9 C 80/2022-50 — Okresní soud v Klatovech

Žalobkyně podala u Okresního soudu v Klatovech dne [datum] žalobu pro [částka] s úrokem z prodlení ve výši 8,25% ročně z této částky od [datum] do zaplacení a požadovala přiznání nákladů soudního řízení. Před jednáním, podáním ze dne [datum], vzala žalobkyně svůj návrh částečně zpět o částku [částka], kterou žalovaná dne [datum] uhradila. Usnesením j. č. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], které nabylo právní moci dne [datum], bylo řízení o částku [částka] zastaveno. Na žalobě zůstala částka [částka] jako kapitalizovaný úrok z prodlení za období od [datum] do [datum] a na nákladech řízení bylo požadováno [částka]. V žalobním návrhu, který došel soudu dne [datum], je uvedeno, že na základě objednávky ze dne [datum] byla mezi žalobkyní a žalovanou uzavřena dne [datum] smlouva o dílo č. SD [číslo] za účelem provedení díla„ Čistírna odpadních vod ve [právnická osoba]“. Dle uzavřené smlouvy o dílo probíhala realizace zakázky ve sjednaných termínech plnění (čl. 5 smlouvy) a zároveň byly vystavovány a hrazeny zálohové faktury dle čl. 4 smlouvy o dílo. Fakturace zakázky probíhala tak, že žalobkyně vystavila dvě zálohové faktury na celkovou částku [částka], které byly žalovanou uhrazeny. Po realizaci díla byla žalobkyní vystavena konečná faktura dne [datum], [číslo], na částku [částka], ve které byly zohledněny již vystavené a zaplacené zálohové faktury s uvedením zádržného ve výši [číslo] z celkové ceny díla, tj. částka [částka] tak, jak si strany sjednaly ve smlouvě v čl. 4 [číslo]. Faktura byla uhrazena ve výši [částka]. Dne [datum] došlo na základě předávacího protokolu k předání díla objednateli – tj. žalované s tím, že zařízení bylo bez závad a nedodělků bránící provozu. Zádržné mělo být uvolněno tak, následovně: a) 50% ve lhůtě do 60 dnů od převzetí díla a uvedení díla do zkušebního provozu, když vady a nedodělky shledány nebyly. b) 50% ve lhůtě 60 dnů po úspěšném ukončení zkušebního provozu v délce min. 12 měsíců a kolaudaci díla. Zkušební provoz stavby byl stavebním úřadem povolen na období od [datum] do [datum] přičemž v [číslo] byl stavebním úřadem zkušební provoz prodloužen do [datum]. Celé dílo bylo předáno dne [datum] a následně k [datum] byly identifikované vady a nedodělky smluvním partnerem objednatele, [právnická osoba], [anonymizováno], odstraněny. Soupis vad se netýkal plnění žalobkyně. Žalovaná měla uhradit žalobkyni ve smyslu čl. 4 .2.1 písm. a) částku [částka] do 60 dnů, tj. do [datum]. Žalovaná svůj závazek uvolnění - zaplacení části zádržného ve výši [částka] nesplnila. Žalobkyně si nárokuje po žalované také příslušenství v podobě zákonného úroku z prodlení ve smyslu ust. § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. vlády 33/2010 Sb. ve výši 8,25% p.a. z částky [částka] od [datum] do zaplacení. Žalovaná reagovala na podanou žalobu ve svém vyjádření ze dne [datum] úhradou části zádržného. Dále uvedla, že reklamace není s investorem ukončena a druhá část zádržného bude uhrazena po jejím ukončení dle čl. 4 odst. 4.2.1 Smlouvy. Žalobkyně soudu předložila k důkazu objednávku ze dne [datum], smlouvu o dílo ze dne [datum], uzavřenou mezi objednatelem – žalovanou a zhotovitelem – žalobkyní s předmětem na realizaci stavby [rok] [číslo] čistírna odpadních vod ve [právnická osoba], předávací protokol ze dne [datum], emailovou korespondenci, fakturu [číslo], výzvy ze dne [datum] a [datum] Smlouvou o dílo uzavřenou dle § 2586 a násl. se zhotovitel zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele dílo a objednatel se zavazuje dílo převzít zaplatit cenu. Právo na zaplacení ceny díla vzniká provedením díla (§ 2610 odst. 1 o. z.). V daném případě bylo ve Smlouvě ujednáno pod 4.2., že po předání a převzetí zhotoveného díla bude zhotovitelem vystavena konečná faktura zbývající části ceny díla, znějící na částku ve výši minimálně 10% z celkové ceny díla. Z této faktury bude uplatněno zádržné ve výši 10% z celkové ceny díla bez