10 C 172/2023-53 — Okresní soud v Klatovech

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu domáhala na žalovaném zaplacení částky [částka] s blíže specifikovaným příslušenstvím. K uplatněnému právu uvedla, že je právnickou osobou, která je příjemcem příspěvku placeného vlastníkem, popřípadě provozovatelem motorového vozidla, jež je provozováno bez pojištění odpovědnosti z jeho provozu v rozporu se zákonem č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), v platném znění (dále též„ ZPR“). Právo na úhradu zmíněného příspěvku dovozuje z ustanovení § 4 odst. 1 citovaného zákona. 2. Žalobkyně lustrací v registru silničních vozidel zjistila, že osobní automobil [registrační značka] se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3 je evidován v registru silničních vozidel jako provozovaný. Žalovaný coby vlastník (provozovatel) uvedeného vozidla přitom neměl v obdobích od [datum] do [datum] a od [datum] do [datum] k vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti z jeho provozu, ačkoliv je tato povinnost založena ustanovením § 1 odst. 2 ZPR. Žalobkyni proto vznikl nárok na příspěvky za každé z nepojištěných období, jež dle výpočtu provedeného dle ustanovení § 4 odst. 3 a 4 téhož zákona činí [částka] a [částka]. 3. Žalobkyně dále lustrací v registru silničních vozidel také zjistila, že osobní automobil [registrační značka] se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3 je evidován v registru silničních vozidel jako provozovaný. Žalovaný coby vlastník (provozovatel) uvedeného vozidla přitom neměl v období od [datum] do [datum] k vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti z jeho provozu, ačkoliv je tato povinnost založena ustanovením § 1 odst. 2 ZPR. Žalobkyni proto vznikl nárok na příspěvek, jenž dle výpočtu provedeného dle ustanovení § 4 odst. 3 a 4 téhož zákona činí [částka]. 4. Zbytek žalobou uplatněných nároků tvoří poplatky spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvky za jednotlivá nepojištěná období ve výši [částka] jeden podle § 4 odst. 4 a 5 ZPR ve spojení s § 2a vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb. Žalovaný na výzvy k zaplacení příspěvků ani následné upomínky nereagoval, pročež se žalobkyně obrátila s uplatněním svého nároku na soud. 5. Soud ve věci nařídil jednání, k němuž se však žalovaný, byv řádně předvolán, nedostavil a svoji neúčast rovněž neomluvil. Žalobkyně byla z jednání omluvena. Soud proto za splnění podmínek § 101 odst. 3 o. s. ř. jednal v nepřítomnosti obou účastníků. 6. Z žalobkyní předložených údajů z registru silničních vozidel soud zjistil, že žalovaný ve shora vymezených obdobích, pro která byla žaloba podána, byl v registru vozidel veden jako vlastník a provozovatel vozidel [registrační značka] a [anonymizováno]. 7. Podle § 1 odst. 2 písm. a) ZPR platí, že nestanoví-li tento zákon jinak, musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené. V řízení nebylo tvrzeno ani prokázáno, že by některá z právě vyjmenovaných zákonných výjimek v daném případě nastala. Žalovaný soudu nepředložil žádný důkaz o tom, že by byl dluh žalobkyni uhradil, případně že není osobou povinnou k úhradě příspěvku. Za této situace lze uzavřít, že žalovaný se ve smyslu § 4 odst. 1 ZPR stal osobou povinnou k úhradě příspěvku, a to [obec] [anonymizována dvě slova], to jest žalobkyni. 8. Podle § 4 odst. 3 ZPR se výše příspěvku vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2 téhož předpisu (tj. 92, 44 a 124), a výše denní sazby podle druhu vozidla. V daném případě je výše této sazby [částka] (§ 2 odst. 1 vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb.). Výše příspěvků za jednotlivá nepojištěná období proto činí částky [částka], [částka] a [částka]. 9. Žalobkyně zaslala žalovanému výzvy k úhradě příspěvků splňující náležitosti dle § 4 odst. 7 ZPR, což soud zjistil z kopie této výzvy a dokladu o jejím doručování. Po marném uplynutí lhůt k uhrazení příspěvků, tj. k [datum], [datum], resp. [datum], se již žalovaný nacházel v prodlení se splněním své povinnosti. 10. Součástí žalobou uplatněných nároků byly též poplatky spojené s mimosoudním uplatněním práva na jednotlivé příspěvky ve výši [částka] jeden, jež mají oporu v § 4 odst. 4 ZPR ve spojení s § 2a vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb. Nárok žalobkyně na zákonný úrok z prodlení vychází z ustanovení § 1968 a § 1970 občanského zákoníku a jeho výše se podává z § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Ve světle řečeného tudíž soud žalobě v plném rozsahu vyhověl. 11. Výrok o nákladech řízení mezi účastníky je založen na ustanoveních § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 o. s. ř., tj. na procesním úspěchu žalobkyně ve sporu, která před podáním žaloby vyzvala žalovaného k úhradě žalobou uplatněné částky. Tuto skutečnost žalobkyně doložila kopií příslušné předžalobní upomínky a průkazem jejího doručení. Žalovaný je tedy povinen nahradit žalobkyni její soudní výlohy v plném rozsahu. 12. Náklady řízení žalobkyně dle § 137 o. s. ř. tvoří soudní poplatek ve výši [částka], odměna advokáta za zastupování žalobkyně v soudním řízení ve výši [částka] sestávající ze 3 úkonů právní služby (příprava a převzetí zastoupení, výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé a podání samotné žaloby, resp. návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu) při sazbě mimosmluvní odměny [částka] za 1 úkon právní služby dle § 14b odst. 1 písm. c) bodu 2 advokátního tarifu, náhrada hotových výdajů advokáta v podobě 3 režijních paušálů ve výši [částka] dle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu, jakož i náhrada za daň z přidané hodnoty o sazbě 21 % ve výši [částka], počítaná z odměny advokáta za zastupování a náhrady jeho hotových výdajů. Celkem tedy činí náklady řízení žalobkyně částku [částka]. 13. Jelikož soud v nynější věci nevydal k návrhu žalobkyně elektronický platební rozkaz, nýbrž v řízení pokračoval nařízením jednání k projednání případu, je povinností soudu doměřit navrhovateli soudní poplatek do výše, v níž by byl vybrán za klasický návrh na zahájení řízení (žalobu). Podle položky 2 bodu 2 ve spojení s položkou 1 bodem 1 písm. a) Sazebníku poplatků tvořícího přílohu k zákonu č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, by soudní poplatek činil [částka]. Žalobkyně zaplatila soudní poplatek z návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu ve výši [částka] v souladu s položkou 2 bodem 1 písm. b) Sazebníku poplatků. Žalobkyni tak stíhá povinnost zaplatit České republice - Okresnímu soudu v Klatovech doplatek soudního poplatku z návrhu ve výši [částka]. Soud zde při svém rozhodování vycházel z ustanovení § 4 odst. 1 písm. j) zákona o soudních poplatcích, dle něhož splatnost poplatku nastává uložením povinnosti zaplatit poplatek v souvislosti s rozhodnutím soudu o věci samé. 14. Při úvaze o lhůtě ke splnění rozsudkem uložených povinností se soud řídil ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř. a určil zákonem předvídanou výchozí lhůtu 3 dnů od právní moci rozsudku, když nezjistil žádné okolnosti, pro které by bylo namístě pariční lhůtu prodloužit, anebo stanovit, že peněžité plnění se má stát ve splátkách.