10 C 195/2023-52 — Okresní soud v Klatovech

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu domáhala na žalované zaplacení celkem [částka] s blíže specifikovaným příslušenstvím. K uplatněnému právu uvedla, že na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] uzavřenou mezí ní a obchodní společností [právnická osoba] (původní věřitel) nabyla 3 pohledávky za žalovanou. 2. Žalobkyně přiblížila, že původní věřitel uzavřel s žalovanou dne [datum] smlouvu o úvěru, na jejímž základě poskytl žalované finanční prostředky ve výši [částka], a to v hotovosti v den uzavření smlouvy. Celý úvěr měl být splacen nejpozději dne [datum]. Žalovaná nedodržela svůj závazek splatit poskytnutý úvěr řádně a včas. Žalovaná na svůj dluh uhradila jen [částka]. Žalovaná částka se skládá z dlužné jistiny úvěru ve výši [částka] a její příslušenství tvoří zákonný úrok z prodlení. 3. Původní věřitel uzavřel s žalovanou dne [datum] další smlouvu o úvěru, na jejímž základě poskytl žalované finanční prostředky ve výši [částka], a to v hotovosti v den uzavření smlouvy. Celý úvěr měl být splacen nejpozději dne [datum]. Žalovaná nedodržela svůj závazek splatit poskytnutý úvěr řádně a včas. Žalovaná na svůj dluh uhradila jen [částka]. Žalovaná částka se skládá z dlužné jistiny úvěru ve výši [částka] a její příslušenství tvoří zákonný úrok z prodlení. 4. Původní věřitel uzavřel s žalovanou dne [datum] ještě jednu smlouvu o úvěru, na jejímž základě poskytl žalované finanční prostředky ve výši [částka], a to v hotovosti v den uzavření smlouvy. Celý úvěr měl být splacen nejpozději dne [datum]. Žalovaná nedodržela svůj závazek splatit poskytnutý úvěr řádně a včas. Žalovaná na svůj dluh uhradila jen [částka]. Žalovaná částka se skládá z dlužné jistiny úvěru ve výši [částka] a její příslušenství tvoří zákonný úrok z prodlení. 5. Výzva k zaplacení dluhu zůstala ze strany žalované bez odezvy, pročež se žalobkyně obrátila se svým nárokem na soud. 6. Soud ve věci nařídil jednání, k němuž se však žalovaná, byvši řádně předvolána, nedostavila a svoji neúčast rovněž neomluvila. Žalobkyně byla z jednání omluvena. Soud proto za splnění podmínek § 101 odst. 3 o. s. ř. jednal v nepřítomnosti obou účastníků. 7. Aktivní legitimaci žalobkyně k podání žaloby má soud za osvědčenou smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] (včetně její přílohy v podobě seznamu postupovaných pohledávek), na jejímž základě byly na žalobkyni postoupeny shora popsané pohledávky za žalovanou. Postoupení pohledávek bylo žalované oznámeno, jak soud zjistil z dopisu původního věřitele ze dne [datum]. 8. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] uzavřené mezi původním věřitelem a žalovanou dne [datum], soud zjistil, že původní věřitel při podpisu smlouvy poskytl žalované finanční prostředky ve výši [částka], a to v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaná stvrdila svým vlastnoručním podpisem. Úvěr měl být dle smlouvy splacen nejpozději ke dni [datum]. 9. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] uzavřené mezi původním věřitelem a žalovanou dne [datum], soud zjistil, že původní věřitel při podpisu smlouvy poskytl žalované finanční prostředky ve výši [částka], a to v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaná stvrdila svým vlastnoručním podpisem. Úvěr měl být dle smlouvy splacen nejpozději k [datum]. 10. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] uzavřené mezi původním věřitelem a žalovanou dne [datum], soud zjistil, že původní věřitel při podpisu smlouvy poskytl žalované finanční prostředky ve výši [částka], a to v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaná stvrdila svým vlastnoručním podpisem. Úvěr měl být dle smlouvy splacen nejpozději k [datum]. 