se výpůjční úroková sazba mění na [výše úroku] denně, což markantně překračuje obvyklou úrokovou míru v daném místě a čase, poskytovanou bankovním sektorem. Ze smlouvy není patrné, jak byly tyto částky určeny a proč právě v této výši, smlouva se jeví celkově jako nevyvážená v neprospěch žalované jako spotřebitele, smlouva obsahuje řadu poplatků za prodloužení splatnosti úvěru, za odeslání upomínek, za administrativní náklady na vymáhání, poplatek i za„ inspektorský výjezd“ … Celkovou výši těchto poplatků vztažmo k půjčené částce, i ke lhůtě splatnosti, soud považuje za odporující dobrým mravům. Sjednané poplatky těžko lze oddělit od ostatních ujednání ve smlouvě, neboť je zřejmé, že bez tohoto ujednání by věřitel takovouto smlouvu neuzavřel. Proto soud považuje za neplatné právní jednání celou smlouvu. Soud se dále zabýval tím, zda nel