10 C 201/2023-38 — Okresní soud v Klatovech

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu domáhala na žalovaném zaplacení celkem [částka] s blíže specifikovaným příslušenstvím. K uplatněnému právu uvedla, že na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] uzavřenou mezí ní a obchodní společností [právnická osoba] (původní věřitel) nabyla pohledávky za žalovaným. Žalobkyně přiblížila, že původní věřitel uzavřel s žalovaným dne [datum] smlouvu o úvěru, na jejímž základě poskytl žalovanému finanční prostředky ve výši [částka], a to v hotovosti v den uzavření smlouvy. Celý úvěr měl být splacen nejpozději dne [datum]. Žalovaný nedodržel svůj závazek splatit poskytnutý úvěr řádně a včas. Žalovaný na svůj dluh uhradil jen [částka]. Žalovanou částku tak tvoří dluh na jistině úvěru ve výši [částka]. Původní věřitel uzavřel s žalovaným ještě jednu smlouvu o úvěru, a sice dne [datum], na jejímž základě poskytl žalovanému finanční prostředky ve výši [částka], a to v hotovosti v den uzavření smlouvy. Celý úvěr měl být splacen nejpozději dne [datum]. Žalovaný nedodržel svůj závazek splatit poskytnutý úvěr řádně a včas. Žalovaný na svůj dluh uhradil jen [částka]. Žalovanou částku tak tvoří dluh na jistině úvěru ve výši [částka]. Výzva k zaplacení dluhu zůstala ze strany žalovaného bez odezvy, pročež se žalobkyně obrátila se svým nárokem na soud. 2. Soud ve věci nařídil jednání, k němuž se však žalovaný, byv řádně předvolán, nedostavil a svoji neúčast rovněž neomluvil. Žalobkyně se k jednání dostavila prostřednictvím právního zástupce. Soud proto za splnění podmínek § 101 odst. 3 o. s. ř. jednal v nepřítomnosti žalovaného. 3. Aktivní legitimaci žalobkyně k podání žaloby má soud za osvědčenou smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] (včetně její přílohy v podobě seznamu postupovaných pohledávek), na jejímž základě byly na žalobkyni postoupeny shora popsané pohledávky za žalovaným. Postoupení pohledávek bylo žalovanému oznámeno, jak soud zjistil z dopisu původního věřitele ze dne [datum]. 4. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] uzavřené mezi původním věřitelem a žalovaným dne [datum], soud zjistil, že původní věřitel při podpisu smlouvy poskytl žalovanému finanční prostředky ve výši [částka]. Úvěr měl být dle smlouvy splacen nejpozději dne [datum]. 5. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] uzavřené mezi původním věřitelem a žalovaným dne [datum], soud zjistil, že původní věřitel při podpisu smlouvy poskytl žalovanému finanční prostředky ve výši [částka]. Úvěr měl být dle smlouvy splacen nejpozději dne [datum]. 6. Po právní stránce soud posoudil věc tak, že mezi účastníky byly uzavřeny smlouvy o úvěru podle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Podstatnými náležitostmi smlouvy o úvěru jsou dle § 2395 cit. zákona ujednání o výši poskytnutých peněžních prostředků, o povinnosti úvěrovaného tyto prostředky vrátit a zaplatit úroky, což bylo v případě hodnocených úvěrových smluv splněno. 7. Žalovaný v průběhu řízení relevantním způsobem neprokázal, že by byl dluh z jistin úvěrů uhradil, nárok žalobkyně nezpochybnil, resp. neuplatnil jakoukoliv procesní obranu. V řízení bylo prokázáno, že původní věřitel poskytl žalovanému úvěry ve výši [částka] a [částka], přičemž dle tvrzení žalobkyně měl žalovaný ve prospěch těchto úvěrů uhradit pouze částky ve výši [částka], resp. [částka]. Rozdíl mezi žalovanému poskytnutými peněžními prostředky a jím vráceného plnění tak představuje částky ve výši [částka] a [částka], které žalovaný žalobkyni dluží na jistinách úvěrů. Ve světle řečeného tudíž soud žalobě v plném rozsahu vyhověl. Pokud jde o žalobkyní požadované příslušenství pohledávky, dlužno podotknout, že zákonný úrok z prodlení vychází z ustanovení § 1968 a § 1970 občanského zákoníku a jeho výše se podává z § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 8. Výrok o nákladech řízení mezi účastníky je založen na ustanoveních § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 o. s. ř., tj. na procesním úspěchu žalobkyně ve sporu, která před podáním žaloby vyzvala žalovaného k úhradě žalobou uplatněné částky. Tuto skutečnost žalobkyně doložila kopií příslušné předžalobní upomínky a průkazem jejího odeslání. Žalovaný je tedy povinen nahradit žalobkyni její soudní výlohy v plném rozsahu. 9. Náklady řízení žalobkyně dle § 137 o. s. ř. tvoří soudní poplatek ve výši [částka], odměna advokáta za zastupování žalobkyně v soudním řízení ve výši [částka] sestávající ze 4 úkonů právní služby (příprava a převzetí zastoupení, výzva k plnění, podání samotné žaloby, resp. návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu a účast na jednání) při sazbě mimosmluvní odměny [částka] za 1 úkon právní služby dle § 14b odst. 1 advokátního tarifu a [částka] za 1 úkon právní služby (účast na jednání) dle § 14b odst. 3 ve spojení s § 7 advokátního tarifu, náhrada hotových výdajů advokáta v podobě 4 režijních paušálů ve výši 3 × [částka] dle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu a 1 × [částka] dle § 14b odst. 5 písm. b) advokátního tarifu v celkové výši [částka]. Konečně žalobkyni přísluší i náhrada za daň z přidané hodnoty o sazbě 21 % z odměny advokáta za zastupování a přiznané náhrady jeho hotových výdajů ve výši [částka] (s přihlédnutím k zákonnému zaokrouhlení daně na celé koruny nahoru dle § 146 odst. 1 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád) Celkem tedy náklady řízení žalobkyně dosahují částky [částka]. 10. Jelikož soud v nynější věci nevydal k návrhu žalobkyně elektronický platební rozkaz, nýbrž v řízení pokračoval nařízením jednání k projednání případu, je povinností soudu doměřit navrhovateli soudní poplatek do výše, v níž by byl vybrán za klasický návrh na zahájení řízení (žalobu). Podle položky 2 bodu 2 ve spojení s položkou 1 bodem 1 písm. a) Sazebníku poplatků tvořícího přílohu k zákonu č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, by soudní poplatek činil [částka]. Žalobkyně zaplatila soudní poplatek z návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu ve výši [částka] v souladu s položkou 2 bodem 1 písm. b) Sazebníku poplatků. Žalobkyni tak stíhá povinnost zaplatit České republice - Okresnímu soudu v Klatovech doplatek soudního poplatku z návrhu ve výši [částka]. Soud zde při svém rozhodování vycházel z ustanovení § 4 odst. 1 písm. j) zákona o soudních poplatcích, dle něhož splatnost poplatku nastává uložením povinnosti zaplatit poplatek v souvislosti s rozhodnutím soudu o věci samé. 11. Při úvaze o lhůtě ke splnění rozsudkem uložených povinností se soud řídil ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř. a určil zákonem předvídanou výchozí lhůtu 3 dnů od právní moci rozsudku, když nezjistil žádné okolnosti, pro které by bylo namístě pariční lhůtu prodloužit, anebo stanovit, že peněžité plnění se má stát ve splátkách.