11. Po právní stránce soud posoudil věc tak, že mezi účastníky byly uzavřeny smlouvy o úvěru podle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Podstatnými náležitostmi smlouvy o úvěru jsou dle § 2395 cit. zákona ujednání o výši poskytnutých peněžních prostředků, o povinnosti úvěrovaného tyto prostředky vrátit a zaplatit úroky. 12. Žalovaná v průběhu řízení relevantním způsobem neprokázala, že by byla žalovaný dluh z jistin poskytnutých úvěrů uhradila, neuplatnila jakoukoliv procesní obranu, nárok žalobkyně nezpochybnila a tento lze po provedení listinných důkazů fakticky považovat za nesporný. V řízení bylo prokázáno, že původní věřitel poskytl žalované tři úvěry ve výši 2 × [částka] a 1 × [částka], přičemž dle tvrzení žalobkyně měla žalovaná ve prospěch těchto úvěrů uhradit pouze částky ve výši [částka], [částka] a [částka]. Pokud jde o žalobkyní požadované příslušenství pohledávky, právo na zákonný úrok z prodlení vychází z ustanovení § 1968 a § 1970 občanského zákoníku a jeho výše se podává z § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Ve světle řečeného tudíž soud žalobě v plném rozsahu vyhověl. 13. Výrok o nákladech řízení mezi účastníky je založen na ustanoveních § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 o. s. ř., tj. na procesním úspěchu žalobkyně ve sporu, která před podáním žaloby vyzvala žalovanou k úhradě žalobou uplatněné částky. Žalovaná je tedy povinna nahradit žalobkyni její soudní výlohy v plném rozsahu. 14. Náklady řízení žalobkyně dle § 137 o. s. ř. tvoří soudní poplatek ve výši [částka], odměna advokáta za zastupování žalobkyně v soudním řízení ve výši [částka] sestávající z 3 úkonů právní služby (příprava a převzetí zastoupení, výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé a podání samotné žaloby, resp. návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu) při sazbě mimosmluvní odměny [částka] za 1 úkon právní služby dle § 14b odst. 1 písm. c) bodu 3 advokátního tarifu, náhrada hotových výdajů advokáta v podobě 3 režijních paušálů v celkové výši [částka] dle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu, jakož i náhrada za daň z přidané hodnoty o sazbě 21 % ve výši [částka], počítaná z odměny advokáta za zastupování a náhrady jeho hotových výdajů. Celkem tedy činí náklady řízení žalobkyně částku [částka]. 15. Jelikož soud v nynější věci nevydal k návrhu žalobkyně elektronický platební rozkaz, nýbrž v řízení pokračoval nařízením jednání k projednání případu, je povinností soudu doměřit navrhovateli soudní poplatek do výše, v níž by byl vybrán za klasický návrh na zahájení řízení (žalobu). Podle položky 2 bodu 2 ve spojení s položkou 1 bodem 1 písm. b) Sazebníku poplatků tvořícího přílohu k zákonu č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, by soudní poplatek činil [částka]. Žalobkyně zaplatila soudní poplatek z návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu ve výši [částka] v souladu s položkou 2 bodem 1 písm. c) Sazebníku poplatků. Žalobkyni tak stíhá povinnost zaplatit České republice - Okresnímu soudu v Klatovech doplatek soudního poplatku z návrhu ve výši [částka]. Soud zde při svém rozhodování vycházel z ustanovení § 4 odst. 1 písm. j) zákona o soudních poplatcích, dle něhož splatnost poplatku nastává uložením povinnosti zaplatit poplatek v souvislosti s rozhodnutím soudu o věci samé. 16. Při úvaze o lhůtě ke splnění rozsudkem uložených povinností se soud řídil ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř. a určil zákonem předvídanou výchozí lhůtu 3 dnů od právní moci rozsudku, když nezjistil žádné okolnosti, pro které by bylo namístě pariční lhůtu prodloužit, anebo stanovit, že peněžité plnění se má stát ve splátkách.