10 C 142/2023-43 — Okresní soud v Klatovech

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu domáhala na žalované zaplacení [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení. K uplatněnému právu uvedla, že na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] uzavřenou mezí ní a [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] nabyla pohledávku za žalovanou. Žalobkyně přiblížila, že původní věřitel uzavřel s žalovanou dne [datum] smlouvu o úvěru, na jejímž základě poskytl žalované finanční prostředky ve výši [částka]. Úvěr měl být splacen nejpozději dne [datum]. Žalovaná nedodržela svůj závazek splatit poskytnutý úvěr řádně a včas. Žalovaná na svůj dluh ničeho neuhradila. Výzva k zaplacení dluhu zůstala ze strany žalované bez odezvy, pročež se žalobkyně obrátila se svým nárokem na soud. Žalovaná částka se skládá z dlužné jistiny úvěru ve výši [částka], smluvního úroku ve výši [částka] a smluvní pokuty ve výši [částka]. 2. Soud ve věci nařídil jednání, k němuž se však žalovaná, byvši řádně předvolána, nedostavila a svoji neúčast rovněž neomluvila. Žalobkyně byla z jednání omluvena. Soud proto za splnění podmínek § 101 odst. 3 o. s. ř. jednal v nepřítomnosti obou účastníků. 3. Aktivní legitimaci žalobkyně k podání žaloby má soud za osvědčenou smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] (včetně její přílohy v podobě seznamu postupovaných pohledávek), na jejímž základě byla na žalobkyni postoupena mimo jiné i pohledávka za žalovanou. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno, jak soud zjistil z dopisu původního věřitele ze dne [datum]. 4. Soud ze smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] uzavřené mezi původním věřitelem a žalovanou dne [datum], zjistil, že původní věřitel se zavázal poskytnout žalované finanční prostředky ve výši [částka]. Úvěr měl být dle smlouvy splacen nejpozději dne [datum] ve výši [částka] (tj. s pevným úrokem ve výši [částka]). Z výpisu z bankovního účtu, vedeného u [právnická osoba], soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované částku [částka] převodem na žalovanou uvedený bankovní účet dne [datum]. Dodatky ke smlouvě o úvěru (resp. novými smlouvami modifikujícími dosavadní závazek) ze dne [datum] a ze dne [datum] došlo k navýšení poskytované jistiny úvěru nejprve na [částka], posléze na [částka]. Splatnost úvěru po jeho posledním navýšení byla dohodnuta ke dni [datum]. Nedílnou součástí smluvních ujednání byla ustanovení o smluvní pokutě ve výši 0,1 % denně z jistiny. Věřitel žalované zaslal částku ve výši [částka] dne [datum] a částku ve výši [částka] téhož dne. 5. Po právní stránce soud posoudil věc tak, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o úvěru podle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Podstatnými náležitostmi smlouvy o úvěru jsou dle § 2395 cit. zákona ujednání o výši poskytnutých peněžních prostředků, o povinnosti úvěrovaného tyto prostředky vrátit a zaplatit úroky, což bylo v případě hodnocené úvěrové smlouvy (a jejích změn) splněno. 6. Žalovaná v průběhu řízení relevantním způsobem neprokázala, že by byla dlužnou částku žalobkyni před zahájením řízení uhradila, neuplatnila jakoukoliv procesní obranu, nárok žalobkyně nezpochybnila a tento lze po provedení listinných důkazů fakticky považovat za nesporný. V řízení bylo prokázáno, že původní věřitel poskytl žalované jistinu úvěru ve výši [částka], přičemž pevný úrok v částce [částka] byl sjednán v (poslední) smlouvě o úvěru. Splatnost úvěru byla rovněž navázána na pevné datum, a sice [datum]. Následujícího dne se tedy žalovaná již ocitla v prodlení se splněním své povinnosti úvěr s úrokem věřiteli vrátit. Stejně tak nárok na smluvní pokutu se v obecné rovině nevymyká dobrým mravům. Smluvní pokuta za prodlení sice byla sjednána bez ohledu na zavinění úvěrovaného (tj. žalované), žalovaná ovšem pro svoji pasivitu v řízení netvrdila (a tím ani neprokazovala), že by soud na pozadí relevantních okolností případu měl zvážit moderaci smluvní pokuty či její vyloučit její aplikaci jiným způsobem, přičemž důvod prodlení žalované v řízení najevo nevyšel. Ve světle řečeného tudíž soud žalobě v plném rozsahu vyhověl. 7. Výrok o nákladech řízení mezi účastníky je založen na ustanoveních § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 o. s. ř., tj. na procesním úspěchu žalobkyně ve sporu, která před podáním žaloby vyzvala žalovanou k úhradě žalobou uplatněné částky. Tuto skutečnost žalobkyně doložila kopií příslušné předžalobní upomínky a průkazem jejího odeslání. Žalovaná je tedy povinna nahradit žalobkyni její soudní výlohy v plném rozsahu. Náklady řízení žalobkyně dle § 137 o. s. ř. tvoří soudní poplatek ve výši [částka], odměna advokáta za zastupování žalobkyně v soudním řízení ve výši [částka] sestávající ze 3 úkonů právní služby (příprava a převzetí zastoupení, výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé a podání samotné žaloby, resp. návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu) při sazbě mimosmluvní odměny [částka] za 1 úkon právní služby dle § 14b odst. 1 písm. c) bodu 2 advokátního tarifu, dále 3 režijní paušály v celkové výši [částka] dle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu, jakož i náhrada za daň z přidané hodnoty o sazbě 21 % ve výši [částka] Celkem tedy činí náklady řízení žalobkyně částku [částka]. 8. Jelikož soud v nynější věci nevydal k návrhu žalobkyně elektronický platební rozkaz, nýbrž v řízení pokračoval nařízením jednání k projednání případu, je povinností soudu doměřit navrhovateli soudní poplatek do výše, v níž by byl vybrán za klasický návrh na zahájení řízení (žalobu). Podle položky 2 bodu 2 ve spojení s položkou 1 bodem 1 písm. b) Sazebníku poplatků tvořícího přílohu k zákonu č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, by soudní poplatek činil [částka]. Žalobkyně zaplatila soudní poplatek z návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu ve výši [částka] v souladu s položkou 2 bodem 1 písm. c) Sazebníku poplatků. Žalobkyni tak stíhá povinnost zaplatit České republice - Okresnímu soudu v Klatovech doplatek soudního poplatku z návrhu ve výši [částka]. Soud zde při svém rozhodování vycházel z ustanovení § 4 odst. 1 písm. j) zákona o soudních poplatcích, dle něhož splatnost poplatku nastává uložením povinnosti zaplatit poplatek v souvislosti s rozhodnutím soudu o věci samé. 9. Při úvaze o lhůtě ke splnění rozsudkem uložených povinností se soud řídil ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř. a určil zákonem předvídanou výchozí lhůtu 3 dnů od právní moci rozsudku, když nezjistil žádné okolnosti, pro které by bylo namístě pariční lhůtu prodloužit, anebo stanovit, že peněžité plnění se má stát ve splátkách.