9 C 255/2022-47 — Okresní soud v Klatovech

1. Žalobce podal dne [datum] u Okresního soudu v Klatovech žalobu o zaplacení částky [částka] s příslušenstvím, která byla odůvodněna tím, že žalovaný uzavřel s předchůdcem žalobce, společností [právnická osoba], Smlouvu o úvěru dne [datum]. Na základě této smlouvy byla žalovanému vyplacena částka ve výši [částka], kterou se zavázal vrátit spolu s příslušenstvím – poplatkem ve výši [částka] do [datum]. Celkově měl žalovaný zaplatit částku [částka]. Žalovaný smlouvu podepsal, obdržel v rámci procesu uzavírání smlouvy formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, tím také došlo k odsouhlasení Všeobecných obchodních podmínek. Žalovaný zvolil proces poskytnutí úvěru prostřednictvím internetových stránek [webová adresa]. Žádost o poskytnutí úvěru byla následně schválena a na bankovní účet žalovaného byla zaslána jím požadovaná částka. Žalovaný však neuhradil sjednanou částku včas, dle informací od původního věřitele nezaplatil ničeho. Pohledávka za žalovaným byla postoupena z původního věřitele na žalobce na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], s účinností k témuž dni. Ke dni postoupení činila hodnota pohledávky [částka], která sestává mj. i z nesplacené jistiny ve výši [částka], smluvní pokuty [částka], poplatku za poskytnutí úvěru [částka], smluvních úroků [částka], kapitalizovaného úroku z prodlení [částka] a nákladů na vymožení pohledávky [částka]. V žalobě je požadován mimo jistiny [částka] i zákonný úrok z prodlení od [datum] do zaplacení, dále kapitalizovaný zákonný úrok [částka], kapitalizovaný„ úrok“ [částka] (což je součet [částka] + [částka] a [částka]) a částka [částka]. Změna v osobě věřitele byla žalovanému oznámena dopisem ze dne [datum]. Ode dne postoupení pohledávky nebylo na dluh uhrazeno ničeho. Na nákladech řízení je požadováno [částka]. 2. Svoji aktivní legitimaci žalobce doložil Smlouvou o postoupení pohledávek, uzavřenou s původním věřitelem [právnická osoba] ze dne [datum]. Oznámení o postoupení pohledávky adresované žalovanému dopisem předchůdce žalobce je datováno dnem [datum]. 3. Ve věci nebyl vydán el. platební rozkaz. Soud jednal a rozhodl dne [datum] bez přítomnosti účastníků, když žalobce byl k jednání omluven a u žalovaného bylo doručeno fikcí dnem [datum]. 4. Žalobce po revizi žalovaných částek vzal částečně žalobu zpět před, a to podáním ze dne [datum], o částku [částka], když dále se požaduje kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši [částka] (dluh od [datum] do [datum]). 5. Soud zastavil řízení k návrhu žalobce ve výši [částka] dle § 96 odst. 1, 2 o. s. ř., když dispoziční právo se žalobou má žalobce. A ke zpětvzetí došlo před jednáním ve věci samé. 6. Žalobce soudu předložil Smlouvu o úvěru, původně uzavřenou mezi [právnická osoba] a žalovaným. Na základě této smlouvy byla žalovanému vyplacena částka ve výši [částka], kterou se zavázal vrátit spolu s příslušenstvím – poplatkem ve výši [částka] do [datum], když datum poskytnutí úvěru je [datum]. Celkově měl žalovaný zaplatit částku [částka]. Žalovaný smlouvu podepsal, obdržel v rámci procesu uzavírání smlouvy formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, tím také došlo k odsouhlasení Všeobecných obchodních podmínek. Žalovaný zvolil proces poskytnutí úvěru prostřednictvím internetových stránek [webová adresa]. Žádost o poskytnutí úvěru byla následně schválena. Dále bylo předloženo potvrzení o platbě [částka] (historie transakcí), Formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, přehled čerpání úvěru KICREP [číslo], výzva před podáním žaloby ze dne [datum], napsaná advokátem žalobce. Z těchto důkazů má soud za prokázáno, že žalovaný obdržel od předchůdce žalobce částku celkem [částka], což žalobce doložil. Smlouvu o úvěru, uzavřenou mezi původním věřitelem a žalovaným, považuje soud za neplatné právní jednání z následujících důvodů: Podle § 580 odst. 1o. z. platného v době uzavření smlouvy, neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Dobré mravy jsou dle již ustálené soudní judikatury spíše měřítkem etického hodnocení konkrétních situací a jejich souladu s obecně uznávanými pravidly slušnosti a poctivého jednání, a proto je třeba posuzovat každý případ individuálně s přihlédnutím k jednání účastníků v tom kterém období a i vzhledem k jejich tehdejšímu postavení. Vada způsobující neplatnost se může vztahovat i na část