DPH. Dle čl. 4 .2.1 zádržné mělo být uvolněno tak, že a) 50% ve lhůtě do 60 dnů po odstranění všech vad a nedodělků specifikovaných v protokolu o předání a převzetí díla a uvedení do zkušebního provozu v souladu s platnou legislativou. Z protokolu o předání díla ze dne [datum] vyplývá, že dílo bylo předáno objednateli jako plně funkční, zařízení nevykazuje vady a nedodělky. Zkušební provoz byl povolen na období od [datum] do [datum] a následně byl o rok prodloužen. Nic tedy žalované nebránilo v proplacení zádržného ve výši 50% z částky [částka], tj. [částka] do [datum]. Protože se tak nestalo, ocitla se žalovaná v prodlení od [datum]. Žalobkyně má tedy právo na zákonný úrok z prodlení za období od [datum] do [datum] (k úhradě došlo [datum]). Pokud se týče tohoto příslušenství k původně žalované částce, úroky z prodlení byly žalobkyni přiznány ve smyslu § 1970 o. z. Dle tohoto ustanovení po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením, přičemž neujednají-li si strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Tímto nařízením je nař. vlády č. 351/2013. Soud při určení výše úroků z prodlení postupoval dle § 2 tohoto nařízení, podle kterého výše úroků z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. Soud uložil žalované zaplatit dle odůvodnění shora úroky z prodlení ve výši [částka], jak požadováno žalobkyní (8,25% ročně z částky [částka], ověřovací propočet dle systému [anonymizováno] činil [částka]), přičemž lhůta k zaplacení dlužné částky byla stanovena 3 dny od právní moci rozsudku, dle § 160 odst. 1 o. s. ř. Podle § 146 odst. 2 o. s. ř. jestliže některý z účastníků zavinil, že řízení muselo být zastaveno, je povinen hradit jeho náklady. Byl-li však pro chování žalovaného (jiného účastníka řízení) vzat zpět návrh, který byl podán důvodně, je povinen hradit náklady žalovaný (jiný účastník řízení). Vzhledem k tomu, že uplatněný nárok na náhradu nákladů řízení vyplývá z práva procesního, soud především posuzoval, zda žaloba byla podána z tohoto procesního hlediska důvodně, tzn. z hlediska vztahu výsledku chování žalované k požadavkům žalobkyně. V daném případě je nesporné, že ke zpětvzetí žalobního návrhu došlo podáním, které následovalo po podané žalobě. Žalovaná částka byla uhrazena po podání žaloby. Při rozhodování o náhradě nákladů řízení soud přihlížel k tomu, zda a kdo zavinil, že k zastavení řízení muselo dojít. V daném případě došlo ke zpětvzetí návrhu pro chování žalované, žalobní návrh byl tedy podán důvodně a žalobkyně z tohoto pohledu měla ve věci úspěch a žalovaná je proto povinna nahradit žalobci náklady soudního řízení (nehledě na to, že žalobkyně měla procesní úspěch i v požadovaných kapitalizovaných úrocích z prodlení - § 142 odst. 1 o. s. ř.). Žalobkyni tedy náleží právo na náhradu nákladů řízení v plné výši. Soud určil odměnu právního zastoupení žalobkyně dle vyhl. MS č. 177/1996 Sb. (advokátního tarifu). Odměna činí za 1 úkon právní služby dle § 7 částku [částka]. V dané věci soud přiznal odměnu za 2,5 úkony (příprava a převzetí věci, sepis žaloby a v jedné polovině jednoduchá upomínka, tj. [částka]. Dále žalobci náleží dle § 13 odst. 1, 3 vyhlášky č. 177/96 Sb. paušální náhrada hotových výdajů účelně vynaložených v souvislosti s poskytnutím právní služby ve výši [částka] na jeden úkon. V daném případě byly přiznány 3 úkony, proto žalobkyni náleží celkem [částka] x 3 = [částka]. Dle § 137 odst. 3 písm. a) o. s. ř. patří náhrada za daň z přidané hodnoty rovněž k nákladům řízení. V daném případě činí DPH [částka] Náklady právního zastoupení jsou celkem [částka] a s připočtením soudního poplatku [částka] dosahují náklady soudního řízení výše zaokrouhleně [částka]. Tato částka byla opravena již jako správná (oproti chybně vyhlášenému znění [částka]) v písemném vyhotovení rozhodnutí, jak umožňuje § 164 o. s. ř. Částku [částka] je povinna žalovaná žalobkyni nahradit na účet jejího právního zástupce, rovněž ve lhůtě 3 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.