právního jednání a pak zbývá posoudit, zda je vadná část oddělitelná od zbývajícího obsahu právního jednání (ve smyslu § 576 o. z.) Smlouva byla uzavřena jako spotřebitelská, ve smyslu ust. § 1810 a násl. o. z. Podle § 1813 o. z. jsou zakázaná ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. Nepřiměřená ujednání ve spotřebitelských smlouvách mají být i podle směrnice Rady 93/13 EHS a judikatury ESD považována za absolutně neplatná, spotřebitelé se tedy nemusí nepřiměřených ustanovení sami dovolávat. Smlouva je postavena na nesolventnosti žalovaného, za 29 dní zápůjčky [částka] je požadováno [částka], tedy více jak násobek částky půjčené. Pokud věřitel operuje ve smlouvě s možnou slevou v tzv.„ věrnostním programu“ v čl. XV. Smlouvy, pak možnost získání slevy je na úvaze věřitele, proto k této formulaci nelze přihlédnout jako k ustanovení, která jsou ve prospěch spotřebitele. Spolu s dalšími poplatky z úvěru, smluvním úrokem, smluvní pokutou a náklady za vymáhání je celkově smlouva nevyvážená a zcela vyznívá v neprospěch spotřebitele. U žalovaného si původní věřitel jeho úvěruschopnost řádně nezjišťoval, což samo o sobě by neplatnost tohoto ujednání mohlo způsobit. Soud se dále zabýval tím, zda nelze vztah mezi účastníky posoudit dle ustanovení, týkajících se bezdůvodného obohacení. Podle § 2991 odst. 1 o. z.„ Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil“. Předpokladem k aplikaci ustanovení § 2991 odst. 2 o. z. je prokázání toho, že se žalovaný bezdůvodně obohatil a získal majetkový prospěch buď plněním bez právního důvodu, nebo plněním z právního důvodu, který odpadl či protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Bezdůvodné obohacení vzniklé ze závazku je na místě pouze tehdy, pokud smlouva či závazek neexistuje, smlouva byla zrušena či byla později shledána jako neplatné právní jednání, což je daný případ. Zde soud vychází z názoru, že žalobce žalovanému plnil poskytnutím finančních prostředků na základě domněle platné smlouvy o úvěru, a proto má nárok na jejich vrácení, když zavinění nepředstavuje předpoklad pro vznik nároku z bezdůvodného obohacení. Tato povinnost„ vrátit“ je objektivního charakteru a vyplývá i z ustanovení § 2993 věta prvá o. z. Dle tohoto ustanovení„ Plnila-li strana, aniž by tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila“. Přitom je rovněž nerozhodné, zda jde o omyl skutkový či právní, kdo jej vyvolal, jaké okolnosti se týká a nakolik je intenzivní. Vzhledem k tomu tedy, že se žalobce domáhal plnění na základě neplatné smlouvy a soud dospěl k závěru o její neplatnosti, pak byl nárok žalobce posouzen dle ust. § 2991 a násl. o. z. jako bezdůvodné obohacení. Žalovaný prokazatelně obdržel částku [částka] a dle tvrzení žalobce neuhradil dosud ničeho. K vrácení bezdůvodného obohacení tedy zbývá od žalovaného žalobci právě tato částka. Soud proto uložil žalovanému zaplatit žalobci [částka] se zákonným úrokem z prodlení 15% ročně z této částky od [datum] do zaplacení. Úrok je přiznán v zákonné výši a náleží žalobci ve smyslu § 1970 občanského zákona a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Žalovaný se ocitl v prodlení den následující po [datum], což je datum, ke kterému byl žalovaný vyzván k úhradě dluhu a je uvedený ve výzvě před podáním žaloby ze dne [datum]. Vše zaplatí žalovaný ve lhůtě dle § 160 odst. 1 o. s. ř., tedy tří dnů od právní moci rozsudku. Pokud se týče ostatních požadovaných nároků žalobcem, o nich bylo rozhodnuto tak, že řízení se ohledně zákonného úroku z prodlení z částky [částka] od [datum] do [datum] a co do výše kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení [částka], kapitalizovaného úroku ve výši [částka], nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši [částka] a částky [částka], zamítá. Z neplatného právního jednání se žalobce nemůže domáhat jiného plnění než bezdůvodného obohacení vzniklého na straně žalovaného. 7. Soud uložil žalobci doplatit soudní poplatek ve výši [částka], dle pol. 2.2 sazebníku poplatků vztažmo k pol. 1. a) přílohy k z. č. 549/1991 Sb., neboť v tomto řízení soud nevydal platební rozkaz, soudní poplatek byl zaplacen ve výši [částka] žalobcem a protože činí [částka], pak soud uložil rozdíl žalobci doplatit ve výši [částka], ve lhůtě do tří dnů od právní moci rozsudku dle § 160 odst. 1 o. s. ř. 8. Podle § 142 odst. 2 o. s. ř., měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, ž